Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Jan Kačer vystřihl poklonu Learovi

  11:53aktualizováno  11:53
Několik dnů po premiéře Krále Leara, který je na Pražském hradě uváděn v rámci letošních Shakespearovských slavností a v němž si zahrál roli Glostra, přišel herec a režisér Jan Kačer na on-line rozhovor do redakce iDNES. V jeho úvodu zmíněné představení zhodnotil: "Je velice silné a v našich podmínkách neobvyklé. Pracovali jsme na něm s velikým úsilím a myslím, že práce všech herců je pozoruhodná."

Odpovědi Jana Kačera najdete ZDE


Na otázku, zda-li chtěl Jan Kačer někdy v jedné inscenaci spojit vlastní herectví s režií, odpověděl odmítavě. "Ne, to jsem nikdy nechtěl. To jen ty dvě role se zdánlivě podobají. Herec musí být uvnitř, režisér musí být vně". 

Herec a režisér nevynechal ani dotaz o svém režisérském působení na tuzemské první scéně: "V Národním divadle jsem neuspěl. Důvodů je mnoho a jejich analýzou se pořád zabývám. Nenašel jsem vlídné uši a tím ani ústa, která by moje a naše společné představy dostatečně vyslovily," napsal Jan Kačer.

J a n K a č e r

Jako student režie na Divadelní fakultě AMU hrál v roce 1957 Othella. Veden láskou i bolestí vešel do ložnice Desdemony a těsně před vraždou zasypal její lože růžemi. Růžemi, které před představením koupil za své kapesné... Od té doby byl Jan Kačer poslancem, stojí v čele Nadace Charty 77 a stal se renomovaným hercem i režisérem. V obou posledních úlohách se letos představuje během Letních Shakespearovských slavností na Pražském hradě.

Jan Kačer v areálu Nejvyššího purkrabství hraje po boku Jana Třísky v Králi Learovi. Režisér Martin Huba ho obsadil do role Glostra, králova přítele a v jistém smyslu jeho protipólu a zrcadla.

Coby režisér se během léta na Pražském hradě představí Jan Kačer s inscenací olomouckého divadla Komedie masopustu čili ať si to každý přebere, jak chce. Tu zde zrežíroval v říjnu loňského roku.

Jan Kačer se narodil 3. října 1936 v Holicích, učil se na keramické škole v Bechyni, pak studoval obor režie na pražské AMU (asistoval u Otomara Krejči a Alfréda Radoka).

Do širšího povědomí vstoupil nejdříve jako filmový herec. Hrál hlavní roli ve filmové adaptaci Mňačkova díla Smrt si říká Engelchen, v roce 1964 byl obsazen do jednoho z prvních filmů české nové vlny Každý den odvahu (režie Evald Schorm). Mimochodem, o více než dvacet let později hrál v posledním Schormově filmu Vlastně se nic nestalo.

Jan Kačer
vybrané divadelní režie

Matka kuráž a její děti
(Brecht, 1961, 1970)
Děti slunce (Gorkij, 1973)
Lesní duch (Čechov, 1974)
Tvrdohlavá žena (Tyl, 1974)
Racek (Čechov, 1975)
Lišák-Volpone
(Johnson, 1975)
Sen noci svatojanské
(Shakespeare, 1976, 1990)
Leťte, bílé labutě (1978)
Rváč (Máša, 1979)
Višňový sad (Čechov, 1980)
Ženitba (Gogol, 1980)
Revizor (Gogol, 1982)
Pekař Jan Marhoul
(Vančura, 1985, 1990)
Krysař (Dyk, 1987)
Urmefisto (Vedral, 1988)
Hlasy ptáků (Topol, 1989)
Sbohem Sokrate!
(Topol, 1991)
Židle (Ionesco, 1992)
Zimní pohádka
(Shakespeare, 1992)
Sáňky se zvonci (Přidal, 1993)
Smrt obchodního cestujícího
(Miller, 1993)
Oblak a valčík (Přidal, 1993)
Peer Gynt (Ibsen, 1994)
Rigoletto (Verdi, 1995)
Podivní ptáci (Máša, 1996)
Hrdina západu (Synge, 1996)
Sen noci svatojánské
(Shakespeare, 1997)
Bouře (Shakespeare, 1997)
Kouzelná flétna
(Mozart, 1999)
Cyrano z Bergeraku
(Rostand, 1999)
Kukaččí hnízdo
(Wasserman, 2000)
Mamzelle Nitouche
(Hervé, 2001)
Hoffmannovy povídky
(Offenbach, 2001)

Po absolvování divadelní školy odešel v roce 1959 do angažmá do divadla Petra Bezruče v Ostravě. V roce 1965 vznikl v Praze Činoherní klub a Jan Kačer se stal jako herec i režisér jednou z jeho vůdčích osobností - zahrál si tu například Raskolnikova v adaptaci Dostojevského Zločinu a trestu. Režijně se podílel na inscenacích Revizora, Višňového sadu, Strýčka Váni a Racka. Po likvidaci původního Činoherního klubu odešel zpět do Ostravy, do Státního divadla, a spolupracoval s pražským Divadlem E. F. Buriana.

V roce 1986 se Jan Kačer vrací do Prahy, do Divadla na Vinohradech, a režíruje tu řadu zajímavých inscenací. V průběhu 80. let se Jan Kačer zapsal jako hostující režisér svými výraznými inscenacemi i v dalších divadlech, namátkou v ústeckém Činoherním studiu nebo Divadle Na zábradlí.

Jan Kačer je členem pražského Národního divadla, od roku 1990 tu působil sedm let jako režisér. Předtím zde několikrát režíroval pohostinsky. Proslulou se stala jeho inscenace Brechtovy Matky Kuráže s Danou Medřickou v hlavní roli z roku 1970. Premiérou Topolovy hry Sbohem Sokrate v režii Jana Kačera bylo v roce 1991 znovuotevřeno Stavovské divadlo.

Janu Kačerovi se nevyhnul ani muzikál - podepsal se pod dramaturgii muzikálu Janka Ledeckého Hamlet.

V roce 1998 získal herec a režisér Jan Kačer Medaili Za zásluhy.

V letech 1990 - 1992 byl Jan Kačer poslancem Federálního shromáždění (OF-OH), od roku 1995 je ředitelem Nadace Charty 77.

Jan Kačer je ženatý s herečkou Ninou Divíškovou a má tři dcery: Simonu, Kláru a Adélu.

Jan Kačer při on-line rozhovoru v redakci iDNES.

Jan Kačer při on-line rozhovoru v redakci iDNES. 2. července 2002.

Autoři:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Záběr ze site-specific představení V kruhu, které Divadlo Continuo uvedlo v...
RECENZE: Na Kratochvíli vypustí kvůli zkáze světa i tamní vodní příkop

Vodním kanálem pomalu plave muž táhnoucí za sebou vor s mrtvým zářícím andělem. Ten má na zádech nápis „Your utopia is my dystopia“. Obraz asi nejvíce vypovídá...  celý článek

Nový cirkus Cink Cink Cirk
VIDEO: Jsme všude, jenom ne spolu, říkají Cink Cink Cirk. Pojí je potrubí

Český nový cirkus nemusí nutně znamenat jen Cirk La Putyku či Losers. Na festivalu Letní Letná se letos předvede i mladé uskupení Cink Cink Cirk složené ze...  celý článek

Z příprav představení „Hit. Tell the Difference“, které Cirk La Putyka...
Tell the Difference. La Putyka veze akrobaty přímo ze rwandské pláže

Letní Letná začíná už ve čtvrtek. Jedním z prvních představení letošního ročníku pražského festivalu nového cirkusu bude premiéra novinky z dílny Cirku La...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.