Prudký vývoj elektroniky na konci osmdesátých let přišel se zásadní změnou. Na koncertě sejmuté výkony umělců byly stále víc postprodukčně upravovány ve studiu, takže se často stalo, že z původního záznamu byly zachovány jen potlesky. Brzy potom zaplnily koncertní pódia jen počítače místo klasických hudebních nástrojů a zdálo se, že už vlastně není co na koncertě snímat. Přesto se v posledních letech objevily dva nové typy koncertních desek - vystoupení typu "unplugged" čili akustická vystoupení, v nichž interpret demonstruje, že umí víc než jen ovládat baterii komputerů, a koncertní záznamy, kde dojde k něčemu neopakovatelnému.
Eros Ramazzotti: Live |
CD, 74 minut |
Vydala firma BMG |
Bee Gees: Live - One Night Only |
CD, 77 minut |
Vydala firma PolyGram |
Bee Gees po třiceti letech v hudebním průmyslu vyřešili otázku koncertní desky obdobným způsobem. I oni na novém albu One Night Only zachytili neopakovatelnou událost, jediné vystoupení v Las Vegas s Celine Dionovou. Zpívá s nimi pochopitelně sladkou baladu Immortality, kterou pro ni napsali. Bee Gees však přidávají ještě vlastní provedení skladeb, které kdysi napsali pro jiné umělce. Zvláště jejich provedení obrovského amerického hitu Islands In The Stream z roku 1983 je poodhalením kořenů, které si Kenny Rogers a Dolly Partonová, countryové hvězdy, upravili podle svého. Podobně vyznívá balada Heartbreaker, již kdysi napsali pro Dionne Warwickovou.
Přestože Bee Gees jsou zaběhnutá značka a posluchač od nich nečeká nic nového, stoprocentní dokonalost jejich vícehlasů získala těmito dramaturgickými zásahy na atraktivitě a postavila jejich album spolu s Ramazzottiho deskou mezi nejlepší koncertní tituly tohoto roku.