Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Jan Nepomucký jako muž, který byl v nesprávnou dobu na špatném místě

  9:30aktualizováno  9:30
Ať se turista při toulkách Českem vrtne kamkoli, je prakticky vyloučeno, aby se vyhnul Janu Nepomuckému, bezpochyby nejznámějšímu českému světci. Jeho obrazy zdobí velké chrámy i vesnické kostelíky, sochy stávají na návsích, náměstích i mostech.

Hlava sochy Jana Nepomuckého v Třebíči | foto: Frettie

Vít Vlnas: Jan Nepomucký - česká legenda (obálka)

V drtivé většině jsou vytvořeny v barokním slohu - právě toto období Janu Nepomuckému přálo nejvíce. Ale kolik toho o této katolické osobnosti ve skutečnosti onen obyčejný turista ví? Základní teze obvykle zní, že se šlo o zpovědníka kterési středověké královny, který odmítal prozradit zpovědní tajemství a za to byl svržen do Vltavy z Karlova mostu.

Jaká je skutečnost, o tom ve své knize Jan Nepomucký - česká legenda vypráví historik Vít Vlnas, jeden z největších českých odborníků na české baroko a ředitel Sbírky starého umění Národní galerie v Praze.

Vít Vlnas (1962) svou knihu o Janu Nepomuckém poprvé "z juvenilní radosti", jak sám píše v aktuálním doslovu, vydal už v roce 1993. Novou edici nakladatelství Paseka už na obálce traktuje jako "podstatně rozšířenou a přepracovanou".

Základní stavba monografie, rozdělené do jedenácti kapitol, zůstala zachována. Autor opravil věcné omyly, rozšířil ji o nejnovější historické poznatky i některá témata, například studia Jana Nepomuckého v Padově, jeho barokní ikonografii a reflexi jeho legendy v 19. a 20. století.

Nejslavnější socha sv. Jana Nepomuckého, v Praze na Karlově mostě

Nejslavnější socha sv. Jana Nepomuckého, v Praze na Karlově mostě

"Doktor Johánek Velflínův z Pomuka (jak znělo jeho uváděné středověké jméno - pozn. aut.) se stal nejprve obětí mocenského konfliktu a posléze prominentním světcem katolického nebe následkem surové historické náhody, nikoli vlastním cílevědomým úsilím. Stručně řečeno, tento muž se dne 20. března roku 1393 ocitl v nesprávnou chvíli sice na správné straně, ale na špatném místě," píše Vlnas v závěru první, avšak klíčové úvodní kapitoly Život a smrt doktora Johánka.

Na základě historických pramenů, kterých je v rozporu s tvrzením, že o Johánkově životě toho moc nevíme, zjevně relativní dostatek, autor objekt svého zájmu představuje jako sice katolického klerika, nicméně zároveň úspěšného církevního úředníka, který se dostal víceméně náhodou do soukolí vyhroceného sporu krále Václava IV. s arcibiskupem Janem z Jenštejna.

Typický příklad lidové reflexe legendy: socha sv. Jana Nepomuckého na můstku v

Typický příklad lidové reflexe legendy: socha sv. Jana Nepomuckého na můstku v Čeminách na Plzeňsku

Jako takový byl zajat a mučen, nikoli však kvůli prozrazení zpovědního tajemství, které mu přiřkla až následná legenda, ale vlastně jen arcibiskupovi "na truc". Johánkova křehká tělesná stavba torturu nevydržela a mrtvola byla královými lidmi shozena do Vltavy. Potud historická pravda.

O Johánkovi jako "svatém mučedníkovi" poprvé psal už sám Jan z Jenštejna pouhého čtvrt roku po tragédii ve stížnosti papeži. Skutečné svatořečení ale přišlo až o více než tři sta let později: roku 1721 byl blahoslaven a o dalších osm let prohlášen za svatého.

Socha sv. Jana Nepomuckého v Horních Domaslavicích

Socha sv. Jana Nepomuckého v Horních Domaslavicích

Osmidenní oslava jeho kanonizace je považována za poslední velkou českou barokní slavnost. Tomu ovšem předcházel rozsáhlý Johánkův "život po životě" - v lidových legendách, v katolické mytologii, která Jana Nepomuckého postavila jako přímého protivníka protestantské ikony Jana Husa, a v zdaleka neposlední řadě jako objekt tvorby umělců několika staletí.

Vlnasova kniha je tak kromě své informační hodnoty díky počtu ilustrací jaksi mimoběžně také zřejmě nejbohatším přehledem tohoto tématu v nejen českém výtvarném umění.

Autor:


Témata: Socha, Umělec




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.