Japonské panenky nebyly určeny pouze pro děti a jejich hry, ale byly také předmětem k obdivování nebo zachycovaly postavy klasického divadla nó i kabuki. Až dodnes si lidé potrpí na loutky vytvořené tradičními postupy, i když se v současnosti objevuje i mnoho alterantivních způsobů výroby. Japonské panenky jsou typické pestrým oblečením a dokonalostí řezbářského provedení. Toho umělci docílili použitím velmi malého nožíku a napuštěním dřeva v roztoku perleťového prášku z mušlí a v klihu.
Mnoho tradic přežilo staletí a dochovaly se až do dnešních dní. Jednou je například Svátek panenek, neboli Hina macuri, který má už tisíciletou tradici. Slaví se 3. března v rodinách, které mají dcery. Dívkám se přeje vystavením mužských i ženských loutek, někdy dokonce i ve stylizovaném pokojíčku, hodně štěstí. Ani chlapci však nepřijdou zkrátka, protože také mají svůj svátek. Japonsky se jmenuje Tango no sekku a slaví se 5. května. Chlapcům se přeje zdárný vývoj a zdraví v podobě vystavených bojovníků a jejich zbraní.
Na výstavě je možné vidět také tzv. Broskváčka. Je to udatný chlapec, který se vydal do světa bojovat se zlými silami, jež ohrožují lidi. Jméno získal podle místa svého narození, a to broskve. Broskváček je patrně nejznámější a nejoblíbenější postavou japonských pohádek. Na Novoměstské radnici je dále možné spatřit loutky v dobových oděvech, panenky z Kjóta s ručně vyšívanými oděvy, panenky kimekomi či loutky současných umělců.
Zvláštní pozornost si zaslouží panenky kokeši. Jde o panenky vyrobené ze dřeva v horách severovýchodního Japonska. Jejich tvar je velmi jednoduchý a jsou výrazně malované. Původ kokeši můžeme datovat do první poloviny devatenáctého století, kdy vznikly jako lidové hračky. Liší se podle místa výroby a způsob jejich výroby se předává z generace na generaci až do současnosti.
 Panenka kokeši |
 Panenka kokeši |
 Broskváček |
 Panenky japonských zvyků |
 Oshie hagoita |
 Panenka pro Svátek chlapců |
