Jan Svěrák se svým aktuálním filmovým hrdinou, růžovým medvědem jménem Kuky.

Jan Svěrák se svým aktuálním filmovým hrdinou, růžovým medvědem jménem Kuky. | foto:  Dan Materna, MAFRA

Jan Svěrák točí loutkového Indianu Jonese. S růžovým medvědem

  • 4
Zdálky to vypadá, že filmaři vypomáhají na žních. Polní cestou za Starou Pakou se kodrcá starý traktor s valníkem a mezi stohy pobíhá režisér Jan Svěrák. Jenže zblízka je všechno jinak.

Místo sklizně se chystá akční drama, neboť mezi velikými koly tahače se ve zběsilé honičce proplétají dvě malá autíčka; řídí je vysílačky a za jejich volanty sedí – loutky.

Jedinečný, nečekaný a dokonale utajovaný "lesní" projekt, který vzniká už od loňska zprvu poblíž chalup kamarádů a známých, se blíží k posledním ze sta natáčecích dní. Ve stanu, který chrání monitor před střídáním výhně a deště, visí podrobné náčrty všech záběrů. Kreslil je sám Svěrák, podobu postavám dal podle jeho představ výtvarník Jakub Dvorský.

Z natáčení nového Svěrákova filmu Kuky se vrací

A ta nejdůležitější z nich, jež dala filmu jméno Kuky se vrací, se válí v kufru v deseti exemplářích. Růžový medvídek Kuky, jehož příběh přirovnává Svěrák k dětské verzi Indiany Jonese.

Nádech hororu

Jeden Kuky má ovládací drátky vpředu, druhý vzadu, dalšího prý slisoval traktor. "Tenhle zase vypadá nevábně, protože ležel na skládce odpadků," ukazuje Svěrák. A jinému Kukymu právě všívají do rozpáraného bříška ptačí vajíčka z hnízda na valníku: právě o jejich záchranu totiž v honičce jde.

Uvnitř vozu jsou schovaní loutkáři, kteří figurky ovládají; Svěrák trvá na "živé animaci" s tím, že většinu z pěti set trikových záběrů zabere "vymazání" vodicích drátků. V závějích prachu snímá kameraman Vladimír Smutný akci takřka ze země, vleže na matraci. "Zvykl jsem si," směje se, "jinou perspektivu už ani neznám."

Z natáčení nového Svěrákova filmu Kuky se vracíZ natáčení nového Svěrákova filmu Kuky se vrací

Výsledný zázrak zařídí makrodetaily. Když člověk přihlíží shora, zdá se, že si přerostlí kluci hrají – ale na monitoru se odehrává jízda jako z bondovek. Loutky mezi obřími pneumatikami kličkují, naklánějí se ve smyku, Kuky se vyšvihne na řetězu do vzduchu...

Svěrák tipuje, že jeho akční film s loutkami bude pro děti asi od šesti let. "Nejvíc si ho užijí tak devítiletí, kteří si sami vyrábějí z obyčejných věcí neobyčejné předměty. No a pak dospělí, kteří chtějí zůstat dětmi a ocení tu trošku připitomělou hru s tvrdými panáky," směje se.

Ale nejen s nimi. V každé pohádce bývá nádech hororu, takže Kuky potkává podivná lesní stvoření, jako kapitána von Hergota i skutečná zvířata od lišek a kanců po červy, motýly, žáby. "Souboj loutky se slizkým šnekem v makrodetailu vypadá skoro jako znásilnění," slibuje Svěrák s úsměvem. Jistou roli tu má i dvojník psa.

Kuky baví děti i dospělé

Herci budou v menšině: Oldřich Kaiser představuje bezdomovce, Kristýna Nováková s Filipem Čapkou rodiče a režisérův devítiletý syn Ondřej jejich potomka, jehož dětská fantazie a logika dá celou road movie do pohybu.

"Malý hrdina je astmatik, nesmí mít hračky, v nichž se drží prach, takže maminka mu medvídka Kukyho vyhodí. A on si představuje, co plyšák může zažít, než najde ze smetiště cestu zpět domů," shrnuje režisér obsah scénáře.

Z natáčení nového Svěrákova filmu Kuky se vracíZ natáčení nového Svěrákova filmu Kuky se vrací

Napsal ho úplně sám – v přestávkách, kdy se pro něj Christopher Hampton pokoušel zdramatizovat román Svíce dohořívají. Nakonec se jejich představy rozešly, zato vznikl Kuky.

"Napadlo mě to, když jsem hrál synovi s plyšáky pohádku. Najednou je vzal za živé, povídal si s nimi, mě si úplně odmyslel. A já si vzpomněl na tu radost, kterou zažíváte, dokud tomu věříte," líčí režisér, jak i při psaní přemýšlel, co by řekl či udělal jménem Kukyho jeho syn.

Z natáčení nového Svěrákova filmu Kuky se vrací

Ondřej zprvu ve filmu hrát nechtěl, dokonce prý při té představě plakal, ale po roce sám obrátil. Ostatně Kuky baví i děti jiných členů štábu, jež za autíčky a loutkami chodí do ateliéru.

A baví zjevně i dospělé, kteří nekonečně uhrabují rudou hlínu na cestě, jíž se Kuky řítí pod koly traktoru. "Uber," volá Svěrák, když loutku zcela zahalí dým – ale řidič rozuměl "super", nadšen ještě přidává a vozítko končí v trávě. Jede se znovu. Poslední klapka padne v září a příští rok v květnu se originální loutkový dobrodruh za čtyřicet milionů korun vypraví do kin.

Filmy Jana Svěráka

Vesmírná odysea II (1986) - vtipný krátký příběh o dlouhé cestě
Ropáci (1988) - za ekologický žert získal Svěrák studentského Oscara
Obecná škola (1991) - rodinné retro došlo až k nominaci na Oscara
Akumulátor 1 (1994) - fantasy o televizi, která vysává energii
Jízda (1994) - letní road movie s písněmi kapely Buty
Kolja (1996) - Oscar za příběh náhradního otce malého Rusa
Tmavomodrý svět (2001) - velkofilm o našich letcích z druhé světové války
Vratné lahve (2006) - tragikomedie o vzpouře penzionovaného učitele