Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Smích Jiřího Brdečky, autora Limonádového Joea, kryla zasmušilá tvář

  16:38aktualizováno  16:38
I kdyby nenapsal v životě nic jiného než Limonádového Joea, vryl by se Jiří Brdečka do české kultury jednou provždy. Monografie z pera jeho dcery Terezy Brdečkové ale ukazuje, kolik dalšího na kontě má tento renesanční muž.

Z natáčení filmu Tajemství hradu v Karpatech (zleva režisér Oldřich Lipský, herec Miloš Kopecký, scenárista Jiří Brdečka) | foto: Arbor vitae (repro z knihy Jiří Brdečka)

Jiří Brdečka (obálka knihy)

Téměř na všech portrétních fotografiích, kterých je v nádherně vypravené obsáhlé knize podélného formátu celá řada, se Jiří Brdečka tváří zasmušile nebo dokonce smutně. V úvodní životopisné studii tento poměrně častý paradox Tereza Brdečková přesně pojmenovává: "Jako mnoho autorů komedií a jako vůbec mnoho lidí se smyslem pro humor ho fascinoval zánik a zároveň devastoval smutek." To však nemění nic na tom, že vlastně všechno podstatné, čím se do kulturního povědomí českého národa Jiří Brdečka zapsal, souvisí se smíchem.

Fotogalerie

Jen výčet hraných filmů, ke kterým napsal scénáře nebo se na nich podílel, je přehlídkou toho dodnes divácky nejvděčnějšího a přitom nejinteligentnějšího, co ve druhé polovině 20. století v Československu vzniklo. Na vrcholu samozřejmě stojí tři parodické snímky, které vznikly za Brdečkovy spolupráce s režisérem Oldřichem Lipským, tedy Limonádový Joe, Adéla ještě nevečeřela a Tajemství hradu v Karpatech.

Na třech slavných filmech Brdečka spolupracoval s Janem Werichem: Císařův pekař, Byl jednou jeden král a Až přijde kocour. Pro režiséra Jiřího Weisse adaptoval Vlčí jámu Jarmily Glazarové. Napsal komentáře pro slavné trikové snímky Karla Zemana Vynález zkázy a Baron Prášil. Je autorem filmových pohádek Obušku z pytle ven a Princ a Večernice.

Z filmu Tajemství hradu v Karpatech

Z filmu Tajemství hradu v Karpatech

Z filmu Adéla ještě nevečeřela

Z filmu Adéla ještě nevečeřela

A jím na sklonku života rozepsané Tři veterány už musel dopsat Zdeněk Svěrák. Stejně tak Faunovo velmi pozdní odpoledne, fantastické herecké sólo Leoše Suchařípy v režii Věry Chytilové, původně podle vlastní povídky napsal sám Brdečka už v roce 1969, natáčelo se ale až o čtrnáct let později a scénář byl dílem režisérky a Ester Krumbachové.

Karel Fiala ve své nejslavnější roli Limonádového Joea.

Filmový Limonádový Joe

To je ovšem jen jedna část famózního záběru Jiřího Brdečky. Už jen takový Limonádový Joe, jeho jednoznačně nejslavnější dílo, ve kterém se odrážela jak autorova láska k dějinám Divokého Západu, tak neuvěřitelný dar humoru a nadsázky, je vlastně souběhem hned několika Brdečkových talentů.

Jako literární dílo začal vznikat už za druhé světové války, vycházel časopisecky, a ještě v té době se objevila první dramatizace. Následně v roce 1946 vyšel román, který sám autor ilustroval. O devět let později se "Limonádník" dostal do rukou režiséra Oldřicha Lipského, nejprve jako divadelní látka.

Do představení v Divadle estrády a satiry, ve kterém titulní roli ztělesnil tehdy mimořádně populární zpěvák Rudolf Cortés, otextoval mimochodem Jiří Brdečka americký country evergreen Ghost Riders In The Sky a coby Starý honec krav se jeho píseň stala nejen dobovým hitem, ale je populární, zpívaná a nahrávaná dodnes.

Vlastní ilustrace Jiřího Brdečky k prvnímu vydání románu Limonádový Joe

Vlastní ilustrace Jiřího Brdečky k prvnímu vydání románu Limonádový Joe

Kostýmní návrhy Jiřího Brdečky k fillmu Limonádový Joe (Horác v převleku za

Kostýmní návrhy Jiřího Brdečky k fillmu Limonádový Joe (Horác v převleku za starého ladiče pian)

V roce 1964 pak vznikla Lipského filmová verze, bezesporu jeden z nejoblíbenějších a nejreprizovanějších českých poválečných filmů vůbec. Sám Brdečka mimochodem své znalosti amerických reálií a výtvarného talentu využil při návrzích filmových kostýmů: jeho kresby jsou v monografii reprodukovány.

Z animovaného filmu Jiřího Brdečky Slówce M

Z animovaného filmu Jiřího Brdečky Slówce M

Bohužel poměrně zapomenutou oblastí, kterou se Brdečka zabýval celý život, byla tvorba animovaných filmů, kterým se monografie věnuje poměrně obsáhle jak obrazově, tak textově. "Dnes je vinou nedostatku publicity a filmových kopií z Jiřího Brdečky zapomenutý génius. Je opuštěný. Jenže stav opuštění je přechodný. Genialita přetrvá," uzavírá svou studii italský historik animovaného filmu Giannalberto Bendazzi.

Za upozornění ale stojí i další obory, kterým se Jiří Brdečka věnoval - a všechny kniha velmi dobře reflektuje, ať je to volná kreslířská tvorba, kreslený humor nebo filmová kritika. Tou se zabýval první tři roky po konci války a jeho kritickému peru neušly ani tak slavné snímky jako Casablanca nebo Občan Kane.

Mladý švihák Jiří Brdečka

Mladý švihák Jiří Brdečka

Jiří Brdečka

Jiří Brdečka ve starším věku na portrétu Václava Chocholy

Kniha o Jiřím Brdečkovi je velkou splátkou ne zcela docněnému tvůrci. A je dobře, že hlavní část práce na ní odvedla jeho dcera, zkušená publicistka a spisovatelka. I proto, že hlavní text knihy může výborně propojit její erudici s osobním pohledem.

Věty jako "Otec byl okouzlující, ale nepraktický člověk, žil bohémsky a často ztrácel peníze i doklady" nebo "Když měl otec krásné mladé přítelkyně, byla na něj matka pyšná", by žádný odborník "od stolu" napsat nemohl.

Autor:


Témata: Olga Schoberová




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.