Hravou Zahradu v dešti s textem Pavla Kopty najdeme už na prvním albu Spáleného kapely Amatérské sdružení profesionálních muzikantů (ASPM), které vyšlo v roce 1987 pod názvem Pořádný blues.
Kapela se od té doby výrazně změnila, z původního folk-bluesového tria je nyní kvintet až sextet, tvořený špičkovými převážně jazzovými muzikanty (trumpetista Michal Gera, vibrafonista Radek Krampl, basista a tubista Filip Spálený a další).
V souvislosti s obsazením se od oněch dávných dob změnila i Spáleného hudba, což je slyšet i na nových verzích starších písní, které slýcháme na koncertech a Spálený je tu a tam nahrává i na svá aktuální alba jako právě tentokrát Zahradu v dešti.
Pro Spáleného tvorbu jsou typické mimo jiné coververze písní podobně solitérních tvůrců angloamerické scény, jako je on sám, v kontextu scény české. Na novém albu si tak (ve všech případech již poněkolikáté) zvolil Toma Waitse, Randyho Newmana a Boba Dylana. Jakýmsi přesahem mimo základní Spáleného záběr je pak jedna výpůjčka od Paula McCartneyho.
Spáleného síla ovšem je samozřejmě v původních písních, které si skládá a občas textuje - tentokrát s jedinou výjimkou však využil vesměs texty "dodané", nicméně silné a v jeho interpretaci nebývale autentické.
To se týká především hned úvodní písně Mé múze, vyznání muže hnaného "žízní po životě" s textem jednoho z jeho "dvorních dodavatelů" Jana Velíška. Neméně silná je zhudebněná milostná báseň spisovatele Jiřího Stránského Píseň o tvé ruce.
Přestože se na albu podílela řada autorů i hudebníků, Zahrada v dešti je sevřené dílo, které skvěle zapadá do kontextu Spáleného tvorby, na české scéně bez ohledu na žánr zcela ojedinělé.
Jan Spálený - Zahrada v dešti
vyd. Lotos, délka CD: 47:25
Hodnocení iDNES.cz: 80 %
