Jak bude vaše turné vypadat?
Bude to sedm koncertů v divadlech po celé republice. Každý trochu jiný, jednak díky improvizacím, jednak i proto, že je sami diváci budou spoluvytvářet. V první půlce mi můžou položit jakýkoliv dotaz, já na ně budu odpovídat. Taky předvedu čtyři typy mužů, kteří se budou seznamovat s náhodnou divačkou z publika a budou u toho říkat pravdu. Postupně se ze mě stane romantik, rocker, ezoterik a podnikatel.
Novinkou je, že budete sám bez kapely. Proč?
Dlouho jsem se k tomu odhodlával. Být sám dvě hodiny na pódiu představuje kus práce, ale zároveň jde i o krásné setkání s publikem. A protože se divadlu v tuto chvíli nevěnuji, jsou to pro mě vzácné chvíle. Zároveň jsem zjistil, že to svým písničkám dlužím, každá z nich vlastně vznikla pouze s klavírem. A hezky mě to přinutilo znovu se pečlivě věnovat textům, hudbě, emocím. Hraju je teď s větší radostí.
Turné Seznamme se
|
Projekt Seznamme se jste představil loni v pražském metru...
Ano, jeli jsme z konečné na konečnou. Byl to krásný zážitek, ještě nikdy jsem v metru nehrál. A i když zvuk byl příšerný, setkání to bylo výjimečné.
Jak lidé reagovali?
Výborně. Já bych si velmi přál, aby bylo pražské metro jako jiná metra ve světě, kde se ze všech koutů line hudba. Nechápu, proč se to u nás ještě neděje.
Rád cestujete za poznáním do ciziny?
Já velmi rád cestuji.
Kde jste všude byl?
Tak já vám to zkusím vyjmenovat. V krátkosti. Na Slovensku, v Polsku, v Německu, v Rakousku, v Rusku, ve Švédsku, ve Finsku, ve Velké Británii, v Irsku, na Islandu, v Nepálu, v Tibetu, v Itálii, ve Španělsku, v Portugalsku, v Kosovu, byl jsem v celé bývalé Jugoslávii, abych to zkrátil. Dále v Japonsku, v Číně, v Severní i Jižní Americe. V Africe, v Kanadě a na Aljašce, tam jsem ještě nebyl, ale rád bych se tam podíval. A je ještě obrovské množství míst, kde jsem nebyl a kam bych se rád podíval.
Mimo cestování, hraní a koncertování i píšete a malujete. Je to pro vás návrat do dětství?
Asi před rokem jsem ze dne na den zničehonic začal kreslit takový obrázek draka. Po třech hodinách jsem zjistil, že je hotový a že je krásný, až mě to rozplakalo. To se mi nestalo skoro dvacet let. Od té doby zase kreslím a začalo mě to tak bavit, že jsem sám sobě musel zadat práci. Napsal jsem pohádkovou knihu Princ Mamánek, která vyjde 9. listopadu, a trochu odvážně jsem se rozhodl, že k ní nakreslím i ilustrace. Toho draka jsem tam dal taky.
Název svádí k tomu se zeptat, jestli jste mamánek...
Určitě mám zkušenost s tím, jaké to je dospívat v muže a odpoutávat se od své matky – jako každý chlapec a muž, ale příběh prince Ludvíka z mé knížky není můj příběh. Téma mamánkovství je pro mě přítomné vlastně všude, denně. To slovo „mamánek“ zní možná trochu legračně, ale ta pohádka je hlavně o tom, jaké to je, když se muž vydává do světa poznat sám sebe.
