Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Víc prostoru kurátorům i peníze na nákup umění, plánuje Fajt pro galerii

  12:29aktualizováno  12:29
Nový ředitel Národní galerie Jiří Fajt mezi své nejbližší plány řadí změnu organizační struktury, více kompetencí by chtěl dát kurátorům. Budovy, v nichž sbírky sídlí, podle něj nutně potřebují opravy a s ministrem kultury Danielem Hermanem se už dohodl na zřízení akvizičního fondu.

Jiří Fajt (vlevo) a Daniel Herman | foto: ČTK

Fajt označil současnou galerii za nepružný moloch a těžko řiditelnou instituci, z níž se vytratila osobní zodpovědnost a motivace. Chce z ní vybudovat moderní muzeum srovnatelné s institucemi nejen v Evropě.

Funkce ředitele NG se ujal 1. července. Na konci léta chce představit tým svých nejbližších spolupracovníků. "Okamžitě se začneme věnovat analýze stavu budov NG. Již po prvním týdnu však zjišťujeme tristní stav některých z nich," říká a myslí především Veletržní palác. Před rokem ředitelka v něm sídlící Sbírky moderního a současného umění Helena Musilová vyčíslila potřebnou rekonstrukci pláště paláce na 250 milionů korun. Kromě toho, že fasáda nevypadá reprezentativně, způsobuje její stav velké energetické ztráty.

"Na této významné funkcionalistické budově se absence péče podepsala nejvíce. Jinak na tom ale není ani Šternberský palác, zásadní investice čekají klášter sv. Anežky, palác Kinských bude muset proměnit svou veřejnou tvář," vypočítává Fajt s tím, že je třeba nově určit využití jednotlivých objektů.

Výstavní program z nestátních zdrojů

O tom, jakou náplň budou mít jednotlivé objekty NG a zda se instituce některých nezbaví, podle ředitele budou rozhodovat i provozní náklady. "V nedávné minulosti NG získávala budovy bez předem stanovené koncepce jejich využití. Výše státního příspěvku na provoz NG se přitom nezměnila od 90. let. NG nikdy nezískala budovu postavenou přímo pro její potřeby a využívá výhradně objekty postavené pro jiné záměry v nejrůznějších epochách. Proto má každá z galerijních budov své limity." Dvěstěmilionový státní příspěvek sotva pokrývá náklady na provoz budov, polovinu spotřebuje ostraha objektů a energie, druhá polovina jde na správu sbírek, opravy a údržbu objektů a na mzdy. Péči o budovy státní dotace už neumožňuje, míní Fajt. Akviziční fond, z něhož by mohla soustavně nakupovat umění, NG nemá. "Tím ale neplní své poslání, totiž pravidelně dokumentovat dění na výtvarné scéně. Od příštího roku bude takový fond zřízen jako rozpočtová kapitola s delimitovanými finančními prostředky," uvedl.

Na vědeckou činnost nebo přípravu výstav, jejich propagaci a osvětovou činnost ve vztahu k veřejnosti už peníze ze státní dotace podle Fajta nezbývají. "Za dané situace by tak bylo rozumné, kdyby se stát řádně postaral o platy a státní majetek, tedy o budovy a sbírky, na managementu by pak bylo zajištění dostatečných prostředků na vlastní program NG z nestátních zdrojů," míní.

Změny organizačního uspořádání a administrativního řízení sbírek jsou podle Fajta nutné. "Administrativa NG je rozmístěna v šesti objektech, což s sebou přináší značné manažerské problémy a náklady. V NG neexistuje jinde běžný intranet. Výsledkem je nepružný moloch, kde k přijetí i triviálního rozhodnutí je zapotřebí neúměrně dlouhá doba, mnohdy v řádech i několika týdnů," popisuje svá zjištění. Roztříštěnost instituce má ale podle Fajta i vliv na odborné činnosti, chybí diskuse mezi jednotlivými odděleními.

NG je rozdělena do pěti sbírek, které víceméně vytvářejí stálé expozice a obývají oddělené prostory. "Schéma administrace sbírkového úseku v NG se přežilo. Dokážu si představit modernější a jednodušší způsob řízení," říká Fajt. V nové organizační struktuře by měl zásadně povýšit kurátor, vlastní duše každého muzea. Zatímco své nejbližší spolupracovníky na vrcholných řídících funkcích si hodlá vybírat sám, při obsazování kurátorských pozic by chtěl zavést otevřená výběrová řízení, případně i mezinárodní.

Snad nejviditelnější dramaturgickou změnou podle něj bude koncepční propojení dosud odděleně prezentovaných souborů českého a evropského umění. Nově chce promýšlet i koncept dlouhodobých expozic, jednou z prvních, která by měla doznat změn, pravděpodobně bude ta ve Veletržním paláci.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.