Organizátoři zpracovali i jeho aktivity v době předválečné avantgardy, Čapkovu volnou malbu i práci pro obživu, umělcův boj proti totalitě i konec života v koncentračním táboře. Výstava, která začíná ve středu, potrvá do 4. července.
Na letošek připadají dvě významná jubilea Josefa Čapka – 125. výročí jeho narození a 70 let od jeho internace v koncentračním táboře v Sachsenhausenu.
"Chtěli jsme mimo jiné zmapovat i toto závěrečné období jeho života, během kterého ani v hrůzných podmínkách nepřestával tvořit. Jeho básně z koncentračního tábora, jež knižně vyšly až po jeho smrti na konci války, pomáhaly přežít i jeho spoluvězňům, kteří je přepisovali a šířili mezi sebou," uvedla Kristina Váňová z Památníku Karla Čapka ve Staré Huti u Dobříše, který výstavu spolupořádá.
Josef Čapek - Zpívající děvčata - z výstavy Slovenský mýtus
Josef Čapek: Dvě ženy s džbánky (1934–1936, olej na plátně)
Výstava dokumentuje Čapkovu tvorbu literární a výtvarnou, expozice je doplněna publikacemi z fondu NK, na nichž se Čapek podílel. Zastoupeny jsou i Čapkovy práce pro děti. Nechybí ani reprezentativní výbor monografií či katalogů z výstav z fondu Památníku Karla Čapka.
Český malíř, grafik, ilustrátor, scénograf, spisovatel a výtvarný kritik se narodil v roce 1887 v Hronově. Studoval na pražské Uměleckoprůmyslové škole malbu a grafiku, pak odjel do Paříže a pobýval také ve Španělsku.
Fotogalerie |
Po návratu se zapojil do uměleckého a společenského života Prahy, byl jedním ze zakládajících členů Skupiny výtvarných umělců. S bratrem Karlem se podílel na vytvoření Almanachu na rok 1914 a v roce 1918 se stal zakládajícím členem výtvarně umělecké skupiny Tvrdošíjní. Kvůli své oční vadě nebyl odveden na frontu první světové války.
Od roku 1917 do roku 1921 byl redaktorem Národních listů, potom až do svého zatčení redaktorem Lidových novin. V roce 1939 ho zatklo gestapo a až do smrti v dubnu 1945 byl internován v koncentračních táborech Dachau, Buchenwald, Oranienburg-Sachsenhausen a Bergen-Belsen, kde zemřel krátce před osvobozením jako jedna z obětí epidemie skvrnitého tyfu patrně v dubnu 1945.
