Jasná Páka (Colours of Ostrava 2013)

Jasná Páka (Colours of Ostrava 2013) | foto: Ivan Prokop

RECENZE: Jasná páka i po více než třiceti letech dělá kravál. Ale jinak

  • 3
Legenda české nové vlny vydala dvojalbum. Jeho studiová součást Černá deska je vůbec prvním oficiálním albem její diskografie.

Jasná páka (obal CD)

Jasná páka novým dvojalbem hodlá navázat na svou slavnou minulost ze začátku 80. let. Svědčí o tom červený obal, jehož grafika už na první pohled nezapře klasický styl výtvarníka Karla Halouna, jenž kapelu provází od počátku jako autor veškerých vizuálních materiálů a je považován za jejího nehrajícího člena, stejně jako název kompletu Stará vlna s novým obsahem.

Ten převrací naruby titul smutně proslulého článku v komunistickém časopise Tribuna v roce 1983. Jmenoval se Nová vlna se starým obsahem a na jeho základě byla tehdy zlikvidována podstatná část české rockové scény v čele právě s Jasnou pákou.

Stará vlna s novým obsahem + Černá deska

75 %

Jasná páka

vyd. Warner Music 2014

Na novém albu ovšem Jasná páka zdaleka pouze nevzpomíná. Představuje se v současném živém i studiovém rozpoložení a vlastně je to v obou případech o dost jiné, než jak si vzpomínají pamětníci někdejších koncertů v klubu Na Chmelnici nebo alespoň posluchači potajmu na kazetách šířených nahrávek z oné nepěkné doby.

Petr Váša

Předně: v čele Jasné páky už nestojí zpěvák Vladimír "Dáda" Albrecht, který její klasické sestavě dával nejvýraznější tvář. Hudbě se už dávno nevěnuje a jeho post zaujal Petr Váša. Na prvním ze dvou disků, tedy živé nahrávce z loňského turné, interpretuje hodně původně albrechtovských čísel.

Dělá to po svém, ostatně stejně, jako celá kapela dnes hraje vlastně úplně jinak než ta někdejší. Kde bývalo před třiceti lety roztomilé hráčské amatérství, kterému ovšem nechyběla očividná radost z "tvoření kraválu", stojí dnes naprostá profesionalita.

Jak by ne, když rytmiku tvoří David Koller (který sice v Páce hrával od počátku, tehdy ale zcela bez dnešních zkušeností) a basista Marek Minárik, a i další muzikanti se samozřejmě výrazně posunuli. Kapela hraje a zpívá i staré písně výrazně tvrději, určitě plastičtěji, členitěji. Pro pamětníka ale stejně asi pákovský ideál zůstane v oné původní neučesanosti.

David Koller

A pak tu máme Černou desku, tedy studiový záznam převážně zcela nových písní, na kterých se autorsky podílel zejména Koller, Váša a kytarista, houslista a klávesista Radovan Jelínek. Nejlepší písničkou nejen této části, ale celého dvojalba, je singlová Konec nočních toulek, k níž napsal překvapivě text Karel Haloun.

Refrénem "Nakreslím na zem pruh křídou / rozdělíme si byt / ty budeš čekat na frajery /já budu tiše pít", který s nekonečně smutným a rezignovaným výrazem zpívá David Koller, ovšem zapadá spíš do produkce sesterské Hudby Praha. Škleb, kterým Jasná páka kdysi spoludefinovala typickou českou novou vlnu, je od téhle krásné balady na míle daleko. Víc se mu blíží Vášovy nové pákovské songy Blondýna nebo No sex, no drugs.

Recenzenti obvykle, zvášť u kapel, které buď existují dlouho nebo se na scénu vracejí, což je právě případ Jasné páky, nekompromisně hledají a vyžadují jakékoli posuny oproti minulosti. Těmi vlastně Jasná páka, kromě toho, že natočila objektivně velmi dobré album, posloužila dosyta: výrazem a soundem živých nahrávek i celkovým žánrovým laděním nových písní. Otázka zní, zda těch změn hlavně pro staré fanoušky není až příliš.