První číslo Show! má na obálce Madonnu, popisuje erotické úlety rock'n'rollu nebo prostředí ostravských tanečních klubů, nabízí spoustu krátkých recenzí a slibuje, že herečka Táňa Vilhelmová prozradí čtenářům věci, které ještě nikomu neřekla.
AMERICKÝ VZOR
"Co se týče prvního čísla Show!, nenašel jsem v něm žádné větší rozhovory. A zprávy mi připadaly povrchní. Nás nemůže ohrozit časopis, který zatím vypadá jako Spy s vyloučením politiky," hodnotí magazín hudební novinář Honza Dědek, redaktor týdeníku Reflex. Show! stejně jako Spy vydává společnost Stratosféra. Její nabídka titulů obsahuje také tituly Cosmopolitan, Esquire či Harper's Bazaar.
Stratosféra sem přivedla i českou verzi magazínu Rolling Stone založeného v roce 1967 ve Spojených státech. Hudební veřejnost to uvítala: Rolling Stone patří k pilířům světové hudební novinařiny a jeho vliv sahá i do Evropy. Ovšem česká verze se v posledním roce stále více vzdalovala americkému vzoru. Na stránkách přibývalo košilatých vtipů, návodů "jak a kde si dobře zapařit" či dámských vnad. Na druhou stranu se Rolling Stone rázně obul do zpátečnické politiky českých hudebních rádií, jejichž nechuť hrát nové věci je frustrující.
"Bylo stále složitější převádět americkou verzi do českého prostředí. Například Britney Spearsová je v Americe fenoménem, o který se Rolling Stone zajímá, ale naši čtenáři tuto zpěvačku moc nepřijali. Také americká publicistika je hodně zaměřená na domácí kauzy, kterým české publikum nerozumí," vysvětluje Luděk Staněk. Licenční poplatky americkému majiteli byly prý stále vyšší, a tak se Stratosféra rozhodla Rolling Stone zastavit.
TRADICE NIC NEZNAMENÁ
Luděk Staněk připomíná, že v Británii nedávno zanikl týdeník Melody Maker, zatímco v Německu přestaly vycházet dva hudební magazíny. Dodejme, že loni skončil také český měsíčník Melodie - škola české hudební žurnalistiky šedesátých, sedmdesátých a částečně osmdesátých let, avšak ve svém posledním ročníku spíše reklamní magazín agentury GoJa.
Hodně se toho změnilo od totalitních časů, kdy časopis Melodie "zastupoval" celou populární hudbu. Podle názoru řady lidí z branže sama muzika nebude stačit k tomu, aby "utáhla" plnokrevný časopis. Výjimkou je patrně Rock&pop, měsíčník rozprostřený do mnoha žánrů včetně taneční hudby, který se může opřít o desetiletou tradici. Ostatně z líhně Rocku&popu pochází Honza Dědek i nynější šéf Show! Luděk Staněk.
V devadesátých letech vykrystalizovalo mnoho specializovaných hudebních scén či žánrů, kterým se začaly věnovat nové časopisy. Takový je třeba měsíčník TripMag zasvěcený taneční muzice, který v každém čísle nabízí jako přílohu CD, a navíc se stal spolutvůrcem nové ceny Czech Dance Music Awards. Na otázku, jestli mu bude týdeník Show! konkurovat, zástupkyně redakce odpověděla, že nic takového neočekávají.
O Show! se bude asi sotva zajímat Michal Jupp Konečný, šéf měsíčníku Folk&Country, jenž se specializuje na muziku venkovských žánrů. Ani měsíčníku Muzikus, určenému hudebníkům a jejich starostem s nástroji nebo technickým vybavením, patrně nepoleze Show! do zelí.
KAM EXPANDOVAT
Nutnost rozšiřovat tematický záběr hudebního časopisu potvrzuje Jarda Hulec, šéfredaktor plzeňského měsíčníku Report. Ten vyrostl do podoby poměrně silného média zakořeněného v rocku nebo funku. Report, který zúžil předchozí název Rock Report, vyhlašuje vlastní výroční ceny a ceremoniál pojímá jako prestižní koncert. "Redakci ani naše čtenáře nezajímá jen muzika. Sledujeme životní styl, internet nebo počítače, avšak píšeme o nich vždy ve vztahu k hudbě," informuje Hulec.
Jaroslav Špulák, jenž řídí týdeník Big Beng!, říká: "Když vycházel Rolling Stone, říkali jsme si, že by to mohlo být dobré, ale časopis jsme za konkurenci nepovažovali. Ani Show! nám čtenáře neodláká. My se orientujeme hlavně na rockové kluby," tvrdí Špulák. Hudební časopis se podle něho nemusí zabývat sexem do takové míry jako první číslo Show!
"Záleží na úhlu pohledu. My hledáme model, který je u nás zatím nevyzkoušený," míní Luděk Staněk.
