Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Malíř Jakub Obrovský šel proti proudu, kritizoval ho i Kubišta

  15:57aktualizováno  15:57
Karlovarská Galerie umění představuje dílo Jakuba Obrovského, malíře a sochaře, který si liboval v zářivé barevnosti a ženských figurách. Což se v jeho době úplně nenosilo.

Jakub Obrovský, Zákoutí doma, 1914 | foto: Západočeská galerie v Plzni

Jakub Obrovský (1882–1949) začínal svou profesní dráhu v prvním desetiletí dvacátého století, tedy v době, kdy se objevily první kubistické obrazy. Mezníkem byly Avignonské slečny od Picassa, které na jaře 1907 vyvolaly odpor veřejnosti i nadšení části umělecké obce. O rok později se v souvislosti s Braquovou výstavou objevil termín „kubus“, dva roky poté byl v Miláně zveřejněn Manifest futurismu. Pražské umělce uchvacuje výstava Edvarda Muncha.

Fotogalerie

Obrovský absolvoval Akademii výtvarných umění v roce 1904, o čtyři roky později, po vojně a pobytu v Itálii, začíná tvořit. Zprvu se účastní hlavně zakázek na výzdobu veřejných budov.

Záměrně nehledal velké vzory, maloval podle svého, maloval to, co viděl nebo si představoval. Z výuky a příkladu svých profesorů si vybral pouze to, co vyhovovalo jeho naturelu. „Bez ohledu na současné umělecké dění Jakub Obrovský tvořil ponořen do vlastních představ. Jeho dílo provází hluboký vztah k člověku a k přírodě, v němž dominuje vášnivé zaujetí krásou lidského těla. Pokud měl Obrovský nějaké vzory, bylo to umění antiky a italské renesance,“ tvrdí kurátorka Eva Neumannová.

Jakub Obrovský byl začátkem století pro své zaměření považován za umělce nemoderního, což by však dnes nemělo zájemce o jeho dílo odradit. Kritizovali jej zejména příslušníci okruhu Osmy a Skupiny výtvarných umělců, veřejně se proti němu vymezoval třeba Bohumil Kubišta.

Obrovský vycházel z tradiční malby reprezentované Maxem Švabinským a Josefem Mánesem, hledal původní přirozený stav souznění člověka s přírodou, idealizovanou dokonalost, hledal „ztracený ráj“.

Jeho ohlížení se za antickým ideálem nebylo jen pózou. V roce 1932 získal bronzovou medaili na soutěžní výstavě olympijských her v Los Angeles a ve stejném roce, kdy odmítl účast na výtvarné soutěži olympijských her v Berlíně (1936), dostal za monumentální bronzovou plastiku Vraždící Odysseus (1934/35) Katzovu cenu České akademie věd a umění v Praze. Mimochodem byl i aktivním sportovcem – v roce 1920 získal na olympiádě umělců v Paříži druhou cenu v šermu. Tři desetiletí také učil. Jeho ateliérem prošly osobnosti jako František Tichý, Emanuel Frinta, Vincenc Makovský, František Muzika nebo Jindřich Štyrský.

Karlovarská expozice nazvaná Arkádie čerpá především ze sbírek Galerie výtvarného umění v Hodoníně, kde je uložena umělcova pozůstalost. Výstava Jakuba Obrovského je otevřena denně kromě pondělí vždy od 10 do 17 hodin a trvá do 25. ledna.

Autor:






Hlavní zprávy

Baví vás vaření?
Baví vás vaření?

Inspirujte se recepty na eMimino.cz

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.