"Už sám název výstavy, která se již představila v Turíně a ve Vídni, odkazuje k energickému posunu směrem k tvůrčí svobodě. Znepokojuje, nastoluje otázky a je stejně obsažný jako vizuální paradoxy typu plátna Reného Magritta s názvem Zrada obrazů, jehož muzeum bylo nedávno otevřeno v Bruselu" uvedla kurátorka výstavy Inge Vrankenová.
Výstava přináší mimo jiné objekty tvůrců Daniela Weinbergera, Hanse Weyerse a Klaase Bormse, kteří vymýšlejí neobvyklé kombinace nejrozmanitějších objektů, nebo je zasazují do nových prostředí a dávají jim nové funkce.
Weinberger ve své šperkařské tvorbě používá techniky koláže či asambláže, jejichž prostřednictvím kombinuje různé prvky převzaté z reálného světa do nově vzniklého užitného předmětu.
Dvojice Sofie Lachaertová a Luc D'hanis zase pracuje s reálnými předměty, předměty však u nich nevyúsťují ve výtvarná díla, ale dostávají novou užitnou funkci. V Uměleckoprůmyslovém muzeu tak jsou k vidění třeba cukřenka ve tvaru klece s uvězněnými kostkami cukru, podšálek na vajíčko ve tvaru kachní nohy, "zamilované" spojené lžičky, lampa z mušlí a další objekty se skrytým významem.
Expozici doprovázejí zvukové efekty, hudba a krákání havranů odkazující k Hitchcockovu klasickému filmovému hororu Ptáci. Samy exponáty umístěné v jakési snové bílé krajině rozehrávají své příběhy. Součástí výstavy je také promítání tří filmů zobrazujících rodinný život Reného Magritta (1898 - 1967), významného představitele belgického surrealismu.
Vůdčím principem surrealismu je fantazie, což platí i pro design. Surrealistické objekty s sebou nesou skryté významy a jejich cílem je šokovat. Jde převážně o předměty produkované v malým sériích, často vyráběné ručně. Častými tematickými prvky se stávají části těla, zvířata a erotické motivy."Surrealismu pro mne není jen umělecký směr, ale zejména stav mysli," podotkla kurátorka Vrankenová.
