Kapela sice nastoupila v částečně pozměněné sestavě, kdy na bubenickém postu nahradil Nickyho Bombu Grant Gerathy, který se mihl při přípravě aktuálního alba jen v jedné písničce, ale život na turné zjevně triu svědčí a jeho vzájemná provázanost byla perfektní, kapela hrála dynamick jako jeden muž, což je v případě muziky, jakou hraje, alfa a omega úspěchu.
John Butler TrioMnichov, Tonhalle, 15. května 2014 |
Repertoár, jak velí slušnost a tvůrčí aktivita tohoto typu kapely, sestával z velké části z nové desky. V repertoáru z ní má John Butler Trio sedm písniček, druhou nejvytěžovanější je předchozí, čtyři roky staré April Uprising se třemi záseky. Na posledních albech se kapela citelně přibližuje rockovému mainstreamu a tomu tedy odpovídá i dojem z koncertu.
Jestliže dřív bývalo John Butler Trio typický jam band, jemuž songy, známé z desek, byly jen jakousi živnou půdou pro hráčské eskapády, které muzikanty zaváděly do nejrůznějších zákrutů, nyní hraje kapela mnohem sevřeněji. První dvě třetiny koncertu se vlastně "jen" hrály písničky v podstatě tak, jak jsou fixovány na studiových verzích.
Což samozřejmě neznamená, že by nebylo co poslouchat. Speciálně kytarový rukopis Johna Butlera, jeho bravurní slideová technika, ale třeba i netypické technologické vychtávky, jako je kytarový syntezátor, přes který hrál na akustickou jedenáctistrunnou kytaru, to všechno plus místy opravdu třaskavá směs rocku, funky a trochy folku či blues přivádělo zhruba dvoutisícové publikum k nadšení.