Ale z jejich slov se dalo vyčíst, že pracovat s ním bylo leckdy o nervy. Zvláště pro režiséry. "Neměli vůbec šanci," vzpomíná režisér pořadu Adam Rezek, který Menšíka zažil na počátku své dráhy ještě jako asistent.
"Zkouška běžela podle plánu, dokud Menšík nepřišel. Pak rázem skončila. Vtrhl do sálu, vyprávěl bez oddechu, všechny přebil. I sebezkušenější režisér měl smůlu. Vedle Menšíka si zkrátka nikdo neškrtnul."
Sopka jménem Menšík poutá diváky i šestnáct let poté, co oplakali jeho smrt. A televizní archivy vydávají svědectví, proč sám přiznával, že právě v televizi se cítí nejsvobodněji: mohl tu improvizovat, upravovat, překvapovat.
U divadla začal jen krátce a na jeviště se vracel pouze jako host - držet se přesně textu, to nebylo nic pro "neřízenou střelu", jak mu přezdívali. Nejenže si uzpůsoboval dialogy: měnil i jména postav nebo celé situace.
U drahého filmového materiálu byl více svazován, zato v televizním studiu se dal magnetický záznam smazat - a Menšík to dobře věděl.
Štáb i herecké partnery takzvaně "odbourával", natáčení se protahovalo, slabší povahy doháněl k zoufalství - ale nakonec je vždycky odzbrojil. Menšíkovi se prý nedalo neodpustit.
"Navíc se na nikoho nepovyšoval," líčí spoluautor pořadu Václav Šašek. "Oldřich Navrátil vyprávěl, jak při natáčení filmu Dobří holubi se vracejí vešel do herecké šatny, viděl všechny velikány od Menšíka po Hrušínského a skrčil se mezi kabáty. Právě Menšík ho vytáhl a uvedl nováčka jako rovnocenného partnera do mistrovské společnosti."
Veselý kumpán, milovník lidové pohody u sklenky - to je jen jedna Menšíkova tvář. Šašek trval na tom, že ukáže i ty méně známé. "Přáním Kavčích hor bylo vyjít ze slavných Menšíkových Silvestrů, ale dál už je to jiné," tvrdí o večeru, kam zařadil i své první setkání s hercem u filmu Plavení hříbat.
"Menšík tam má netypickou scénu, žárlivý výstup s manželkou, původně vrcholící policejním zásahem. Na vyšší příkaz se to muselo vystřihnout. Škoda těch ztracených sto metrů filmu, vyzařovala z nich Menšíkova herecká osobnost v docela jiném světle než v tom komickém," lituje Šašek.
