Je maminka Pipi Punčochaté v nebi?

Maminka Pipi je mrtvá. Je Pipina maminka teď v nebi? Vyprávění o Astrid je u konce. Uvidíme se v Nangijala. Astrid Lindgrenová je mrtvá, ale její knížky jsou nesmrtelné. Takovými a podobnými titulky zareagovaly včerejší skandinávské noviny na pondělní úmrtí švédské spisovatelky Astrid Lindgrenové.

Snad žádný dánský a švédský deník nezapomněl této události věnovat náležité místo. Na titulních stránkách se objevil buď portrét spisovatelky, nebo koláž z ilustrací, jež doprovázely nejznámější knížky umělkyně, která skonala ve svých čtyřiadevadesáti letech. Kulturní přílohy byly monotematické a kromě nekrologu přinášely fakta o jejím životě, úryvky z knih, fotografie z filmů, myšlenky významných osobností i náhodných chodců. Čtenáři největšího švédského deníku Dagens Nyheter se mohli kupříkladu dočíst, která postava Astrid Lindgrenové je pro kterého ze švédských politiků nejvýznamnější a proč.

Král Carl Gustaf byl smrtí spisovatelky zasažen. "Pro mě a moji rodinu představovala setkání s Astrid Lindgrenovou - jak ta skutečná, tak v jejích příbězích - slavnostní chvíle... Bude nám všem chybět, ale bude v nás nadále žít v Pipi, Madynce, Bratrech Lvího srdce a v dalších hrdinech."

Dánská spisovatelka Hanne-Vibeke Holstová si váží švédské kolegyně kvůli jejímu umění ukázat, jak nádherné může být dětství. "Taky nás naučila, že nemáme věřit autoritám, a to, myslím si, byla důležitá škola pro skandinávské děti." Podobně jako Hanne-Vibeke Holstová si i mnoho dalších Skandinávců oblíbilo postavu Pipi. Ta je pro ně takovou minifeministkou, anarchistkou a humanistkou zároveň.

Dánský ministr kultury Brian Mikkelsen se vyjádřil o svém obdivu ke spisovatelce takto: "Ještě teď mi běhá mráz po zádech, když čtu nějakou její knihu. Dokázala zprostředkovat den a noc, tmu a světlo ve vesmíru a psala pro všechny generace."

Dánský deník Politiken se zmínil i o politických aktivitách Astrid Lindgrenové. Autorka se různě společensky angažovala - ať ve věci nevkusně vysokých daní, při ochraně zvířat, brojila proti atomovým elektrárnám, prosazovala jasné Ne!, když se na severu Evropy diskutovalo, zda má Švédsko přistoupit k Evropské unii. Snad právě proto byla včera navržena na Nobelovu cenu za mír. Toto ocenění sice nesmí být udělováno posmrtně, profesor politologie na univerzitě v Göteborgu Ulf Bjereld, který kandidaturu Lindgrenové předložil, ale doufá, že Norský Nobelův výbor učiní výjimku.

Rovněž švédská televize věnovala úmrtí spisovatelky mimořádný vysílací čas. Uvedla v něm spisovatelčin portrét, natočený v roce 1997 u příležitosti jejích devadesátin. Do úterních ranních zpráv pak byli pozváni někteří filmoví představitelé hrdinů filmových adaptací knih Lindgrenové.

Na venkovních schodech vedoucích k bytu Astrid Lindgrenové ve Stockholmu se už od pondělka kupí květiny a slova poděkování. Novináři citují slova umělkyně, že se nebojí smrti, nýbrž spíše života. Ve stockholmské dětské nemocnici nesoucí spisovatelčino jméno se děti mohou podepsat do kondolenční knihy.

Zemřela spisovatelka, která nikdy nedostala Nobelovu cenu, zato dostala spoustu nádherných dopisů od malých i velkých. A pokud Nangijala - ona říše posmrtných z knihy Bratři Lví srdce - existuje, je docela možné, že se tam s ní všichni jednou setkáme.

V ČT znali Lindgrenovou osobně

Amatérská, kamsi založená fotografie se přes noc stala vzácnou osobní památkou. Smějí se na ní Astrid Lindgrenová, nynější ředitel České televize Jiří Balvín a jeho kolega, šéfproducent převzatých pořadů Jan Rubeš. "Bohužel nevím, kde ten obrázek skončil, ale vzpomínám si, kde vznikl - na televizním trhu v Cannes tak před pěti lety," vypráví Rubeš.

Tehdy se v Cannes jednalo o německé animované verzi slavné Pipi, k níž prý spisovatelka dlouho nechtěla dát svolení. Nakonec se nechala přesvědčit - a během svého pobytu v Cannes se seznámila i se zástupci Kavčích hor. "Myslím, že zrovna tuhle animovanou Pipi jsme nekoupili, ale jinak soupis děl natočených podle předloh Astrid Lindgrenové, která jsme v ČT odvysílali, obsahuje spoustu slavných titulů," ukazuje Rubeš dlouhý seznam.

Leckteré z nich se do vysílání vracely, například třídílné Podezřelé prázdniny, naposledy uvedené v roce 1991, nebo tři části Ohrožených prázdnin, vysílané ještě v roce 1999. Děti z Bullerbynu hrála ČT před devíti lety. Z obrazovky tuzemští diváci znají i seriál Svědectví barevného ostrova či cyklus Petr a Petra, jenž se reprízoval předloni, stejně jako Trpaslík Nils Karlsson. Setkali se i s Nejbáječnějším Karkulínem na světě, s Nebojácnou Kajsou, Bratry Lví srdce či s Chytrou malou Lottou. A jedenadvacet příhod malé Pipi se vysílalo v letech 1999-2000.

Práva na některé snímky, třeba Piráty na Albertině, má ČT ještě v záloze a k postavám Lindgrenové se prý hodlá vracet.

Astrid Lindgrenová v roce 1995 s výtiskem Pipi Dlouhé punčochy.