Jak se žilo v 19. a na počátku 20. století, dnes není žádným velkým tajemstvím. Pokud nemáme přímo osobní zkušenost se starším příbuzným, který by nám své vzpomínky předal, je tu pořád ještě literatura, která tu věrohodněji, tu o něco méně dokáže zprostředkovat čtenáři výlet do jakéhokoliv historického období.
Fiktivní psychiatři
Takto mohli čtenáři absolvovat cesty na nejrůznější bitevní pole, seznámit se s mnoha vědními obory a nahlédnout i pod pokličku intimních vztahů tehdejších lidí. Ale jak to bylo třeba se šílenstvím? S přístupem k duševním chorobám a k lidem, kteří jimi trpěli? Všichni si jistě vzpomenou na otce psychoanalýzy Sigmunda Freuda. Ale co jeho předchůdci – ti, kteří stáli u zrodu psychiatrie jako vědní disciplíny a bojovali proti mnoha předsudkům? Co se ví o nich?
Právě těmto otázkám se věnuje ve svém románu Po stopách člověka (v originále nazvaném Human Traces) populární britský prozaik Sebastian Faulks. Po knize Abeceda bláznů je to teprve druhý román tohoto uznávaného autora a publicisty, který vychází v češtině; svým způsobem to však není román, který by byl pro něj charakteristický.
Faulks se jako známý obdivovatel a milovník Francie proslavil především trojicí románů odehrávajících se právě v zemi galského kohouta v období dvou světových válek. Zřejmě nejznámější z nich je bestseller Charlotte Gray (1998), v pořadí jeho pátý román, který byl posléze i zfilmován.
Pokud bychom měli několika větami charakterizovat tvorbu Sebastiana Faulkse, asi bychom ho zařadili jako autora moderní historické prózy, který si jako bývalý novinář umí velmi šikovně poradit s ne vždy jednoduše uchopitelnými fakty a umí jim dát podobu čtivého a nepodbízivého příběhu.
V jeho případě bývají dějinné události a velká témata jen kulisou, na níž rozehrává životní osudy svých hrdinů. Faulks se nesnaží o postmoderní hrátky, je věrný realistické tradici velkých ság, ve kterých není nouze o dramatické zvraty, sexuální napětí a osobní tragédie.
Faulks nenudí
Román Po stopách člověka na bezmála šesti stech stranách pojednává o životě a díle dvou fiktivních postav – psychiatrů Jacquesa Rebiera a Thomase Midwintera. Sám autor v poznámkách na konci zdůrazňuje, že jde skutečně o osoby smyšlené, byť přiznává, že se samozřejmě inspiroval některými význačnými osobnostmi psychiatrie konce 19. století. Snaží se tak vyhnout případné odborné konfrontaci.
Prostřednictvím oněch psychiatrů můžeme sledovat zrod jejich oboru jako takového, být u jeho prvních nesmělých krůčků a nahlédnout do mnoha slepých uliček, kterými se psychiatrie ubírala, než dospěla do současné podoby.
Při četbě románu se nemůžeme ubránit podivu nad tím, jak zaostalá byla právě psychiatrie ve srovnání s ostatními lékařskými vědami. Byla jakousi popelkou, stála stranou zájmu stejně jako její pacienti, kteří byli ve druhé polovině 19. století stále ještě zavíráni do ústavů podobných vězení, drženi v okovech a házeni do jednoho pytle se zločinci a všelijakou chátrou.
Stejně tak zarážející je i despekt, s jakým nejen širší veřejnost, ale i vědecké kruhy přijímaly poznatky o lidské mysli, a vehemence, s níž popíraly možné fyziologické příčiny některých onemocnění. Právě snaha negeneralizovat a pokusit se rozlišovat jednotlivé duševní choroby a následně je také léčit přivedly k psychiatrii mladíka z dobré anglické rodiny Thomase Midwintera.
Jacquesa Rebiera zase ke studiu duševních chorob přiměla nemoc jeho bratra Oliviera. Netrvalo dlouho a tito dva nadšenci se setkali, aby spojili síly a založili jedno z prvních skutečně vědeckých sanatorií pro léčbu duševních poruch v Evropě.
Psychiatrie samotná má v románu zásadní, nikoliv však hlavní roli. Podobně jako v ostatních Faulksových románech hrají prim jednotlivé a velmi detailně prokreslené lidské osudy. Profesní růst hrdinů, jejich přátelství a rozkoly, intimní život, hledání lásky a osobního štěstí, podané záživnou a čtivou formou, jsou právě ty atributy, pro které je Faulksova tvorba čtenáři vyhledávána.
Faulks nepíše pro vyhraněné intelektuály a literární fajnšmekry, nepokouší se o samoúčelné experimenty: svá díla staví na silných příbězích a zajímavém prostředí, jeho knihy mají spád a nenudí. A to bohatě stačí.
SEBASTIAN FAULKS - Po stopách člověka
Překlad Petra Nagyová. Nakladatelství BB/art, Praha 2007, 544 stran, doporučená cena 349 korun.
Hodnocení MF DNES: 70%
