Z pohádky Princ Mamánek (2018)

Z pohádky Princ Mamánek (2018) | foto: 2media

Mamánkovství mi připomíná masturbaci, říká Jan Budař o chystané pohádce

  • 15
Jan Budař připravuje svůj celovečerní režijní debut Princ Mamánek. Scénář k pohádce, ve které si zahrají Libuše Šafránková, Josef Abrhám nebo Ondřej Vetchý, napsal sám. Jak název napovídá, ústředním motivem pohádky bude mamánkovství. Téma, které rezonuje společností nejen v Česku, ale i ve světě.

Abych byla upřímná, pohádku bych od vás nečekala. Překvapil jste tím i někoho dalšího?
Asi ano, ale jste první, kdo mi to takto říká.

Proč právě tento žánr pro vaši celovečerní režisérskou prvotinu?
Nápad vznikl, když jsem navštívil Dětenice. Mají tam krásnou středověkou krčmu, hotel i zámek. Majitel Pavel Ondráček tam velmi kreativně vytvořil zajímavý svět nejen pro turisty, který je zároveň prakticky hotová filmová lokace. Když jsem to viděl, navrhl jsem Pavlovi, zda by se chtěl stát filmovým producentem a zda by ho zajímal příběh, který by se mimo jiné odehrával i v Dětenicích. Pavla to zaujalo, a tak se stal prvním koproducentem Prince Mamánka.

Takže jste vlastně psal příběh pro danou lokaci. Jak vypadalo psaní mamánkovského scénáře?
Protože jsem a vždy budu především herec, tak píšu scénáře, abych si v nich i zahrál. Vžívám se většinou do hlavního hrdiny, představuju si, co je to za člověka, jak chodí, mluví, kde žije, a pak se mi začne odvíjet v hlavě jeho příběh. Psaní má taky jednu výhodu, že si můžu vymyslet roli, kterou jsem třeba ještě nedostal, a tak se stalo, že jsem v­sobě objevil krásného prince. Zhodnotil jsem však, že jsem na prince už trochu starší, takže jsem z něj udělal přerostlého mamánka, který nikdy nebyl za hranicemi svého království, nechce se ženit ani cestovat, chce jenom vládnout. Jeho otce, kterého bude hrát Josef Abrhám, to ovšem děsí, protože si uvědomuje, že kdyby princ Ludvík nastoupil na trůn, tak to bude pro království katastrofa. Což odstartuje zápletku, díky níž se princ Ludvík vydá na nedobrovolnou cestu za dospělostí.

Mluvíte o ztotožnění se s postavou. Ale vy moc jako mamánek nepůsobíte.
Myslím si, že každý syn je tak trochu mamánek. Fáze, kdy se syn odděluje od matky, je nedílnou součástí našeho vývoje. To, jaký vztah máme k rodičům, potom ovlivňuje naše vztahy v dospělosti. Takže i já znám, jaké je to být mamánek. S lehkou nadsázkou říkám, že mamánkovství se dá přirovnat k­masturbaci. Traduje se, že kdo tvrdí, že nemasturbuje, ten to dělá o to víc. A já si myslím, že čím víc někdo říká, že se ho mamánkovství netýká, tím víc se ho pravděpodobně může týkat. Ale to je jenom moje domněnka, výzkum jsem na toto téma neprováděl.

Zdeněk Svěrák byl jedním z lidí, se kterými jste scénář konzultoval. Jaká byla jeho reakce?
Měl několik velmi trefných připomínek, které jsem do scénáře zapracoval. Já Zdeňka velmi obdivuju a považuju ho za jednoho z nejlepších scenáristů u nás, který má světovou úroveň. To, že byl dramaturgickým konzultantem mé pohádky, je pro mě velká čest.

Do role udatného rytíře Leonarda Hudrovala z Dětenic jste si vybral Ondřeje Vetchého. Psal jste mu roli přímo na tělo?
Ano, princ Ludvík, kterého budu hrát já, prožije s rytířem poměrně velkou část příběhu, takže jsem si vybíral někoho, s kým mi bude dobře při natáčení i mimo ně.

Jeho postava nese krásné české jméno. I u dalších hrdinů jste si u tvorby jmen s češtinou hezky pohrál.
To jsem se naučil od Zdeňka Svěráka. On říká, že najít to pravé jméno pro jakoukoliv filmovou postavu, je velmi zásadní, protože to dolaďuje její charakter.

Kromě Zdeňka Svěráka vám pomáhal s filmem i jeho syn Jan. Jak?
U Honzy jsem bral lekce producentství a režie. Dozvěděl jsem se mnoho zajímavých a užitečných informací. Vnímám ho jako velmi talentovaného režiséra a producenta, který se stále odvažuje jít do světa. A on je pro mě jeden z těch, který na to má.

Spousta českých pohádek dala lidem oblíbené hlášky, které citují dnes a denně. Myslíte, že se na něco takového můžeme těšit i u té vaší?
To nikdo nikdy neví dopředu, ale myslím, že tam bude dost pasáží a­postav, které budou divácky vděčné.

Scénář jsem údajně testoval i na dětech.
Je to tak a měl jsem velkou radost, jak ten příběh děti chápaly a jak se bavily. Chtěly pohádku slyšet znovu a znovu.

V jaké fázi je Princ Mamánek nyní?
Teď jsme v situaci, kdy jsme nedostali grant. Další kolo nás čeká v červenci. Zároveň máme pokrytou asi třetinu až polovinu rozpočtu, takže stále hledám další investory nebo koproducenty, které by to zajímalo.

Přípravy musí zabírat hodně času. Stíháte ještě koncertovat?
Pár koncertů letos udělám. Jeden bude i v Praze, a to 5. května v KC Zahrada. Jinak se budu orientovat na hereckou práci, protože jsem a vždycky budu hlavně herec.