Jedná se vesměs o archivní nahrávky, které doposud nebyly vydány. Byly pořízeny v nejrůznějších obdobích Werichova života, posluchač zde tohoto vynikajícího vypravěče zastihne v rozpuku mládí i na sklonku života, kdy jej sice zužovaly choroby, ale jeho důvtip nikterak neochromily.
Na albu je například Werichův Dopis Shakespearovi, který vyšel v roce 1969 jako předmluva Werichovy úpravy Shakespearova Jindřicha IV.; nahrávka Falstaffovo babí léto je připomenutím schopnosti Jana Wericha srozumitelně a poutavě vyprávět o velkých tématech alžbětinského dramatika. Součástí shakespearovského bloku je pak i vzpomínka na uvedení inscenace Bouře na Broadwayi v roce 1945.
Cenným zvukovým unikátem jsou rozhovory z brněnského studia Československého rozhlasu, které nemají datování, jde ale zřejmě o začátek šedesátých let, kdy se Jan Werich pravidelně vracel do Brna jako pacient na ozařování s nádorem hrtanu. Touto chorobou jsou poznamenány i nahrávky, které pořídil s Werichem novinář Jiří Janoušek v závěru jeho života. Témata jeho vzpomínání se samozřejmě točí kolem jeho nejbližších, mezi nimiž měl nejčestnější postavení Jiří Voskovec.