Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Jaroslav Róna představuje své magické obrazy v cyklu Podobenství

  19:04aktualizováno  19:04
Svět inspirovaný mytologií, sny a chmurnou vizí současné civilizace nabízí výstava obrazů, plastik a kreseb Jaroslava Róny. Nazvaná je Podobenství.

Jaroslav Róna: Rodinný portrét | foto: Repro: Katalog

Jaroslav Róna se v posledních letech vrací ke starým mytologickým tématům, jeho obrazy už nejsou dramatické jako dříve, jde v nich především o fantaskní příběhy. Přes chmurnou atmosféru se do těch příběhů vkrádá i kapka humoru. Do popředí vystupují temné vize současné civilizace: opuštěné městské krajiny obývají mrtvá prehistorická zvířata, jež pojídají lidé – mrchožrouti. Galerie Roberta Guttmanna přináší výběr z tvorby především z posledních dvou let.

Fascikl snů

"Pracuji pořád stejným způsobem. Impulzy nechávám k sobě docházet několika cestami, jedním ze základních jsou i moje sny, většinou katastrofické. Někdy před pěti lety jsem je začal zapisovat a už mám takový fascikl snů," říká Jaroslav Róna, který je prý zapisuje v noci nebo do pěti minut ráno po probuzení.

Jaroslav Róna: Akvárium

"Třeba je po mé smrti moje dcera na tlak nakladatelů vydá," míní s jemnou nadsázkou. Pro malování potřebuje být podněcován. "Potřebuji vstupní impulz, pak si obraz začne žít vlastním životem, třeba z fotografie houbové polévky jsem vytvořil tvář proroka," vypráví s úsměvem Róna.

Ohrožení a zmar

"Někdy, když hledám inspiraci, ‚otrocky‘ vezmu obrázek z kalendáře jako výchozí moment. Je to podobný přístup, jaký používal Vincent van Gogh, který maloval podle reprodukcí malíře Milleta. Více než literatura science fiction mě k tvorbě podněcují filmy, například Blade Runner či film Potomci lidí se mi líbil," říká Róna a vzpomíná na filmový obraz světa, ve kterém se už nerodí žádné děti.

Každý obraz má tajemný příběh. Róna nikdy netvoří v cyklech, protože prý omezují tvůrčí sílu, která z člověka vyvěrá, kdy sama chce. "Mám rád, když je člověk takový senzor, který reaguje na to, co se děje uvnitř, a dokáže citlivě využít ten impulz v určitou dobu," míní výtvarník.

Jaroslav Róna: Ledovce

Řada jeho obrazů vychází z reakcí na konkrétní události, ale v umělci se prolínají i různé podoby evropského romantismu a symbolismu. Jeho inspirace pochází i ze světa biblických mýtů a židovské historie, s níž souvisí i rodinné zkušenosti umělce. "Na zásadní věci reaguju jakoby vším dohromady. Pro lidi, kteří se narodili těsně po druhé světové válce, to je pocit zmaru, obzvlášť když se narodíte v částečně židovské rodině. Tenhle motiv zmaru nebo ohrožení tam stále mám," řekl Róna.

Jaroslav Róna (1957)

Byl jedním z prvních, kdo v polovině osmdesátých let zastupoval novou generaci, která byla ovlivněna neoexpresionismem či takzvanou špatnou malbou. Jeho jméno je však také spojováno s legendární uměleckou skupinou Tvrdohlaví, jejíž působení ukončilo v roce 1987 normalizaci ve výtvarném umění a která jako první výrazně demonstrovala nástup postmoderny v Česku.

Jaroslav Róna - Podobenství
Galerie Roberta Guttmanna, U Staré školy 3, Praha 1, kurátor Arno Pařík. Výstava trvá do 10. května.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Na Malostranském náměstí je nový Prastánek umělce Skály.
VIDEO: Skála vztyčil svůj Prastánek, poslouží k občerstvení duše i těla

Od čtvrtečního večera má pražské Malostranské náměstí novou dominantu. Na místě bývalého parkoviště stojí více než šest metrů vysoký Prastánek z dílny...  celý článek

Óda, Adam Štech pro Letní výtvarný salon
Mladí umělci táhnou. Galerie Kodl prodlužuje Letní výtvarný salon

Pražská Galerie Kodl zasvětila prázdninové měsíce Letnímu výtvarnému salonu, který představuje mladou generaci českých výtvarníků. Kvůli rostoucímu zájmu ze...  celý článek

Jan Zrzavý
Žlutý Kristus a další Zrzavého poklady. V létě bude i Kyncl a Gutfreund

Letní prázdniny se blíží, přesto galeristé po celém Česku stále pilně chrlí na své návštěvníky nové a nové výstavy. K vidění je dílo Jana Zrzavého, Františka...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.