Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Jehošua: Izraelské umění vzkvétá díky konfliktům

  12:30aktualizováno  12:30
Patří mezi nejznámější a zároveň nejčtenější spisovatele Izraele. Jeho romány, povídky, hry a eseje byly prozatím přeloženy do osmadvaceti jazyků. Do Česka přijel Abraham B. Jehošua (1936) na Festival spisovatelů Praha.

Abraham B. Jehošua - Praha (3. června 2007) | foto: Jan ZátorskýMF DNES

Tvrdíte, že vliv konfliktů na uměleckou kreativitu není tak zničující, což trochu překvapí u izraelského autora...
Konflikty jsou pro tvorbu důležité – literatura a umění vůbec teď v Izraeli doslova vzkvétá, protože společnost cítí únavu a až jakousi nemoc a nevidí velikou naději do budoucna. Doufali jsme, že se vztahy s Palestinci urovnají, místo toho na nás znovu míří jejich rakety. Nebo jiný příklad – meziválečná Evropa. Když se začal vzmáhat fašismus, bylo to opravdu hrozné období, a přitom umění překypovalo invencí. Nejen literatura, ale i hudba a výtvarné umění – Picasso, Braque, Matisse, Stravinskij, Šostakovič, Bartók... Z celé situace v jistém slova smyslu těžíme, ale byl bych mnohem šťastnější, kdybych měl méně tvůrčího materiálu a více klidu. Už nechci válku jako minulé léto, kdy na Haifu dopadaly rakety a moji dva synové byli mobilizováni.

Patříte k páté generaci Židů žijících v Jeruzalémě. Zažila tam vaše rodina cosi jako relativní klid?
Jen bych připomněl, že jsem sice z obou stran orientální Žid, nicméně můj prapradědeček z otcovy strany pocházel z Prahy, odkud emigroval v roce 1848 do Jeruzaléma. Za celých 120 let sionismu jsme nic takového jako relativně klidnou dobu nezakusili, Židé stále žijí v permanentním konfliktu se svým okolím.
 
Máte na mysli i rozpory uvnitř Izraele?
Ani ne, což bych zdůvodnil tím, že vždycky máme vnějšího nepřítele, čili si je ve vyhraněné formě ani nemůžeme dovolit. Za oněch 120 let sionismu bylo jen dvacet Židů zabito jinými Židy z politických nebo ideologických důvodů. Můžeme se i hádat, ale vnitřní konflikty udržuje naše komunita v mezích.

Vadí vám, že poslední dobou nepatřil mezi žhavé kandidáty na Nobelovu cenu žádný izraelský spisovatel?
Pravda je, že Nobelovu cenu obdržel pouze Shmuel Agnon, nicméně vezměte si seznam oceněných za oněch 110 let a o polovině z nich už určitě nemáte ani zdání. A já vám na místě vyjmenuji tucet spisovatelů, kteří jsou skutečně klíčoví a Nobelovu cenu nedostali: Tolstoj, Virginia Woolfová, Joyce, Kafka, D. H. Lawrence, Proust... A z Čechů dostal Nobelovu cenu jen Jaroslav Seifert, a to už skoro umíral – což je takový svérázný švédský smysl pro humor, vyznamenávat autory, kteří jsou téměř na prahu smrti.

Jaká jsou hlavní témata v současné izraelské literatuře?
Kromě témat, která bychom našli všude ve světě, je to určitě téma identity. Problém s identitou nemají jen Židé v diaspoře, ale i my, třebaže jiným způsobem: Jaké jsou hranice židovství? Jaký je vztah mezi náboženstvím a národností? Tyto otázky jsou velmi palčivé, ale stejně tak samozřejmě i holokaust, k němuž se vracejí i mladí spisovatelé, kteří ho nezažili. A pochopitelně konflikt s Palestinci, který je zároveň konfliktem etickým a morálním, a k etice se literatura vyjadřuje snad neustále. A pokud jde o styl, dnes se najde úplně všechno – od surrealismu až po absurditu či grotesku.

Roste u vás význam spisovatelek?
Určitě se nacházíme v období, kdy je ženská literatura nesmírně silná, a to po tolika letech, kdy v celém světě bylo ženských spisovatelek minimum – s výjimkou několika případů jako třeba Jane Austenová. To, že ženy nepsaly, si vysvětluji tím, že se necítily dost svobodné, protože chcete-li psát, svobodně se cítit musíte. V Izraeli dnes polovina literární produkce pochází z ženských per.

Zvyšuje se i podíl literatury psané ortodoxními židy?
Ortodoxní literatura v podstatě neexistuje, protože ortodoxní židé až na výjimky umění nevytvářejí. Židé žili v Římě, ve Florencii, také v Praze, v centrech umění, a přesto nic jako židovskou hudbu, malířství nebo literaturu do určité doby skoro neznáme, se Židy se tu setkáváme pouze ve filozofii nebo v právu. Judaismus tak není nepodobný islámu, který umění omezoval na architekturu a jisté žánry poezie. Jak se však židovstvo postupně sekularizovalo, tvůrčí energie nahromaděná za tak dlouhou dobu přímo explodovala a tady v Praze je samozřejmě nejlepším příkladem Franz Kafka.
 
Jak důležitý je spisovatel v současné izraelské společnosti?
Není ani tak celebritou jako spíš veřejnou osobou či politickým komentátorem. Den co den dostávám několik pozvání do rádia či televize a musím pečlivě zvažovat, která z nich přijmu a zda mám k danému problému vůbec co říct. Takové výsadní postavení spisovatelů ovšem zase přičítám sionistické tradici – vždyť i Theodor Herzl, nejvýznamnější představitel sionismu, byl kromě novináře též dramatikem a mnohem dřív než rabíni pochopil, že se Židé v rozjitřené Evropě musí normalizovat v tom slova smyslu, že i oni potřebují vlastní stát.

Autoři:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Prezident Václav Havel se svou první ženou Olgou na Hrádečku v roce 1993
RECENZE: Utajené vládkyně by si zasloužily více autorovy péče

Říká se, že za každým velkým mužem se skrývá ještě větší žena. Tak otevírá spisovatel a novinář David Glockner svou knihu Utajené vládkyně, ve které píše o...  celý článek

Spisovatel Bernhard Schlink
Napsal Předčítače. Teď Bernhard Schlink odhaluje skryté Letní lži

Před více než dvaceti lety Bernhard Schlink zasáhl literární svět románem Předčítač, podle kterého později vznikl úspěšný film s Kate Winsletovou. Nyní v...  celý článek

Spisovatel Fredrik Backman
Píše jako Fulghum, ale je ze Švédska. Synovi se omlouvá za budoucí trapasy

Nakladatelství Host přivezlo před třemi lety do Česka úspěšného švédského spisovatele, sloupkaře a blogera Fredrika Backmana. Čtenáře si tehdy získal románem...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.