Lustig, který v prosinci oslavil dvaaosmdesátiny, prošel za druhé světové války třemi koncentračními tábory a holokaust reflektuje ve svém díle. To čítá několik desítek svazků, k nejznámějším patří romány Dita Saxová, Modlitba pro Kateřinu Horowitzovou či Krásné zelené oči. "Nominace na tu cenu mě upřímně překvapila," řekl spisovatel.
Jak jste se dozvěděl, že vás nadace Man Booker International Prize nominovala?
Volal mi redaktor z Odeonu, že viděl moji nominaci na internetu. A prý jestli o tom už vím. Přiznám se, že mě to velmi překvapilo. Podobné nominace nebo soutěže vůbec nesleduji, to bych neměl klid na psaní.
Arnošt Lustig má šanci získat prestižní Man Bookerovu cenu
|
Do finální čtrnáctky autorů, jejichž jména se dostala na seznam kandidátů na mezinárodní literární Man Bookerovu cenu, je i jméno českého spisovatele Arnošta Lustiga. V New Yorku to ve středu oznámila předsedkyně poroty Jane Smileyová.Nic podobného jste tedy nečekal?
Vůbec jsem tomu nechtěl věřit a byl jsem zmatený. Ta cena je nová, poprvé se udělovala tuším před čtyřmi lety, nejde o klasického britského Man Bookera, ale uděluje ji stejná nadace. Je mezinárodní, může ji získat jakýkoli autor, jehož dílo je přeloženo do angličtiny.
V souvislosti se spekulacemi o vás a Nobelově ceně loni na podzim už musíte být na podobné zprávy zvyklý...
Jsou to jenom ceny. Ale je pravda, že Britové mě měli vždycky rádi. Jako jedni z prvních vydali Ditu Saxovou i Krásné zelené oči, a to v hodně velkém nákladu. Navíc mě zařadili do antologie dvanácti světových autorů píšících o válce. Do velmi slušné společnosti vedle Ernesta Hemingwaye a Ericha Marii Remarqua.
V nominacích na Man Booker International Prize jste teď po boku Doctorowa či Joyce Carol Oatesové, to je také hezká společnost...
No to ano, ale nad Doctorowem bych mohl vyhrát.
Z čeho tak soudíte?
Četl jsem ho. Na můj vkus moc míchá fikci a skutečnost. Ale třeba Forman zfilmoval jeho Ragtime moc dobře.
Mezinárodní Man Bookerova cena nemá dlouhou historii. Jak moc je pro vás v tomto ohledu prestižní?
Nominace ještě není vítězství, ale i nominace je poctou. A já si jí samozřejmě vážím. Je hezké být takto pochválen. Je to jako když maminka uvaří dobrou polévku. Taky je ráda, když ji pochválí.
Tahle cena je spojená s odměnou šedesáti tisíc liber...To mi vůbec neříkejte, to by byl útok na mé bankovní konto! Jsou to skutečně velké peníze. Vůbec nad takovou částkou nemohu přemýšlet, to by mě odvádělo od práce.
Pořád pro vás práce neznamená jen psaní, ale i hojnou účast na besedách a autorských čteních?
Ano. Zrovna včera jsem se vrátil z autorského čtení v České Lípě, nejdříve jsem mluvil s gymnazisty a potom, představte si to, s propuštěnými skláři. Přišlo jich najednou o práci skoro tři sta padesát! Nemají co dělat, tak přišli na besedu se mnou. A bylo to moc příjemné. Tihle lidé by potřebovali šedesát tisíc liber. Potom jsem jel do Prostějova na udílení cen Olomouckého kraje, kde vystupoval Karel Gott a Jiří Bartoška. A mezi nimi zářila ředitelka Centra Franze Kafky paní Mališová, na jejíž popud vyšly sebrané spisy Franze Kafky. Jen díky ní je Kafkovo dílo u nás kompletní.
Vraťme se k nominacím. V seznamu vám porota do závorky za jméno dala jako název vlasti Czechoslovakia. Co vy na to?
Asi mají porotci stejně rádi Československo jako já nebo další řada lidí u nás. Není to žádné velké faux pas a je pravda, že tohle se lidem ve světě plete často. Na druhou stranu napsat třeba Anglie nebo Velká Británie, v tom je přece také rozdíl.
