Exmanželka Jiřího Schelingera Jitka Poledňáková

Exmanželka Jiřího Schelingera Jitka Poledňáková | foto: Jan Zátorský, MAFRA

Jak by Jiří Schelinger slavil šedesátku? Asi s jointem, míní jeho žena

  • 31
Psal se 6. březen 1981, když bolševiky trpěný zpěvák Jiří Schelinger slavil třicátiny. Režisér Zdeněk Podskalský tehdy uprostřed noci zvedl v restauraci U Zpěváčků číši na jeho dlouhý život. Měsíc na to Jiří zemřel po bláznivém skoku do Dunaje.

Příští neděli by oslavil šedesátiny. Jak by vypadal narozeninový večírek, kdyby byl Jiří Schelinger mezi námi? "Těžko říct. Kdybych mu řekla – pojď, budeme sami doma, tak bychom byli sami doma," říká ve čtvrtečním rozhovoru pro Magazín DNES jeho exmanželka Jitka Poledňáková, která s ním strávila posledních pět let jeho života.

Jiří Schelinger

"Nebo by třeba byl velký narozeninový mejdan, kterému by šéfoval Zdeněk Svěrák a Karel Šíp, protože je měl strašně rád. A kromě filharmoniků by tam hráli kluci z Jirkovy kapely," dodává.

Nejspíš by se popíjelo bílé víno, které měl zpěvák nejraději, střik nebo šampaňské. "A asi by si dal jointa," říká Jitka. Tehdy módní trávou ho zásoboval její bratr Viktor, který si přivezl pár semínek z Kanady a pěstoval rostliny za oknem v květináči, přímo proti ministerstvu vnitra.

"Jirka měl pak marjánu schovanou ve špajzu ve velké sklenici s nápisem MAJORÁNKA. Pak jsem Jirku a bráchu načapala a spláchla jsem jim to do záchodu. Sledovali mě a nadávali nad záchodovou mísou: A teď jsi nám spláchla meďáka!“ říká dnes Poledňáková.

Život s rockerem byl prý pohodový. "Jirka byl ostýchavý, zdvořilý domácí týpek. Pecivál. To byste do něj neřekli, co? Když měli několik týdnů zaracha a nesměli se veřejně ukazovat, seděl doma a skládal písničky nebo jen tak improvizoval. Někdy taky sedával celou věčnost na lavičce v parku před domem s hercem Václavem Voskou."

Schelinger měl v 70. letech zvláštní moc. Jeho kapelník František Ringo Čech mu šoupal jednoduché melodie a texty i rockové lahůdky, takže zpěváka zbožňovaly jak holky z internátů, tak vlasaté máničky. Na dívky, které manželům Schelingerovým sedávaly v činžáku na schodech, však prý Jitka nežárlila.

"Neměla jsem důvod. Možná jednou," připouští. "To Jirka přijel a říká: Máme koncert na parníku, pojeď, bude tam sto šedesát zdravotních sester. Parník zastavil na Slapech, kluci vytáhli na břeh aparaturu, a když jsem viděla ty natěšené krasavice, šla jsem k mikrofonu a varovala je: Bacha na mě, jsem jeho žena a jsem dost drsná! V deset ráno spal Jirka už dávno doma a já se sestřičkami dopíjela poslední demižon vína v zaparkovaném parníku pod Vyšehradem."