Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Jeden Veřejný nepřítel podle hollywoodské kuchařky by bohatě stačil

  0:01aktualizováno  0:01
Jacques Mesrine, největší francouzský gangster všech dob, si posmrtně vysloužil i nejdražší tamní film v historii. Nadto má národní antihrdinský epos hned dvě části; Veřejný nepřítel č. 1 vstupuje do českých kin nyní, Veřejný nepřítel č. 1: Epilog až na Nový rok.

Z filmu Veřejný nepřítel č. 1 | foto: HCE

Z obchodního hlediska je "rozdělení" filmu pochopitelné, divácky však zrádné. Neboť první část přináší pouze dosti popisnou rozehrávku coby příslib filmařsky vydatnější "dvojky" - a na konci obou dílů se dostaví pocit, že jeden klasický, obsahově sevřenější příběh by úplně postačil. Zvláště když skvěle natočený, dramaticky vypjatý úvod "jedničky" vlastně předem prozradí finále celé rozkošatělé ságy.

Znakem Veřejného nepřítele není objevná vynalézavost, nýbrž vysoká a důsledná míra řemesla v rámci žánru, jenž kdysi patřil k nejspolehlivějším vývozním artiklům Francie. Režisér Jean-François Richet vypráví moderně, v dobrém slova smyslu "po americku" včetně metody děleného obrazu s reportážní působivostí. Na druhé straně se však podřizuje i hollywoodské kuchařce životopisu, jenž "začne koncem" a pak skočí zpět do hrdinova mládí, odkud postupuje chronologicky až k výchozí scéně.

Trailer k filmu Veřejný nepřítel č. 1

Mesrine tak koncem 50. let dostává školu brutality v Alžíru, za rok je zpátky u rodičů; z nudné práce zběhne k zábavnější zločinecké dráze a s kumpány ve Španělsku loví slečny na rokenrol a bezstarostný úsměv sňatkového podvodníka. Ale umí být i výbušný až krutý; třeba vůči Arabům, což může nahrát náladám dnešní Paříže.

Mesrinův život se hrne rychleji než film: za pár let stihne dítě, vězení, Kanadu a sérii zločinů s přítelkyní a la Bonnie a Clyde. To vše však připomíná spíše seriálovou kroniku, teprve s honičkou v Arizoně, triumfálním návratem v poutech před médii a mučením za mřížemi začínají být vynaložené peníze trochu vidět.

Jenže právě v tom okamžiku první film končí. Paradoxně se ukazuje být pouhým prologem, zato ten druhý s podtitulem Epilog je napínavější, překvapivější, efektnější. Obsáhne útěk od soudu, převleky, pěknou akci v metru, a především konečně silné protihráče. V "jedničce" si roličku tatíkovského mafiána užil Gérard Depardieu, "dvojka" nasadí proti hrdinovi typ zarytého policisty a navíc vězeňského souputníka, kterého hraje skvělý Mathieu Amalric.

Klíčovou výhru má však film v titulním představiteli Vincentu Casselovi: ať se zaštiťuje politickými hesly, nebo svádí coby operetní milovník, jeho Mesrine se chorobně rád vždy a všude předvádí. Více o jeho povaze film nesdělí, sleduje vnějšek jeho žití v mechanické spirále zločinů, vězení, útěků - a znovu dokola.

Prvnímu dílu by jinak patřilo hodnocení 60 procent; 70 mu náleží za druhou půli, ale hlavně za vysokou profesionalitu naznačující návrat staré dobré francouzské gangsterky.

Veřejný nepřítel č. 1
Francie, režie Jean-François Richet, hrají Vincent Cassel, Cécile De France, Gérard Depardieu, titulky, 110 minut.
Hodnocení: 70 %







Hlavní zprávy

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.