Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Jiří Černý na bílém. Kritik bez konzervatoře v pěti dílech

  14:45aktualizováno  14:45
Jiří Černý je s největší pravděpodobností jediný český hudební publicista, jehož sebrané spisy mají šanci vyjít. Není totiž jen novinářem. Je také ikonou.

Hudební kritik Jiří Černý | foto: MAFRA

Jiří Černý ...na bílém

Jiří Černý ...na bílém

Obrovský krajíc si ukrojilo pražské nakladatelství Galén. Teď z něj zdařile ukouslo první dvě sousta. V minulosti zde vyšlo už několik knih Jiřího Černého, respektive o něm (životopisný rozhovor Kritik bez konzervatoře).

Projekt pětidílné sebrané hudební publicistiky, čítající recenze, rozhovory, reportáže, profily a další novinářské útvary včetně doprovodných textů na obálky desek, je ovšem Černého (a přirozeně také nakladatelovo) opus magnum.

Edice nese vtipný název Jiří Černý... na bílém a na pultech jsou nyní první dva svazky. První obsahuje texty z let 1956-1969, druhý 1970-1979. Osmdesátá léta pokryje třetí díl, který by se měl objevit ještě letos před Vánocemi, zbývající dva „porevoluční“ v následujících dvou letech.

Proč právě on?

V současné době není „v činné službě“ druhý hudební publicista, který by ve svém díle zachytil tak rozsáhlou éru vývoje populární hudby. Jiří Černý napřesrok oslaví osmdesátku a píše od svých dvaceti. Začal zdánlivě paradoxně články o opeře, láska k ní jej však provází dodnes a stále ji reflektuje.

Jiří Černý

Jiří Černý

Jeho první text o pop-music se týkal Pavlíny Filipovské a vyšel v roce 1961 v Mladém světě. Černý prošel „s nastraženýma ušima a ostrým perem“ vlastně všemi zásadními údobími vývoje pop-music ve světě i v naší specifické situaci.

Najdeme skutečně jen málokteré jméno z těchto dějin, k němuž by se Černý nevyslovil - proto jsou rejstříky obou svazků tak obsáhlé. A protože vždy patřil k hudebním kritikům a vykladačům respektovaným posluchači i kolegy, dnes je v pozici jakéhosi doyena, „otce zakladatele“.

Jeho sebrané spisy vlastně tvoří svého druhu encyklopedii, v první řadě hudby, ale také společenských okolností, v jakých vznikala. Kdo dodnes nezapomněl číst mezi řádky, což patřilo k základní výbavě čtenáře třeba právě časopisu Melodie, do něhož psal Černý nejčastěji, najde v pouhých dvou větách z recenze alba Katapultu z roku 1978 pregnantní výpověď o stavu tehdejší „normalizované“ scény.

„Katapult je skupinou mírného hard rocku v mezích prodejnosti. V tomto žánru naší jedinou, která vydala desku, a jednou z mála, které vystupují,“ píše autor.

Plastici a Ravel

Jiří Černý

Jiří Černý

Kromě časopiseckých příspěvků, mezi nimiž vynikají jasně mířené recenze, glosy singlů, ale i mimořádně informované rozhovory, obsahuje první díl spisů také celé znění Černého legendární knihy Zpěváci bez konzervatoře, a několik zajímavých textů jaksi mimoběžných.

Z těch je nejpoučnější Černého posudek na hudbu The Plastic People of the Universe a DG 307 z roku 1973, když seděl v takzvané kvalifikační přehrávkové komisi. Aby zdůvodnil kvalitu obou nepohodlných kapel, vzal si na pomoc Armstronga, Ravela i Brechta. Sice to nepomohlo, ale „skutková podstata dobrého činu“ byla naplněna.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Z filmu Muži, kteří nenávidí ženy
Milénium představí Lisbeth Salanderovou popáté. Příštím dílem skončí

Knižní sága Milénium odstartovala úspěch severské krimi, na které se později svezli i autoři, jakými je Jo Nesbo nebo Jussi Adler-Olsen. V září vyjde další...  celý článek

Kunal Nayyar na Emmy Awards (Los Angeles, 22. září 2013)
Manželka si myslela, že Teorie velkého třesku je porno, líčí herec

Kunal Nayyar patří mezi nejlépe placené televizní herce světa. Už deset let září v oblíbeném sitcomu o partě kalifornských podivínů Teorie velkého třesku jako...  celý článek

Jiří Kuběna u hradu Bítova, kde sloužil jako kastelán.
Zemřel básník a „šestatřicátník“ Jiří Kuběna. Vydával v samizdatu

Jiří Kuběna, který se řadil ke generaci šestatřicátníků společně s Václavem Havlem nebo Violou Fischerovou, zemřel ve čtvrtek ráno ve věku 81 let po dlouhé...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.