Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Jednou už jsem byl oficiálně mrtvý

  11:31aktualizováno  11:31
Francouzský spisovatel španělského původu Jorge Semprún je autorem, jehož zkušenost z koncentračního tábora je nejen leitmotivem, ale i východiskem obecnějších filozofických úvah v celé řadě jeho děl včetně autobiografie Psaní nebo život, jež vyšla česky v roce 1997. V minulých dnech Semprún četl v Praze ze své nejnovější knihy Ten správný mrtvý, která by v dohledné době rovněž měla vyjít česky. Sám o sobě spisovatel říká: "Při pohledu do budoucna jsem větším optimistou než při pohledu na minulost."

Jak a proč jste se musel právě vy stát nesprávným živým?
V knize vyprávím o událostech, které se odehrály v prosinci 1944 v Buchenwaldu. Jde v nich o hledání mrtvého, který by byl odvezen do krematoria pod mým jménem a jehož jméno jsem si byl nucen vypůjčit, abych mohl přežít: musel jsem na ošetřovnu, kde jsem se osmačtyřicet hodin skrýval mezi mrtvými a umírajícími. Na vedlejším lůžku umíral jeden mladý Francouz, s nímž jsem si skutečně vyměnil jméno. On zemřel jako George Semprún. Bylo zkrátka třeba najít někoho, kdo by se mi dost podobal, aby SS nebylo nic podezřelé.

Proč vlastně?
Tehdy nacisté mezi vězněnými pátrali po účastnících francouzského hnutí odporu - po Francouzích či Britech - a okamžitě je čekala poprava. A já byl jedním z nich...

Co vy sám považujete za to nejhorší ve vlastní minulosti?
Spíše než o tom nejhorším bych raději hovořil o tom nejdůležitějším. Paradoxně pro nás nebyl tím zcela nejhorším v koncentračním táboře hlad, zima nebo nedostatek spánku, i když to bylo kruté a tvrdé. Ale měli jsme stále naději a byli jsme odhodláni bojovat.

Tím nejstrašnějším nebylo nic tak spektakulárního: promíchanost všech se všemi a nedostatek jakéhokoliv soukromí. Všechny životní potřeby se odehrávaly před zraky ostatních a tomu, aby se člověk vytrhl z táborové světa, sloužil například zpěv nebo přednes básní ztišeným hlasem.

S čím se nejhůř vyrovnáváte v dnešní době?
Těžce se srovnávám s nerovností v její často téměř absolutní vyhrocenosti. Je tu nerovnost vědění, a je to strašlivá nespravedlnost. Lidé, kteří jsou kultivovaní, vzdělaní, a na druhé straně lidé, jimž se vědění nedostává. Je tu samozřejmě také sociální nerovnost. Ale nejhůře se vyrovnávám s nerovností v její každodenní podobě: nerovnost vyplývající z nerovného vztahu jednoho člověka ke druhému. Panování nerovnosti a panovačnost toho, kdo ovládá, dominuje. To se projevuje zcela banálně u šéfa dílny ve fabrice stejně jako u politika.

Je ve vás více Španěla, nebo Francouze? Se kterou z těchto svých nedílných součástí se identifikujete ve větší míře?
Jsem skutečně zcela bilingvní a zároveň zcela rozdělený a schizofrenní. V jednu chvíli se cítím být více Španělem než Francouzem, ale v následujícím okamžiku si připadám právě opačně. V podstatě se dnes už cítím tak trochu jako Francouz, který se oženil se Španělkou v Paříži.

Rodina Jorgeho Semprúna (1923) emigrovala za španělské občanské války do Francie. Semprún studoval na Sorbonně filozofii a německou kulturu, po okupaci Francie se zapojil do komunistického hnutí odporu. V roce 1943 jej zatklo gestapo a byl odvlečen do Buchenwaldu. Tyto zkušenosti podnítily vznik románu Velká cesta (1963). Po vyloučení z komunistické strany (1964) se intenzivně věnoval psaní. Vydal autobiografii Psaní nebo život (1994), knihu rozhovorů s Elie Wieselem Nelze mlčet (1999) či titul Ten správný mrtvý (2001). Semprún je i autorem řady scénářů, ze spolupráce s režisérem Costou-Gavrasem vznikl podle svědectví Arthura Londona film Doznání (1970). V letech 1988-1991 byl ve Španělsku ministrem kultury v socialistické vládě Felipeho Gonzálese, nyní žije v Paříži.


Francouzský spisovatel španělského původu Jorge Semprún.

Autoři:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Spisovatel Bernhard Schlink
Napsal Předčítače. Teď Bernhard Schlink odhaluje skryté Letní lži

Před více než dvaceti lety Bernhard Schlink zasáhl literární svět románem Předčítač, podle kterého později vznikl úspěšný film s Kate Winsletovou. Nyní v...  celý článek

Katja Kettu
RECENZE: Uštípli jí jazyk. Šokující Můra líčí příběh ve stínu gulagu

Finská prozaička Katja Kettu má smysl pro nesmyslné lásky. V Porodní bábě, z níž se stal světový bestseller, líčí vztah mezi Finkou a německým důstojníkem, v...  celý článek

Ron, Hermiona a Harry na konci sedmého pokračování Harry Potter a relikvie smrti
Rowlingová na Potterovi stále bohatne. Na podzim vyjdou dvě nové knihy

Svět Harryho Pottera se loni rozrostl o divadelní hru, scénář i nový film. Úspěšný návrat do světel reflektorů nyní vynesl J. K. Rowlingovou na první příčku...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.