Co přesně v tom seriálu hrajete?
Naštvaného a zatrpklého dědka, který křičí na děti z posedu a míří na ně kulovnicí. Hned v prvním díle taky umřu.
Týdeník TÉMAVychází v pátek  Považuje se už Jan Tříska za stoprocentního Američana? Zažil svůj americký sen? A kolikrát ho v Americe okradli? Více se dočtete v pátečním vydání týdeníku Téma. |
To ve svém věku letíte dvaadvacet hodin kvůli jednomu dílu v seriálu? Letěl jste aspoň v business třídě?
Dle pravidel amerických hereckých odborů cestuji v business třídě. Cesta je pohodlná. Mám rád letiště i letadla.
Přesto bych čekal, že v tom seriálu dostanete nějakou výraznější roli...
Říká se: „Není malých rolí, jsou jen malí herci.“ Tak jsem tady. Víte, v Americe jsem se naučil odmítat role jen výjimečně. A od určitého věku už si moc nemůžete vybírat. A spíš to, než jaký film nebo seriál bude, řeším to, abych v něm obstál já. Americký herec udělá pro roli cokoli. Ztloustne, zhubne nebo se několik týdnů neholí jako já teď.
Je to nepříjemné?
Svědí mě to, protože jsem nebyl zarostlý asi dvacet let. Naposledy když jsem v New Yorku hrál ve Višňovém sadu. Na první čtené zkoušce nám výtvarnice od režiséra Petera Brooka všem řekla: „Nikdo se ode dneška nebude holit, ani stříhat! My si vás pak upravíme, jak bude potřeba.“ Jinak jsem zvyklý se holit každý den, stejně jako běhat.
Kdyby za vámi režisér přišel s tím, že byste měl dvacet kilo přibrat?
Před třiceti lety bych to okamžitě udělal. Teď vím, že to po mně už nikdo chtít nebude. Ale každopádně jsem věděl, že mám-li být věrohodný dědek, musím být zarostlý, a je lepší mít svoje vousy než něco přilepeného. Americký herec roli nehraje, on v ní prostě je. Když má vonět, tak voní. A když má být vandrák, tak jím je.
Co vás teď živí?
Divadlo a film. Asi víc divadlo než film (v Americe se naposledy objevil před třemi roky v seriálu Nultá hodina, kde hrál roli starého hodináře, pozn. red.).
Musíte pořád pracovat, protože byste to neutáhli?
Nějaké peníze máme v bance. Takže nemusím, ale pracovat chci. Já totiž nejsem líný.
