Pětkrát denně pětadvacet minut nabitých informacemi. Supermoderní technologie, supermobilní reportéři, superdynamická grafika: když Nova svůj nový model zpravodajství prezentovala, vypadalo to, že nechystá zprávy, ale odlet do vesmíru. Manévry NASA hadr.
Potom přišel den D. Mobilní reportéři nasadili batůžky a jali se "přenosovat" z nočních náměstí i opuštěných střech (přesně podle hesla "my můžeme odkudkoli"). Moderátoři naposledy přebrousili nehty a vyrazili do boje s dotykovými displeji. A režie? Ta si musela osvěžit pravidla pravopisu, aby ohlídala všechny titulky a boxy, které se v novém zpravodajství "dynamicky" rozlezly po celém obraze.
Novinka: nic neuvidíte
Na první pohled všechno klaplo. Ano, i včetně záměru naučit diváka na jiné než dosavadní vysílací časy (věta "to se ale dozvíte až v nočních televizních novinách" zaznívala až příliš často na to, aby měl člověk pocit, že ví všechno). Otázkou je, zda to, co klaplo, představuje změnu k lepšímu.
Toto není parašutista, ale reportér TV Nova v terénu
Například "revoluční" grafika. Textové tabulky vyjíždějící napříč obrazovkou tak, že minimálně polovinu zakryje jen jejich titulek, vypadají efektně, ale mají jednu, zcela prozaickou vadu: není přes ně vidět samotná reportáž. Tedy to, co televizi odlišuje od takzvaných statických médií.
Polemizovat se dá i o užitečnosti zmíněných dotykových ploch: odmyslíme-li si úsměvné zápasy, které moderátoři svádějí s tlačítky přehrávače na displeji (premiéra je premiéra), zůstane zjištění, že se nám díky nim výřez se zobrazovaným děním scvrkl na kostičku v pozadí. Jinými slovy nevidíme o moc víc než přes zmíněné tabulky a animace.
Podobný efekt má i ono slavné živé vysílání "odkudkoli". Je jistě báječné, že už se dá přenosová technika vtěsnat do jednoho batůžku (když o něm šéf zpravodajů Martin Ondráček vyprávěl na tiskové konferenci, svítily mu oči jako malému klukovi). Zpestření á la Bridget Jonesová na požární tyči neboli reportéři doplňující ony staromódní "mluvící hlavy" ve studiu o zážitky z terénu, mohou být krokem vpřed. Jen se nesmí dělat za každou cenu, tedy z míst, jež neumožňují ukázat nic jiného, než zase jen další mluvící hlavu. A právě to se zatím děje.
S reportérem v posteli
Ostatně už v minulosti TV Nova ve jménu větší interaktivity vysílala reportéry na terasu vlastního sídla nebo aspoň před něj. Co na tom, že zprávaři stáli od studia sotva pár metrů, hlavně že na ně pršelo/sněžilo/pražilo slunce. Teď už k nám zpravodajci s chytrými batůžky promlouvají doopravdy z místa dění, jen máme tu smůlu, že to nepoznáme: v noci totiž bývá tma i v těch nejdobrodružnějších končinách.
Zpravodajství TV Nova se nám představuje v novém hávu i s novými moderátory
Á propos, "za každou cenu"... Není od věci říct, že se tento termín v případě nového nováckého zpravodajství týká nejen formy, ale také obsahu. Což je možná ještě závažnější: nic proti Hvězdnému reportérovi, ale řekla bych, že noční zpravodajskou frekvenci lze skutečně vyplnit smysluplnějšími příspěvky, než byly jeho ochotnické valentýnské variace z kavárny a postele.
Mohli bychom se utěšovat tím, že každé začátky jsou těžké a Valentýn je taky jenom jednou do roka. A že se tedy v podstatě nic nestalo. Jenže to by se člověk po čtrnáctidenním napínání nesměl dočkat jenom toho, že se dozví ještě méně než dřív. A je úplně fuk, jestli za to může hvězdný exhibicionista, rámečky či obyčejná tma.
