Dvojalbum obsahuje třicet písní. Na prvním disku Jak zestárnout najdou Burianovi fanoušci klavírní verze písní ze stejnojmenného alba vydaného v roce 2012 plus jednu píseň dosud nevydanou.
Druhý nosič nese název A jiné písně. Těchto "jiných písní" je šestnáct. Dvanáct z nich vyšlo na předchozích albech Jana Buriana v zaranžované podobě s kapelou, jedna samostatně na sampleru pro děti a tři dosud vůbec nebyly vydány.
Album podle Miloše Grubera z vydavatelství Indies MG vychází pro tu část Burianova publika, která má raději tradiční verze písní s klavírním doprovodem, jak je zná z koncertů, a navazuje tak na alba Jenom zpívám, Blues 4. kategorie/Božskej klid či na klavírní verzi cyklu Dívčí válka.
Písničky byly natočeny na koncertech v pražském klubu Kaštan, v Malostranské besedě, v kulturním domě v Kyjích, v brněnském klubu Leitnerova a olomouckém Divadle hudby převážně v letech 2011–12, o zvukovou stránku dvojalba se postaral Ondřej Ježek.
