Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Dvacet let učil biologii a tajně psal. Za debut získal prestižní cenu

  17:22aktualizováno  17:22
Srovnávají ho s Jonathanem Littellem a jeho slavnými Laskavými bohyněmi. I Alexis Jenni dostal prestižní Goncourtovu cenu a i on ji má za epos o válce. Ten jeho se jmenuje Francouzské umění válečné a právě vychází v českém překladu v nakladatelství Argo.

Alexis Jenni - laureát Goncourtovy ceny pro rok 2011 | foto: Gallimard - C. Hélie

Soustředí se na období mezi roky 1945 a 1965, obsahuje tedy nejenom konec druhé světové války, ale i nasazení francouzských vojáků v Indočíně a v Alžíru. A v druhé současnější románové linii i na vlivy těchto konfliktů na dnešní Francii. "O válce se u nás hodně mluví, ale to nestačí. Dochází k jakémusi polovičnímu zapomnění: všichni vědí, ale málokdo chápe," vysvětluje spisovatel pro internetový portál Le Blog Des Livres.

Písmenka na klávesnici

Jenni dlouho tajil, že pracuje na knize, původně je učitelem biologie. Svůj debut napsal v osmačtyřiceti letech. Přesto ani na vteřinu nepočítal s tím, že za svoji první knihu dostane jakoukoli cenu, natož tu ve Francii nejuznávanější, kterou má už například Marcel Proust nebo Michel Houellebecq. I když ji vydalo prestižní nakladatelství Gallimard. "Byl jsem šťastný už jen proto, že vůbec vyšla. Pak se ale dostala mezi finálové nominace čtyř nejlepších knih," vzpomíná autor. Goncourta mu přitom přiřkli hned v prvním kole, navíc poměrem pět hlasů ku třem, což je nebývale přesvědčivý výsledek.

Obálka knihy Francouzské umění válečné

Obálka knihy Francouzské umění válečné

V tu chvíli měl za sebou už dvacet let neúspěšného vyjednávání s nakladateli a literárními agenty. Většinou mu vytýkali, že píše příliš květnatě a je až moc "ukecaný". "Já jen prostě miluju všechna písmena na klávesnici," směje se Jenni.

Jeho román začíná v roce 1991. Málokdo ví, že vedle slavné americké Pouštní bouře probíhala v Zálivu i operace Špičák, které veleli Francouzi. "Desert Storm, tomu rozumí všichni na celé zeměkouli, drnčí to v ústech, vybuchuje v srdci, je to název videohry. Špičák zní uhlazeně, vyvolává sotva postřehnutelný úsměv mezi zasvěcenými," říká Jenni ústy svého vypravěče, který spatří v televizi vojáky odjíždět na tuhle misi. "Poprvé od roku 1914 nám ukázali francouzské vojáky jako lidi, s nimiž lze sdílet jejich bolest, jako lidi, jež bychom mohli postrádat."

Francouzské umění válečné vyšlo v době, kdy se ve Francii začíná otvírat palčivé téma koloniálních válek. Ale Jenni samozřejmě nezůstal jen u nich, i tady platí, že vedle války je velkým tématem i láska.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.