Siluety či fotografie byly promítány na plátno. Pódium zaplnil početný orchestr s ženským i mužským sborem, klíčové rockové árie se odehrávaly před ním jako na běžném koncertu. Všichni zpěváci se vzepjali k mimořádným výkonům, zvláště impulzivní Bohouš Josef, který měl v roli Heroda méně prostoru než Střihavka nebo Bárta. Potud koncert splnil vše, co od něj publikum očekávalo - včetně perfektně a moderně šlapajícího tělesa, dirigovaného Otou Balagem.
Další dobrý nápad bylo pozvat na Ježíše hosty, kteří přehráli některé motivy po svém. A tak se z koncertu nestala „jenom“ precizní vzpomínka - díky kapele Colorfactory, která položila muziku do prchavější, uvolněnější roviny, zatímco trio Black Milk vystřihlo sugestivní rhythm and blues na motivy finálního songu Superstar.
Dara Rolins s dýdžejem a kapelou se snažila halu roztancovat, ale zaskočené publikum asi nebylo na takovou proměnu připraveno. Sedla mu spíše rock-klasická vize Michala Pavlíčka a smyčcového tělesa Epoque kvartet, jazzující pojetí Bártovy kapely Illustratosphere nebo čistý rockový nápřah skupiny November 2nd se zpěvačkou Sašou Langošovou. Ať tak či tak, s hosty získal koncert nový, osvěžující rozměr a proměnil se ve vzrušující hudební zážitek.
V devadesátých letech si české nastudování Ježíše získalo mnoho nadšených příznivců, z nichž jich na předvčerejší večer do haly přišlo zhruba osm tisíc. Pro zpěváky a muzikanty to byla výhoda. Stáli před připraveným a znalým publikem, které dokázalo ocenit sólové výstupy i netradiční úpravy hostů. A možná uzrál čas na pražský návrat nejpovedenějšího muzikálu devadesátých let.
 Aleš Brichta |
 Dan Bárta. |
 Kamil Střihavka |
