Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Polský James Bond bojoval s nacisty a diváci i kritici se mu smáli

  18:11aktualizováno  18:11
Seriál Życie na gorąco, tedy Žít naplno, o polském „Bondovi“ měl být hlavním tahákem polské televize, dobrodružnou verzí socialistické propagandy úspěchů s hrdinou svobodně cestujícím po světě. Na sérii z roku 1978, jež měla zopakovat úspěch seriálu S nasazením života, vzpomíná polský list Gazeta Wyborcza.

Z polského seriálu Życie na gorąco (1978) | foto: ČTK

Rozvědčíka kapitána Klosse nahradil redaktor Maj. Novinář a světoběžník, jenž spolupracoval s OSN a psal do západních listů, byl na stopě mezinárodní organizaci nacistických zločinců, specializované na politické vraždy, sabotáže, obchod se zbraněmi a drogami.

Seriál byl gigantický podnik: natáčel se čtyři sta dnů, zahrálo si v něm pět set herců a točil se v jedenácti zemích. Problém byl tom, že se vyráběl „úsporně“, protože produkci chyběly dolary. A tak Bulharsko zastoupilo Řecko, Francii i Ameriku, Maďarsko zahrálo Rakousko, východní Německo bylo západním Německem i Švýcarskem a Krym nahradil Jižní Ameriku.

Na Západě se natočila jen špetka záběrů, a to ve stylu: příjezd k západnímu hotelu natočený z nitra auta, pak střih a už jsme uvnitř hotelu kdesi v Polsku. Italské Bolzano bylo ve skutečnosti Kowary, záběry Marseille se točily v bulharském Balčiku. Ve varšavských podchodech vznikly repliky mnichovských obchodů. Západní telefony si produkce seriálu půjčovala z velvyslanectví a z kanceláří zahraničních firem.

„Dokumentární záběry jsme pořídili na Západě za dva týdny. Jelo nás šest v mikrobusu, dieta byla deset dolarů na den... Nesměli jsme používat stativ, ale natáčet z ruky se mohlo,“ zavzpomínal scénograf Bogdan Sölle. „Ve Vídni kdosi ohlásil: O ulici dál mají laciné hodinky!. Než jsem se otočil, zůstal jsem s kamerou sám. I režisér zmizel,“ dodal kameraman Krzysztof Wawrzyniak.

Obsazení rolí budilo hodně emocí. Kritik Czeslaw Dondzillo o Leszkovi Teleszyńském, představiteli hlavní postavy napsal, že „pro roli Maje mu chyběly předpoklady, protože byl hezký jako andílek“. „Byl trošku při těle a s přeskakováním plotů měl potíž,“ připustil Wawrzyniak.

Seriál kritika strhala. Recenzenti soupeřili v jízlivostech. Zejména jim vadilo, jak děj neladil se socialistickou realitou. „Sledujeme, jak redaktor Maj na služební cestě zve cizinky na obědy a večeře, a třeseme se napětím, zda se po předložení účtu nezhroutí,“ psal kritik. Další si všiml, že bondovky se točí s nadhledem, zatímco Majovy příhody smrtelně vážně – a vypadají jako špatný vtip. Jerzy Urban, později vládní mluvčí, si utahoval, že nelze pochopit šest milionů válečných obětí, když „každý Polák, i obtloustlý redaktor, s nacisty zatočí“.

Seriál byl slepencem hospodských historek, ale nikdo nic víc nechtěl. „Na Maje se nevztahovaly pasové, devizové, ani zbrojní předpisy. Vše dokázal, vše vyřešil. Jen jediné jako novinář neuměl – psát,“ vystihl filmový kritik Aleksander Ledóchowski. Jenže si také všiml, že na seriál sice všichni nadávali, ale současně i zírali. Lidé tolik toužili po Západu, že je fascinovala i náhražka.

Autoři: ,


Témata: James Bond




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.