Mnohé z toho, co autor „strávil“, také zachytil – ať už na plátnech, v kresbách, grafice, kolážích, fotografiích či básních. Jeho mnohostrannou tvorbu, která kromě výtvarné oblasti zasáhla i scénografii, typografii, ediční činnost a psaní uměleckých manifestů či polemik, představuje nová rozsáhlá výstava v pražském Domě U Kamenného zvonu.
Návrat ze světa
„Jde o první výraznou Štyrského retrospektivu od jeho velké posmrtné výstavy v roce 1946, kterou připravovali jeho přátelé Toyen a Karel Teige,“ říká jeden z autorů výstavy Karel Srp.
„Výstava prochází souhrnně a souvisle všemi etapami Štyrského vývoje. Neopomenuli jsme ani jeho knižní tvorbu, kterou on sám považoval především za prostředek k živobytí,“ podotýká Srp.
Obrovská kolekce představující na šest set vystavených položek, které zahrnují i fotografie a dokumenty ze Štyrského života, pochází zhruba od stovky zapůjčitelů nejen z Česka, ale i z Rakouska, Švýcarska, Francie, Belgie a USA.
„Štyrský je rozeset doslova po celém světě. Jen v americkém Houstonu jsme objevili jeho dílo ve třech soukromých sbírkách,“ dodává Srp.
Na přehlídce jsou k vidění umělcovy pověstné malby, jako například Tři blázni, Loutkář, cyklus Obrazů I–V či jedno z jeho vůbec nejdůležitějších děl: Trauma zrození, které bylo do Česka zatím zapůjčeno jen jednou.
Jde o rozměrnou malbu, kterou Štyrský vytvořil v roce 1936 poté, co se v Paříži dočasně zotavil z vážné nemoci.
Cesta k surrealismu
Výstava začíná v prvním patře a je otevřena ukázkou raných děl Jindřicha Štyrského. Představeny jsou zde i jeho Obrazové básně. Hlavní oddíl tvoří velká plátna artificielismu – směru, který definovali Štyrský s Toyen během pobytu v Paříži v letech 1925–1928, v němž se ztotožňuje role malíře a básníka.
Mezí ostatními díly dále zaujme intimní kabinet Edice 69, kde jsou ukázky autorových erotických koláží k Sexuálnímu nokturnu Vítězslava Nezvala (1931), kresby k básnické sbírce Thyrsos Františka Halase (1932) či fotomontáže k vlastnímu významnému textu Emílie přichází ke mně ve snu (1933).
Závěrečnou část tvoří Štyrského obrazy z let 1931–1932, mnohovýznamová díla na pomezí artificielismu a surrealismu.
Štyrského konečný příklon k surrealismu je zachycen v druhém poschodí galerie. Představuje se zde průřez jeho fotografickou tvorbou, kolekce koláží, obrazy z první i druhé výstavy Skupiny surrealistů, a především kresby k jeho unikátní knize Sny.
„Surrealismus se stal Štyrského životním osudem,“ podotýká spoluautorka výstavy i chystané umělcovy monografie Lenka Bydžovská. Výstava potrvá do 9. září, plné vstupné je 120, snížené 60 korun.
