Jana Kirschner: Jedu do Evropy

  10:23
Schůzku máme v jedenáct dopoledne, ale přichází o víc než půlhodinu později. Pomalu, v klidu. Pak při rozhovoru zívá. Přesto se na ni nezlobíte. Působí totiž tak zvláštně zasněně, mile... Podivné, když si uvědomíme, že tahle pohodářka je královnou slovenské pop-music.
Když jsme spolu mluvily zhruba před rokem, popisovala jste svoje dobrodružné sny. Pokud si dobře vzpomínám, zrovna vás honili kolumbijští drogoví gangsteři...
Ten byl dobrý! Tak, že si ho dodnes pamatuju. Dokonce jsem v něm byla neviditelná.

Vy si to snad opravdu pamatujete! Fakt jste tehdy líčila, že vás nebylo vidět. Přiznávám, že jsem si doteď myslela, že povídáním o snech jen tak balamutíte novináře.
Balamutit novináře? Ale kdeže!

Míváte ty sny pořád?
Nemám. Bohužel, už odešly. Dneska v noci jsem se sice někam propadávala tekutými písky, ale to pramenilo z toho, že jsem si povídala s kamarádem dlouho do noci. Pořád vysvětloval, co bude za třicet miliard roků, tak jsem z toho asi byla neklidná.

Není to zlé, že jsou pryč? Nechybějí vám jako inspirace k písničkám?
S písničkami absolutně neměly co dělat. U mě inspirace přichází z jiných zdrojů.

Vaše předešlá deska Pelikán byla hodně o citech, o zamilovanosti. V jaké životní fázi jste byla, když vznikala nová deska?
Teď to bylo úplně jiné. Písničky vznikly všechny za jeden týden, přímo ve zkušebně. Jsou to takové momentky, jednotlivé okamžiky, každá je napsaná v jiné náladě. Bylo to zábavné. Používala jsem slovíčka, která mi při poslechu melodie právě jen tak přicházela do hlavy. Pak se mi zdálo, že bych třeba ta slova vůbec nepoužila, kdybych víc přemýšlela. Ale přesto jsem je tam nechala.

Počkejte, tohle asi není zrovna obvyklý postup, jak vzniká nová deska...
Poprvé se mi povedlo to, co jsem slyšela o jiných. Říká se, že takhle vznikaly Dylanovy písničky. Zpíval přímo do not text, který na místě vymýšlel. Mně se to zatím dříve dařilo s angličtinou, ale se slovenštinou je to složitější. Takže jsem ráda, že se to povedlo.

V čem je to složitější?
Ve slovenštině jsem vždycky ovlivněná konkrétností toho jazyka. Když zpíváte slovensky, říkáte slova, která znáte odmalička, takže se některá stydíte použít, leknete se jich. Nad angličtinou takhle nepřemýšlím, ta slova jsou mi více cizí. Tak jsem si řekla, že to nebudu řešit. Prostě jsem zpívala, co mě napadlo. Aspoň jsem se zbavila stresů z nedopsaných textů, když vznikaly takhle přímo.

Ale proč jste tak spěchali?
Skončili jsme koncertní šňůru a dohodli se, že druhý den jdeme do zkušebny. Vycházelo to ze snahy ukončit smlouvu, kterou máme s vydavatelstvím Universal. Dostali jsme totiž nabídku od velkého zahraničního vydavatelství, které má zájem vydat nám evropskou desku v angličtině. Nechci o tu šanci přijít. Tak jsme si řekli, že to bude cesta, jak smluvní vztah férově ukončit. Vydáme rychle desku pro český a slovenský trh. Prostě si uděláme čárku a budeme se moct v klidu věnovat jiným věcem.

Jste podivuhodně upřímná. Nebojíte se, že tím u posluchačů vyvoláte dojem, že jste tu desku s prominutím odflákli?
Najednou nám došlo, že by byla strašná škoda ji jen tak odbýt. Ono to prostě nejde - jen tak si udělat čárku. Tak jsme si všechno, co za týden vzniklo, nahráli na kazety a měsíc si dali dovolenou. Prvního září jsme nastoupili do studia, připravení, pěkně jako do školy. Universal vůbec neměl v plánu, že do konce roku vydáme další desku. Byli spíše proti, abychom se do ní tak hrnuli. Tak jsme jim vysvětlili, proč to děláme. Myslím, že pochopili. Spolupráce je velmi korektní a nevznikl žádný zádrhel.

Neřekla jste ještě, které velké evropské vydavatelství o vás má zájem...
Je to Warner.

Máte mu teď co nabídnout, když máte za sebou tu superrychlou desku?
Mám zásobu asi čtyřiceti anglických věcí. Jediná záchrana, jak je ušetřit, bylo napsat ty nové. Ale nevím, co mě čeká, jestli to bude hektičtější práce... Jsem ráda, že o mě mají zájem, a proto jsem ochotna do toho jít. Nevypadá to na prvoplánový boom, že by chtěli zaplavit Evropu mojí deskou. O to mi ani nejde. Byla bych ráda, kdyby se nám podařilo dostat se do evropských klubů. Jenže aby vás do klubu pozvali, musí vás znát. Můj plán prostě je, dostat svou hudbu za slovensko-české hranice.

Z čistírny mám stres

Kdybyste si teď zkusila vzpomenout na dobu, kdy vám bylo sedmnáct... Odstěhovala jste se od rodičů do Bratislavy s tím, že prostě jen tak budete zpívat. Dokážete říct, v čem jste se od té doby změnila?
Myslím, že se výrazně neměním. Změnily se jen okolnosti kolem mě. Když má člověk schopnost rozlišovat ty věci, které se na něj z každé strany valí, tak si zachová i to, co v něm bylo předtím. Ale nevím, jak to nazvat. Hledám slovíčka... Změny kolem mě nejsou takové, že bych kvůli nim byla jiná. Nemám pocit, že dělám něco velkolepého, obrovského. Mně to všechno pořád připadá jako zábava.

Jano, jste praktická?
Absolutně nepraktická!

Zkusíte to popsat?
Někdy mám pocit, že věci, které se mi stávají, se nemůžou přihodit nikomu jinému na světě. (Ke stolu si přisedá Janin manažer Josef Šebo a vstupuje do rozhovoru slovy: "Když máme vyjet ve dvanáct, volám jí už v jedenáct, ať nezapomene kytaru. Přijde v půl jedné a bez kytary. Ale že by byla nepraktická? Vždyť pak vyleze na pódium a je z ní fantastická zpěvačka, která neudělá jedinou chybu - praktická jako ďábel.) Všechno mám takové popletené, jako ve starých italských komediích. Ale samozřejmě, že občas zvládnu jít do čistírny nebo do banky. Z toho jsem už celkem ztratila stres...

Stres z banky? Jak se projevoval?
Když jsem poprvé šla na poštu vypsat nějakou poukázku, úplně jsem se zhroutila. Volala jsem mámě: Proč tam dávají tolik kolonek? Proč to lidem dělají? Teď už to taky beru jako zábavu - součást hry, ve které se člověk musí naučit orientovat.

Když jsme u těch praktických záležitostí... O tom, co se podařilo vám, sní hodně mladých lidí. V porovnání s vašimi vrstevníky, kterým je kolem dvaceti, vyděláváte coby žádaná zpěvačka mnohem víc peněz. Jste spořivý typ?
Absolutně nespořivý. Teď se to možná i obrací proti mně. Už půl roku totiž přemýšlím, jestli si mám pořídit nějaký byt. Už jsem byla rozhodnutá, ale zrovna jsem včera došla k názoru, že to není tak nutné. Byly by to jen zbytečné starosti.

Jak bydlíte?
V pronajatém bytě. Když si představím, že bych měla spořit... Nebo si vzít kvůli bytu nějakou hypotéku a pak se o ni starat. Ale to bude strašný rozhovor! Budu vypadat jako úplný blázen. Jo, když jsme u toho majetku - mám počítač. I auto mám. Sice dvacet roků staré, ale krásné. Moc krásné. Jenom nemám řidičák...

Vidím, že tam v Bratislavě míváte podobný problém. Nedávno mi líčil Miro Žbirka, jak dlouho mu trvalo, než se odhodlal začít řídit auto...
Už jsem se dokonce odhodlala zajít do autoškoly a první, co mi tam paní povídala, bylo: "I Meky Žbirka si tu dělal řidičák. A nebojte, když to zvládl on, zvládnete to taky.

Politika? Nic pro mě

Tady u nás o Slovensku dost slyšíme v souvislosti s různými politickými šarvátkami. Zajímáte se o ně?
V politice se neangažuju. Kdybych se jí zabývala, měla bych v hlavě úplný zmatek. Na druhé straně, politická situace na Slovensku je všem tak hodně na očích, že se před politikou nikdo nemůže schovat. Takže samozřejmě ji vnímám, ale spíš jako zábavný, místy napínavý seriál.

Často býváte v Česku. Můžete srovnat, kde lidé o politice mluví častěji?
Myslím, že na ni nadávají všichni úplně stejně, u vás i u nás.

A vůbec, když vystupujete tady, připadá vám, že jste v jiné zemi?
Pan Július Satinský říkal, že když přijdete do české hospody, není slyšet vlastní slovo. Někdo tam třeba řekne: Včera mi vypnuli elektřinu, a celá hospoda pak dvě hodiny mluví o tom, jak funguje elektrárna. Když přijdete do hospody na Slovensku, je tam ticho. O půl osmé někdo řekne: Měli bysme rozsvítit. Jeden vstane, zmáčkne vypínač a je dál ticho. To přirovnání se mi líbí... Ale rozdíly jsou vidět třeba i v hudebním světě. Co se týká fungování klubů, festivalů, jsou u vás mnohem širší možnosti. Na Slovensku například nejsou hudební časopisy. Parta nadšenců tam vydává jenom jeden, na novinovém papíře, protože nemají dost peněz. Jinak u nás vycházejí akorát tak společenské týdeníky, které vyžadují šablonovité rozhovory typu jakého máte zrovna přítele a tak.

Hodně umělců vystupuje na podporu té či oné strany, zpívají na stranických večírcích. To je stejné na Slovensku i u nás. Jak se stavíte k takovým nabídkám?
Už je nedostávám. Kdysi jsme jim dali najevo, že je nepřijímám, tak už nikdo nevolá. Vědí, že bych stejně nešla.

Proč ne? Hodně zpěváků a herců říká, že je to normální vystoupení, kšeft jako kterýkoli jiný koncert.
Nemyslím, že to je jen tak. Politika je součástí showbyznysu a oni dobře vědí, proč zvou na svou podporu tu nebo tu kapelu. Vědí, kdo jim přiláká voliče. Do toho bych nešla. Jo, třeba bych si řekla - to je fajn týpek, líbí se mi jeho názory, stojím za ním. A za dva dny zjistím, že udělal něco, co mi vadí. Ale už jsem s ním spojená. Proto do těchto věcí nejdu.

O vás se říká, že jen tak každou nabídku nepřijímáte. Je to pravda?
Tak to já nevím. Máme nějaká pravidla, ale spíše taková nevyřešená. Nechávám to na Jožkovi. Někdy se poradíme. Když jde třeba o vystoupení v televizi, snažíme se zjistit, kdo to režíruje, kdo tam vystupuje a proč... Ale nebereme to tak vážně, jak to teď zní. Prostě si řekneme: Chceme tam jít? Tak pojďme. Nechce se nám? Tak nejdeme.

Byla bych špatná miss

Když vás tak poslouchám, nějak si vás nedovedu představit jako finalistku soutěže Miss, kterou jste byla. Od těch se obvykle očekává poslušnost a úsměvy na všechny strany. Co vás tehdy vedlo k účasti v té soutěži?
Co já vím? Bylo mi šestnáct a říkala jsem si: Co se dá dělat v Martině? Když se k organizátorům soutěže dostaly moje fotky a sami mi zavolali, tak jsem to zkusila. Byl to první ročník Miss Slovenska, tehdy to ještě lidé nebrali tak vážně. Bylo to legrační a spíše příjemné. Ale oni dobře věděli, že nemůžu vyhrát. Pořád jsem tam něco brblala, neposlouchala. Poznali, že by se mnou měli jenom starosti.

Co třeba nabídky na muzikály? Nedostáváte je?
Dostala jsem nabídky, ale nějak mi to nesedělo. Cítila jsem se komicky. Když jsem byla dítě, líbily se mi filmové muzikály jako třeba West Side Story, Chorus Line nebo Čaroděj ze země Oz. Když přišla do Čech a pak i na Slovensko ta současná vlna muzikálů, nesebralo mě to.

Znamená to, že jste vystupování v muzikálu zkusila?
Dostala jsem na zkoušku text, kde jsem měla zpívat: Jsem mrtvá růže. Byla jsem na prvních korepeticích, před lidmi, kteří se na mě přišli podívat, a strašně se mi chtělo smát. No představte si mě, jak zpívám, že jsem mrtvá růže. Pak mi při baletní zkoušce začal choreograf vysvětlovat, jak mám dát nožičku nahoru. To už jsem nezvládla. Říkal: Budeme muset moc a moc pracovat. Já řekla: Jo, ale beze mě.

Takovým chováním asi leckoho pořádně štvete...
Jsou lidé, kteří si myslí, že bych měla být více natěšená. Ale naopak lidé, jako je třeba pan Bednárik, který muzikál režíroval, se kvůli tomu neurazí. Ví, že to tak prostě je. Pochopil, že mu nechci kazit práci. Vždyť to je přece normální, že si vybírám, co chci dělat. Když jdu do supermarketu, taky si vyberu, co potřebuju, a neberu všechno.

Jana Kirschner

Nejpopulárnější slovenská zpěvačka se narodila 29. prosince 1978 v Martině. V prvním ročníku soutěže Miss na Slovensku postoupila do finále. Organizátoři na ni upozornili manažera Jozefa Šeba s tím, že má z Jany "udělat zpěvačku. "Čekal jsem na nádraží miss princeznu a vystoupila chuligánka s třemi batohy a cigaretou, vzpomíná Šebo. Jana začala hrát na kytaru a psát si texty. V roce 1997 získala cenu Objev roku. Za poslední čtyři roky získávala slovenského Zlatého slavíka a titul Zpěvačka roku. U nás je známá i díky duetu s Petrem Hapkou Bude mi lehká zem. Nyní jí vychází deska Veci, čo sa dejú. Je svobodná, žije v Bratislavě a často vystupuje v Česku. Začíná se prosazovat i v jiných zemích, vystupovala v Německu, Rakousku, Polsku, Thajsku a ve Spojených státech. Německá stanice Deutsche Welle a francouzská televize Paris Premiere o ní natočily dokumenty.

Slovenská zpěvačka Jana Kirschner během pražského vystoupení v klubu Meloun.

Slovenská zpěvačka Jana Kirschner.

Slovenská zpěvačka Jana Kirschner.

Slovenská zpěvačka Jana Kirschner.

Slovenská zpěvačka Jana Kirschner.

Slovenská zpěvačka Jana Kirschner.

Slovenská zpěvačka Jana Kirschner.

Slovenská zpěvačka Jana Kirschner s cenou slovenské hudební Akademie za rok 2000.

Autoři:

Byl to lynč, ale rány už se zahojily, vzpomíná Rusevová na neúspěch Elišky a Damiána

  • Nejčtenější

Byl to lynč, ale rány už se zahojily, vzpomíná Rusevová na neúspěch Elišky a Damiána

21. března 2024,  aktualizováno  13:48

Vysíláme Rok začala herečka Anežka Rusevová hekticky: třemi divadelními premiérami, ve Studiu DVA a...

Podvod za půl milionu. Knihobot odhalil padělky knih tajemného autora

21. března 2024  13:30

Nepadělají se jen obrazy nebo bankovky, ale i knihy. Konkrétně vzácné, obtížně dostupné svazy...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

KVÍZ: Lovec přichází! Otestuje si znalosti zákulisí soutěže Na lovu

22. března 2024

V sobotu 23. března startuje na TV Nova další série Superlovu, speciální verze pořadu Na lovu....

Simply the best! Ewa Farna podruhé nadchla vyprodanou O2 arenu

23. března 2024  9:40

Zpěvačka Ewa Farna zazpívala 22. března podruhé v po střechu našlapané O2 areně. Na přidaném...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Leštiči klik hráli řediteli za dveřmi, já o protekci nestál, říká jubilant Spálený

21. března 2024

Premium Petr Spálený právě dnes slaví osmdesátiny. Jak říká, svoje roky nikdy moc neprožíval, a tak stále...

RECENZE: Způsob, jak umrtvit oživlé Kroky a skoky české animace

28. března 2024  16:15

Je to smutný paradox. V cyklu Kroky a skoky české animace sice mnohokrát zazní, že animovaná tvorba...

TRENDY V KLIPECH: Miss Kalousová demoluje auto, Boone láká na pražský koncert

28. března 2024  15:01

Bývalá Miss Andrea Kalousová přichází s novým klipem Sorry. Stál ji hodně sil a padlo na něj jedno...

Chceme podchytit tu jeho svobodu. Marek Adamczyk ztvární Miloše Formana

28. března 2024

Premium V chystaném letním představení Forman, které na červen chystá Letní scéna Musea Kampa k připomenutí...

Zemřel maďarský skladatel Deák. Titulní skladbu k Jen počkej! mu ukradli Sověti

28. března 2024  11:39

Ve věku 96 let zemřel maďarský hudební skladatel a trumpetista Tamás Deák. Proslavila ho zejména...

Rána pro britskou monarchii. Princezna Kate má rakovinu, chodí na chemoterapii

Britská princezna z Walesu Kate (42) se léčí s rakovinou. Oznámila to sama ve videu na sociálních sítích poté, co se...

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...