Jan Budař zpívá za klavírem na magistrále

Jan Budař zpívá za klavírem na magistrále - Jan Budař zpívá a hraje na klavír na pražské magistrále. Auta netrpělivě troubí. (16. listopadu 2006) | foto: Ondřej Tolar, iDNES.cz

Jan Budař uletěl nejen orlovi

Není až tak obecně známo, že Jan Budař je nejen velmi zajímavý herec, ale také hudebník a písničkář. jeho debutové album Uletěl orlovi by to mělo napravit.

Firma, která Budaře pod svá křídla přijala, nepochybně vsadila na tvář, známou z oblíbených filmů Nuda v Brně či Hrubeš a Mareš jsou kamarádi do deště. Umožnila mu dokonce ten nadstandard (zvlášť u debutantů), že kromě klasického audioCD komplet obsahuje i DVD s klipy k pěti písním.

Klipy jsou víceméně minimalistické (v jistém smyslu připomínají třeba Beckovy klipy k poslednímu albu), k Budařovým písním se ale velmi hodí, pokaždé mají nosný nápad a jejich protagonista zejména svou mimikou utáhne celou jejich plochu.

Budař se sám doprovází na klavír a občas na kytaru, k ruce je mu ale celá skupina jménem Eliščin band plus řada hostí včetně smyčcového kvarteta, dechů a ve zcela neposlední řadě také dobrý studiový duch Vít Sázavský.

V písních Jana Budaře se žánrově ozývá šanson, rock, folk, swing, ale třeba i ruská melodika, ba i to, čemu se u nás už od "semaforských" šedesátých let říká divadelní písnička.

Budař samozřejmě i jako zpěvák zůstává především hercem. Jeho stylizace je ovšem zcela prosta typické manýry takzvaného "hereckého zpívání".

V tomto ohledu (ostatně nejen v něm, opět připomeňme, že Budař je také autorem a  instrumentalistou) je album zcela mimo rank nahrávek, které mají jen vytáhnout peníze z kapsy filmových, televizních či divadelních diváků.

Přesto právě ono pomyslné "měnění masek" dodává každé písni, co potřebuje, navíc při zachování nadhledu. Právě výrazová mnohačetnost při stoprocentním zachování vkusu je tím nejzábavnějším na Budařově debutovém albu.

Jan Budař - Uletěl orlovi
Escape-EMI, 55:34
Hodnocení iDNES.cz: 80%