Na aktuálním albu představujete příběhy různých hrdinů z historie. Na minulou desku jste napsal song Far From The Fame o leteckém maršálovi Karlu Janouškovi, kterého po válce věznili komunisté. Nechtěl jste teď využít nějaký další motiv z české historie? Třeba téma atentátu na Reinharda Heydricha se přímo nabízí...
Ano, přemýšlel jsem o tom. I v souvislosti s následným masakrem v Lidicích. Je tady i postava Josefa Františka, jednoho z nejúspěšnějších letců v Bitvě o Británii, který má na svém kontě nejvíce sestřelených letadel Luftwaffe. Měli jsme však čtyřicet až padesát příběhů, jež jsme chtěli vyprávět. A ke každému z nich musí sedět hudba a text. Třeba o Lidicích by šlo udělat pouze agresivní song popisující celý masakr nebo naopak velmi smutnou píseň. Uvidíme, třeba se k tomu vrátíme v budoucnosti.
Sabaton v PrazeŠvédská heavymetalová kapela přijede 4. března 2017 v rámci The Last Tour do pražské Tipsport Arény. Jako host vystoupí německá skupina Accept. „The Last Tour bude naše největší a nejlepší šňůra v historii kapely. Bude to turné, které jsme chtěli vždycky uskutečnit,“ říká baskytarista Pär Sundström. Vstupenky stojí 850 korun k sezení či stání před pódiem a 750 korun na obyčejné stání. |
Máte o české historii přehled?
Abych se přiznal, moc jsem toho nečetl. Asi ale vím víc než průměrný Švéd. Jako malého kluka mě maminka v polovině 80. let vzala na Karlův most a vyprávěla mi – Víš, před stovkami let tady v Praze Češi zastavili švédská vojska. Nechápal jsem to – proč by měli Švédi válčit zrovna tady? Jako malé dítě tomu nerozumíte. Ale časem jsem na téma třicetileté války narazil a na desce Carolus Rex jsme měli píseň 1648, která o ní pojednává. Když jsem četl související historické knížky, měl jsem smíšené pocity. Přece jen se dodnes považuji za padesátiprocentního Čecha.
O historii se hodně zajímáte, v jaké době byste nejraději žil?
V budoucnosti. Kdyby mi za padesát let mohlo být zase pětatřicet, to by byla paráda. Někteří lidé si myslí, že dříve bylo mnoho věcí lepších, ale mýlí se. Podívejte se na délku a kvalitu života současných obyvatel Evropy. V jižní Americe nebo jinde se lidé mají hůř, ale i pro ně je to pořád daleko lepší než před sto lety. Líbí se mi, jak se svět v tomto ohledu posunul. Všechno sice není ideální, ale obecně si žijeme daleko lépe.
Na pražský koncert s vámi přijedou i němečtí Accept. Jak došlo k tomu, že vám bude předskakovat zrovna tato heavymetalová legenda?
O společném turné jsme mluvili už v roce 2011, kdy jsme s nimi jeli turné po Spojených státech. Já na Acceptech vyrostl, hrají skvělou hudbu. Abych řekl pravdu, je pro mě divný pocit, že hrají před námi. Velmi divný pocit. Ne každý by chtěl hrát na koncertě před někým, kdo mu ještě pár let předtím dělal předskokana. Ale takhle to teď je. Accept jsou skvělí kluci, klobouk dolů před nimi.
Bude to pro vás pražský koncert hodně speciální večer?
Samozřejmě. Vždyť hala se nachází jen dva kilometry od místa, kde žila moje babička. Bydlela v Dejvicích, pamatuju si, že jako dítě jsem si chodil hrát do vedlejšího parku s fontánou. Na koncert přijde i máma. Vždycky když na pódiu mluvím česky, tak mi potom začne vypočítávat – Tohle jsi řekl špatně, tohle taky...
Musíte si na česká slovíčka dlouho vzpomínat?
Je to zvláštní, ale určitá slova, písničky nebo říkanky mám z dětství pořád uložené někde v hlavě. Třeba Ententyky, dva špalíky nebo Večerníčka a jeho písničku Dobrou noc. Je to pro mě jako flashback. Nicméně teď už více využívám slova jako „Ještě jedno pivo“.
