Jídlo - ilustrační foto

Jídlo - ilustrační foto | foto: Profimedia.cz

Jídlo ve filmu symbolizuje charakter i libido

  • 3
Jaká je neslavnější filmová kulinářská scéna? Na tuto otázku si teď podle nové knihy Fearguse O´Sullivana pojednávající o filmech z pohledu labužníků může každý odpovědět sám.

Když si divák začne všímat, co vše a jak filmoví hrdinové jedí, pronikne do úplně jiného světa, míní O´Sullivan.

Jídlo se totiž ve filmech často používá jako dějové a situační "koření". A někdy to, co některé postavy jedí, přímo odhalí důležité rysy jejich charakteru, napsal britský list The Guardian.

Například to, že si řidič taxíku Travis Bickle v podání Roberta de Nira ve filmu Taxikář objedná jablečný koláč s roztaveným sýrem, dává jasně tušit, že to v hlavě nemá tak docela v pořádku.

A když Woody Allen a Diane Keatonová ve filmu Annie Hallová honí po kuchyni humra, lze z toho podle O´Sullivana velmi rychle pochopit, jak vzácně se k sobě tito dva neurotičtí milenci hodí.

I jako erotický symbol může jídlo ve filmu posloužit. Když třeba Meg Ryanová ve filmu Když Harry potkal Sally u jídelního stolu pohotově imituje orgasmus, dojde Harrymu v podání Billyho Crystala, že o ni stojí.

A někdy pokrmy tvůrcům mohou posloužit jako nástroj, který děj výrazně posune - to platí třeba o čokoládové pěně se sedativy, kterou sní hrdinka hororu Rosemary má děťátko.

Extrémnější případ pak představuje film Petera Greenawaye Kuchař, zloděj, jeho žena a její milenec. Ten je na symbolech spojených s jídlem přímo založen a hlavní hrdinka se v něm svému manželovi pomstí tak, že mu naservíruje svého do křupava upečeného milence.

Jídlo jako symbol mnohdy ve filmech funguje bezchybně. Výhrady je ale velmi často možné mít ke ztvárnění přípravy a konzumace pokrmů - to mívá k realitě dost daleko.

Málokdy se totiž divák dočká toho, že herec začne jídlo na plátně přímo konzumovat. O´Sullivan upozorňuje na to, že hollywoodští hrdinové se většinou dostanou maximálně k tomu, že sousto napíchnou na vidličku.

I věrohodnost některých gastronomických scén není úplně v pořádku. Například to, že se v thrilleru Mlčení jehňátek doktor Hannibal Lecter chlubí tím, že snědl játra otravného úředníka s fazolkami a dobrým chianti, je vyložený nesmysl.

"Sníst celá lidská játra ale není v ničích silách, ani když jde o lidožroutského psychopata s velkým apetitem," myslí si O´Sullivan.

,