Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Zemřel uznávaný dirigent Jiří Bělohlávek, prosazoval hudbu českých autorů

  10:07aktualizováno  10:39
Celosvětově známý český dirigent Jiří Bělohlávek zemřel po dlouhé nemoci v jednasedmdesáti letech. Pedagog AMU působil šest let v roli šéfdirigenta BBC Symphony Orchestra a následně opět převzal vedení České filharmonie. Za své služby britské hudbě byl jmenován komandérem Řádu Britského impéria.

„Česká filharmonie s hlubokým pohnutím oznamuje, že ráno zemřel po statečném boji s těžkou nemocí šéfdirigent a hudební ředitel České filharmonie Jiří Bělohlávek,“ uvedl za Českou filharmonii její mluvčí Luděk Březina.

Ředitel Pražského jara Roman Bělor zahájil na Bělohlávkovu počest čtvrteční tiskovou konferenci k závěrečnému koncertu minutou ticha. „Je především jeho zásluhou, že Česká filharmonie za posledních pět let zažila mnoho mimořádných úspěchů a znovu si vydobyla respektované postavení doma i v zahraničí – stala se vpravdě národním orchestrem, opět pronikla na pódia nejprestižnějších světových koncertních sálů a realizovala řadu oceňovaných nahrávek. Nejen Česká filharmonie, ale celá naše země odchodem Jiřího Bělohlávka přichází o člověka mimořádných uměleckých i osobních kvalit,“ uvedla dále filharmonie.

Fascinován operou

Bělohlávek se narodil v Praze v roce 1946. Láska k hudbě se u něho projevila již v raném věku, podporoval ho v ní jeho otec. Když byly Jiřímu čtyři roky, začal se u tatínka učit hře na klavír. Zároveň ho rodiče přihlásili do Kühnova dětského sboru, s nímž později účinkoval i v operních produkcích na scéně Národního divadla. To ho velmi bavilo, fascinovalo ho operní prostředí, a jak jen mohl, sledoval z portálu celou operu.

Fotogalerie

Ve dvanácti letech začal hrát na violoncello u českého cellisty Karla Pravoslava Sádla. Konzervatoř absolvoval ve dvou oborech: hře na violoncello a dirigování. Tomu se pak začal plně věnovat na HAMU. Během studia převzal vedení dívčího smyčcového komorního souboru Orchestra Puellarum Pragensis, s nímž absolvoval i zahraniční cesty. Byl to první oficiální orchestr, s nímž bylo jeho jméno spojeno.

V roce 1968 přijel k České filharmonii koncertovat věhlasný rumunský dirigent Sergiu Celibidache. Pro studenty pořádal mistrovský kurs, jehož se Jiří Bělohlávek také zúčastnil. Na závěr kursu vyzval Maestro Celibidache Jiřího, aby k němu přijel studovat do Stockholmu, kde byl šéfem Rozhlasového orchestru. Také díky této intenzivní škole zvítězil Jiří Bělohlávek v roce 1970 v celostátní soutěži mladých dirigentů a o rok později se stal finalistou významné dirigentské soutěže Herberta von Karajana.

Jiří Bělohlávek mluví o plánech České filharmonie pro letošní sezonu:

V roce 1972 byl Bělohlávek jmenován dirigentem Státní filharmonie Brno a v tomto prvním profesionálním angažmá setrval do roku 1978, když se o rok dříve stal šéfdirigentem Symfonického orchestru hlavního města Prahy FOK. S oběma tělesy absolvoval řadu úspěšných zahraničních zájezdů. Během svého téměř třináctiletého působení ve FOKu (1977–1990) současně spolupracoval s Václavem Neumannem jako jeho asistent a později stálý dirigent České filharmonie (od roku 1981).

Světové orchestry

Jiří Bělohlávek vedle své intenzívní práce s vlastními orchestry spolupracoval s mnoha významnými světovými orchestrálními tělesy. Patří k nim například Berlínská filharmonie, Boston Symphony Orchestra, Cleveland Orchestra, Gewandhausorchester Leipzig, New York Philharmonic, Sächsische Staatskapelle Dresden a San Francisco Symphony Orchestra. Od roku 2013 byl rovněž hlavním hostujícím dirigentem Rotterdamské filharmonie. Pravidelně vystupoval také na hudebních festivalech v Berlíně, Edinburghu, Lucernu, Montreaux, Perthu, Salcburku či Tanglewoodu.

Zahajovací koncert České filharmonie (2. října 2014)

Neumann jej také uvedl v roce 1979 do Komické opery v Berlíně, kde mu svěřil nastudování alternativního obsazení pěvců do Smetanova Tajemství. Na základě úspěšného debutu jej Komická opera hned v následujícím roce angažovala pro inscenaci Stravinského opery Život prostopášníka.

Velkou výzvou bylo pro Bělohlávka založení Pražské komorní filharmonie v roce 1994. Na „zelené louce“ postavil orchestr z talentovaných a nadšených mladých hudebníků a v krátkém čase z něho vytvořil prvotřídní komorní ansámbl. V pozici šéfdirigenta a uměleckého ředitele zde zůstal do roku 2005.

Třikrát Last Night of the Proms

V roce 1995 navázal Jiří Bělohlávek pracovní kontakt s BBC Symphony Orchestra, jehož hlavním hostujícím dirigentem byl až do roku 2000. V roce 2006 pak byl jmenován šéfdirigentem tohoto tělesa. Za dobu svého angažmá řídil celkem třikrát (v letech 2007, 2010 a 2012) populární závěrečný koncert festivalu BBC Proms – Last Night of the Proms a byl vůbec prvním umělcem z neanglofonní země, jemuž byl tento prestižní úkol svěřen.

S orchestrem BBC, u něhož zůstal čestným šéfdirigentem, uvedl mnoho skladeb českého repertoáru a pořídil s ním i kritikou oceněné nahrávky – Janáčkovy Výlety pana Broučka, Smetanova Dalibora, komplet šesti symfonií Bohuslava Martinů a jeho operu Julietta (s Magdalenou Koženou) nebo Sukova Asraela, Zrání, Pohádku léta a 1. symfonii.

Nezanedbatelná je jeho pedagogická činnost. V roce 1995 byl pozván k pedagogickému působení na HAMU a po jmenování profesorem zde až do roku 2009 působil jako vedoucí katedry dirigování. Ve svých dirigentských angažmá, ale též jako prezident Mezinárodního hudebního festivalu Pražské jaro, prosazoval Jiří Bělohlávek dlouhodobě hudbu českých autorů. Jeho obzvláště blízký vztah k odkazu Bohuslava Martinů pomohl obrátit pozornost hudebního světa k dílům tohoto mistra.

Obdobně dokázal Bělohlávek získat nové publikum i pro méně uváděná díla Antonína Dvořáka, Leoše Janáčka, Bedřicha Smetany či Josefa Suka. Bělohlávkova podpora české hudební tvorby vyústila ve vypsání skladatelské soutěže České filharmonie, které inicioval. Vítěznou skladbu provedl v říjnu 2015 na abonentním koncertě v Rudolfinu.

Komandér Řádu Britského impéria

Diskografie Jiřího Bělohlávka je velmi rozsáhlá. Po Herbertu von Karajanovi je prvním dirigentem, který získal prestižní cenu časopisu Gramophone za orchestrální nahrávku ve dvou po sobě následujících letech.

Návrat Jiřího Bělohlávka na post šéfdirigenta České filharmonie v roce 2012 vzbudil celosvětové uznání. Orchestr i dirigent společně pod jeho vedením sklízeli nebývalé úspěchy jak doma v Praze, tak na zahraničních turné. V roce 2012 byl Bělohlávek za své služby britské hudbě jmenován komandérem Řádu Britského impéria. V roce 2016 získal čestný doktorát na Hudební akademii múzických umění a stal se čestným občanem hlavního města Prahy.

„Po dohodě s rodinou, které Česká filharmonie vyjadřuje svou upřímnou soustrast, budou okolnosti posledního rozloučení oznámeny později. Do té doby nebudeme poskytovat žádné další informace,“ dodal Březina.

Autor:




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.