Když se v roce 1999 tehdy devatenáctiletý Shawn Fanning rozhodl napsat počítačový program, který by jeho spolubydlícímu na univerzitě usnadnil nahrávání hudby z internetu, rozhodně netušil, že se jeho "výtvor" stane hitem. Dohnala ho k tomu, jak sám přiznává, spíše nuda a snaha zabít nějak smysluplně čas.
"V té době jsem byl pořád na večírcích. Hodně jsem si užíval, ale do školy jsem moc nechodil," přiznal se Fanning loni na podzim v rozhovoru pro deník Boston Globe.
Na druhou stranu však v té době nebyl, co se týče počítačů, žádným zelenáčem. Během studií dokázal sehnat příležitostnou práci u několika počítačových firem.
Skuhrání spolubydlícího nakonec Fanninga donutilo si koupit učebnici programování ve Windows. S pomocí internetu začal vymýšlet společně s několika přáteli program, jenž by zvýšil kvalitu stahovaných nahrávek a zároveň dokázal požadovanou píseň snadno nalézt. Výsledkem jeho snažení byl Napster - počítačový program umožňující kopírování souborů s hudbou, populárních "empétrojek".
Proč název Napster? Vysvětlení je prosté. Jde o Fanningovu ironickou přezdívku z dětství, kterou dostal od svého spoluhráče při basketbalu kvůli svému krátkému sestřihu. "Nappy hair" znamená v angličtině trochu pejorativně kudrnaté vlasy, jaké mají třeba černoši. Napster pak znamená něco jako kudrnáč.
Obliba nového programu se začala šířit mezi studenty obrovskou rychlostí a brzy se stala celoamerickým hitem. Přesto bylo pro mnoho Fanningových přátel obrovským překvapením, když jim oznámil, že se studiem na Northeastern University končí.
"Vypadal odhodlaně a přesvědčeně, že přišel na něco, kvůli čemu se vyplatí nedokončit školu. Myslím, že měl plán podobný tomu, jaký měl Bill Gates, když odešel z Harvardu," vzpomíná na svého žáka jeden z profesorů Northeastern University Richard Rasala.
Potěšena nebyla ani Fanningova matka Colleen Verrierová, která svého syna vychovávala v chudých poměrech a Shawnova promoce na univerzitě byla jejím velkým snem. Pracovala jako zdravotní sestra a těsně před Shawnovým narozením se vdala za řidiče kamionů, který dal jejímu synovi své příjmení.
Biologického otce, pocházejícího z bohaté rodiny z Massachusetts, však tvůrce Napsteru poznal teprve nedávno a o jejich vzájemném vztahu nechce s novináři hovořit.
Přestože by Shawnovi dokončení školy jistě přineslo určitou životní perspektivu, rozhodl se pro Napster. Cítil příležitost, kterou mu zájem o Napster nabízí.
Nikdy však podle svých slov nechtěl na programu zbohatnout.
Jak sám říká, snažil se jen dát šanci milovníkům hudby na celém světě ke vzájemné komunikaci. Ale valící se lavina již nešla zastavit. Obliba Napsteru se začala šířit po celém světě a Fanning musel kvůli rostoucímu zájmu o Napster založit společnost, která začala program a další služby na internetu nabízet.
Do dnešního dne však firma nevydělala kromě zanedbatelných příjmů z reklam vůbec nic, protože její služby jsou zdarma. Jediné peníze, zhruba 15 milionů dolarů, přinesla do Napsteru skupina investorů ochotných riskovat. Služeb Napsteru však nyní využívá téměř šedesát milionů lidí a Fanning se stal stejně slavným jako jeho hudební idoly.
Jenže téměř pohádkový příběh zřejmě nebude mít šťastný konec. Napster totiž hudební společnosti obírá o část zisků a "velká pětka" studií - EMI, Sony Music, Universal, Warner Music a BMG - jej zažalovala. Soud ještě není zcela u konce, ale Napster téměř s jistotou prohraje.
Fanningovi nepomohla ani dohoda s BMG, podle které by od léta měli za služby Napsteru milovníci hudby platit. Zatím je rozhodnuto, že Fanning musí zablokovat nahrávání těch skladeb, které uvedou na svých seznamech studia. A to do 72 hodin.
Přesto zůstává Fanning poměrně klidný. Nedávno pro CNN uvedl, že má v hlavě několik nápadů, které by v případě konce Napsteru chtěl rozjet. Kudrnáč tedy ještě zdaleka není u konce s dechem.
