Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Jak Václav Moravec krotí politiky

  11:27aktualizováno  11:27
Proč do Otázek Václava Moravce nechce chodit Václav Klaus? Čím dostal moderátor nejsledovanějšího diskusního pořadu českých televizí do úzkých Miloše Zemana? A proč se kamery bojí Václav Havel?
Václav Moravec

Václav Moravec - Václav Moravec. | foto: Česká televize

Mají politici triky, kterými se vás snaží rozhodit?

Samozřejmě. Před vysíláním například tvrdí, že to a to téma se jim nelíbí a že k němu nemají co říct. Nebo mi dávají najevo, že jsem jim zkazil víkend, že měli být s dětmi a že se kvůli mně pohádali s manželkou. Je to taktika, abych na ně byl hodnější.

Kdo je v té taktice nejlepší?

Asi Václav Klaus. Sice jsem ho dva a půl roku neviděl, ale vzpomínají na to Ota Černý i Jan Vávra. Klaus přišel na Novu a dělal, že je v České televizi. „Tak jsem tady v tom pořadu Debata. Kdypak přijde pan Černý?“ To byla typická klausovština. I mně to jednou udělal.

Povídejte.

V roce 1994 jsem s ním dělal svůj první rozhovor do pořadu Hvězdy na Evropě 2. Přijel, řekl, že Evropu 2 v životě neslyšel a že vůbec neví, co to je. Hvězdy byl pořad, který představoval osobnosti na základě jejich oblíbené hudby. Klaus učinil tuto dusnou předehru, pak ale otevřel aktovku, vyndal cédéčka a velmi příjemně se rozpovídal.

Který politik to s novináři ještě umí?

Uměl to Josef Zieleniec, když byl ministrem zahraničí, nebo Ivan Kočárník jako ministr financí. Naopak to neumí Jiří Paroubek. Jakmile politik přijde s tím, že chce zavádět tiskové soudy a měnit tiskový zákon, tak se novinářská obec po právu naježí a je zle. To samé Miloš Zeman. Když usedl do křesla šéfa Sněmovny, začal novináře urážet a říkat o nich, že jsou hnůj, póvl a žumpa. Tím proti sobě mnoho z nich poštval.

Na rozdíl od Klause?

Klaus jako prezident velmi obratně pracuje s médii. Dává téměř výhradně rozhovory, které nejsou konfliktní a v nichž se přibližuje lidu. Chce působit jako tatíček. Nepříjemné věci za něj vyřizuje tajemník.

Proto Klaus nebyl už dva a půl roku ve vašem pořadu?

To mi nepřísluší komentovat. Musíte se zeptat jeho.

Na Nově i na Primě byl.

Možná tuší, že bychom spolu vedli rozhovor jinak než na komerčních televizích. Konfliktněji. Mě samozřejmě mrzí, že pozvání do Otázek odmítá. Zvali jsme ho čtyřikrát nebo pětkrát.

O některých politicích se s oblibou říká, že příliš chytrosti nepobrali, že jsou prázdní a falešní, hloupí, ale v televizi nakonec zas tak hloupě nepůsobí. Jak to?

Od revoluce se chovají jako větší profesionálové, mají na to i týmy poradců. Ale pozor, zastanu se Mirka Topolánka, protože prázdný a falešný už několik let patří k němu. Hned na začátku mu uškodilo zveřejnění soukromé textovky Václava Klause „prázdný a falešný Topol“. Člověku je Topolánka svým způsobem líto, že s tím musí stále bojovat. Můžeme si myslet, že je v některých momentech neobratný, ale vzpomeňte na předvolební debaty. Paroubkovi byl rovnocenným soupeřem.

Ti dva se letos utkávali tak často jako nikdy předtím. Kdo vám z těch duelů vyšel jako vítěz?

Zatímco Topolánek se zlepšoval, Paroubkovi mohlo uškodit časté agresivní vystupování. Topolánek byl klidnější a dohnal ztrátu z první debaty, kterou podle analýz prohrál o tři koňské délky.

Jsou ti dva zdatní, když je srovnáte se světovými státníky?

Mohli by být zdatnější. V české politice dnes postrádám státníky a vizionáře, jako byl Václav Havel. Nemáme Schrödera ani Blaira, kteří se občas vzepřou, jsou schopni jít i proti většinovému názoru a hlavně mají vizi.

Copak to není Václav Klaus? Nepodepsal přece zákon o registrovaném partnerství, který většina veřejnosti podporovala.

Nevím, jestli je to dobrý příklad. Navíc jeho argumentace možným rozpadem tradičního modelu rodiny působí úsměvně u člověka, který je pověstný svým mimomanželským vztahem.

Vy o něm nezřídka mluvíte kriticky. Vadilo vám taky, že při návštěvě u prezidenta Putina mluvil rusky.

Pozor, Klaus je pro mě výrazným českým politikem. V devadesátých letech byl i vizionářem, podobně jako Havel. Na rozdíl třeba od Paroubka se umí v mnoha tématech postavit proti názoru veřejnosti, což oceňuju. Ale tohle mě mrzelo jako občana České republiky. Při oficiálních jednáních bychom měli ukázat, že máme svůj jazyk. Jestli si neoficiálně mezi čtyřma očima šveholí anglicky nebo rusky, je mi jedno.

Je rozdíl mezi předvolebními debatami u nás a ve světě? Paroubek versus Topolánek, Merkelová versus Schröder, Bush versus Kerry...

Nedají se příliš srovnávat. Ve světě se oba tábory přesně dohodnou na pravidlech, která pak nikdo nezpochybňuje. I na snímání kamerou. Nikoho by nenapadlo rozebírat, že menší politik dostane stupínek, což tady bylo použito jako klacek proti Paroubkovi. Když se podíváte na poslední duel na Nově, tak v něm Paroubka brali kamerou z boku tak, že bylo vidět jeho velké břicho. Proti němu stál Topolánek jako hubený člověk. I to mohlo Paroubka poškodit. Taková věc by se mezi Bushem a Kerrym nestala.

O Bushovi se taky říká, že není bůhvíjak chytrý. I on si tu nálepku nese neoprávněně?

Nevím. Ale některá jeho vystoupení nejsou šťastná. Laškuje s novinářem, ptá se ho, proč má tmavé brýle, když slunce nesvítí, a ten novinář mu odpoví, že má nemocné oči. Nebo při návštěvě Číny, kde měl odpovídat na nepříjemnou otázku. Viděl po pravé ruce dveře, chtěl utéct, jenže ty dveře byly zavřené a on se musel k pultíku pokorně vrátit.

Letos jste se svým pořadem objel celou republiku, měl víc než dvě stě hostů. Řekl jste si i o některých českých politicích, že jsou hloupí?

Hloupí ne. Ale u některých jsem se divil, proč nezůstanou u své profese a jdou do politiky, ve které nejsou zdatní. Mnohdy jsem znal programy stran líp než oni. Klasickým případem byl fotbalový trenér František Straka. Působil jako amatér a zesměšnil se tím, když si nebyl schopen vzpomenout na klášter v Teplé, ačkoliv mu napovídalo celé publikum.

Jsou politici, se kterými jste se pohádal? Až tak, že byste se na ulici nepozdravili?

Rok a půl to byl Pavel Dostál. Měl utkvělou představu, že jsem fanoušek ODS, který se snaží škodit ČSSD. V BBC jsem řekl, že Vladimír Špidla má tajné materiály upozorňující na možná rizika podnikání manželky ministra vnitra Grosse. Noviny to posunuly, napsaly, že Špidla vydírá Grosse, a já u emotivního Dostála skončil. Odmítal přijít do BBC a na chodbách Sněmovny mě nezdravil. Vysvětlili jsme si to až krátce před jeho smrtí.

Prý jste měl konflikt i s ministrem obrany Karlem Kühnlem.

Jak to víte? Stalo se to taky v BBC. Kühnl se rozhodl opravovat mé otázky, místo aby na ně odpovídal. Poměrně ostrým tónem jsem se s ním rozloučil a pak napsal textovku jeho mluvčímu: „Pokud se pan ministr bude chovat jako prase... Tak z takových rozhovorů je mi špatně.“ A omylem jsem ji poslal jemu. Odepsal mi, a musím uznat, že vtipně. „Moravec se choval velmi namistrovaně. Hůř než Bobošíková ve své nejlepší formě.“

Stěžují si na vás politici?

Samozřejmě, jsem pro ně obtížný hmyz. Píšou stížnosti na Radu České televize a určitě něco utrousí, když se potkají s ředitelem Jiřím Janečkem. Lezu jim na nervy. Někteří dokonce podávají stížnosti k Nejvyššímu správnímu soudu, že jsem zmanipuloval volby.

To udělal Vladimír Železný. Prý měl ve vašem pořadu málo času a nedostal se kvůli tomu do Sněmovny.

Železný přeceňuje vliv médií na rozhodování voličů. Měl pocit, že všichni budou součástí planety Nova a že existuje teorie zázračné střely: když z obrazovky řekne „Volte mě“, dostane sto procent hlasů. Tak to nefunguje. Navíc Železný hostem Otázek byl - a ne jednou.

Vážíte si ho jako politika?

Vážil jsem si ho jako televizního profesionála. Zajímalo by mě, kde by byla Česká televize, pokud by Železný vyhrál v roce 1992 konkurz na generálního ředitele. Myslím, že politik Železný je úpadkem i pro samotného Železného.

Co další tvář z Novy, Jana Bobošíková? Měl jste ji radši jako novinářku, nebo teď jako političku?

Jako novinářku, samozřejmě. Vadí mi, když se novináři vrhají do politiky. Říkám si: Kdy ji to napadlo? Kdy už v Sedmičce vystupovala s tím, že bude kandidovat? Která témata už byla jejím osobním zájmem? Totéž mi vadilo u Vladimíra Mlynáře. A vstup do politiky nechápu ani u Mirky Čejkové.

Vy jste takové nabídky nedostal?

Dostal. Před volbami do Poslanecké sněmovny mě oslovily tři strany. Od pravice po levici. Zásadně jsem odmítl.

Byla tu řeč o tom, koho si vážíte vy. Ale jsou i politici, kteří si váží vás. Nedávno vás pochválil například premiér Paroubek. Je to pro novináře pocta, nebo ostuda?

Je to polibek smrti.

U vás nebyl první.

Bohužel, dostal jsem jich několik. Nejvýraznější byl od Miloše Zemana.

Ten vás dokonce dával za vzor.

To je hrůza. Ale zmínil jste článek Jiřího Paroubka, který vyšel ve vašich novinách. Naštěstí jsem v té „chvále“ nebyl sám, jmenoval všechny tři moderátory diskusí. Beru to jako účelové gesto.

Zeman jmenoval jenom vás.

O to víc můžu mít čisté svědomí. Všem novinářům, které předtím označoval jako hnůj a žumpu, po odchodu do důchodu najednou dával rozhovory. Využíval je ke svým hrátkám z Vysočiny a k propagaci svých knih. Štáby za ním dokonce jezdily.

Vy jste ho ale taky zval.

Ano, ale měl jsem podmínku: musel přijet do Prahy. Dva a půl roku mě odmítal.

Takže nejste přátelé?

Vůbec ne! U Zemana jsem zřejmě začal požívat jistý respekt po Pressklubech na Frekvenci 1, kdy jsem ho několikrát dostal do úzkých. Ukázal jsem, že některé jeho bonmoty jsou nevhodné a nejsou postavené na logické úvaze. Na otázku, o čem se bavil se šéfem důchodců Kremličkou, tehdy pobaveně odpovídal, že o tání ledovců v Grónsku. Nastudoval jsem si proto problematiku tání ledovců a začal jsem se ptát, k čemu tedy s Kremličkou došli. Říkám mu: Jaká je rozloha ledovců v Grónsku? Jak dlouho tají? Dostal jsem ho... Do mikrofonu přiznal, že jsem vyhrál a že si příště musí dávat pozor na pusu.

S nějakým jiným politikem se přátelíte?

Tykám si s Martinem Jahnem, ale on už není politik. Nejbližší vztah jsem měl s Josefem Luxem.

Jaký?

Chodil jsem na stejnou základní školu. Pak byl regionálním politikem, když jsem začínal v okresních novinách. Nikdy jsme si netykali, ale byli jsme přátelé. Vyvrcholilo to v době, kdy se dozvěděl, že má leukemii. Před odletem do Seattlu jsme byli na dlouhé večeři a pro mě to byl jeden z nejsilnějších zážitků. Maloval mi prognózy, co se stane, když nepodstoupí transplantaci. Šance na její úspěch byla 40 procent, ale on mi řekl, že chce radši žít plnohodnotný život, i když s nemalým rizikem smrti, než aby žil déle a ne naplno. To jsem obdivoval, já bych byl zřejmě srab.

Přátelíte se s konkurenty moderátory, Martinem Veselovským z Novy a Petrem Šimůnkem z Primy?

Neberu je jako konkurenty. Daleko víc jsem se mohl naučit od Jany Bobošíkové, protože uměla otevírat vlastní témata. Byť to často byly ceny jídel a nápojů v Poslanecké sněmovně. Ona byla konkurent.

Byla jí i Michaela Jílková, nebo ještě dál Zuzana Bubílková?

Míša Jílková určitě, i když její záskok v Sedmičce ukázal, že se víc hodila do Kotle. Uměla se k politikovi přiblížit, vykolejit ho, uklidnit dav, rozdráždit ho, byla šoumenka. I se Zuzkou Bubílkovou by bylo dobré soutěžit. Tedy Moravec by to zvládl až dnes. Mé první čtyři měsíce v televizi byly hrozné. Nevěděl jsem, co dělat s rukama, seděl jsem ve studiu, které se mi nelíbilo...

... nebyl jste zvyklý se kvůli kameře česat, oblékat...

Inu nebyl. Několik měsíců jsem tápal a diváci zažívali dobu televizní tragédie Václava Moravce. Pak se to zlomilo. Ve sledovanosti Otázkám pomohlo i to, že Martin Veselovský neuměl udržet lesk Sedmičky po Janě Bobošíkové.

Konkurenční televize vás nezkoušely přeplatit?

Nabídky přišly od obou. Od Primy v době, kdy Nedělní partii moderovala dvojice Duchková, Takáč. Šéf Novy se mi ozval, když odešla Jana Bobošíková. Požádal mě, abych přišel na kamerové zkoušky, ale odmítl jsem. Nebylo by to fér vůči České televizi.

Kdo z politiků se umí na debatu dobře připravit?

Jiří Paroubek. Nosí s sebou tlustý blok s připravenými argumenty a v průběhu pořadu v něm listuje, což je mi občas nepříjemné. Nevím, jestli mě poslouchá. Mirek Topolánek nemá papíry před sebou, ale i on je připraven. Vlastimil Tlustý má předem nachystané i některé vtípky a bonmoty.

Připravují se i Václav Havel nebo Miloš Zeman?

Václav Havel velmi pečlivě. Má totiž - a myslím, že zbytečně - trauma z televizní kamery. Myslí si, že je víc rozhlasovým prezidentem než televizním. Miloš Zeman se taky připravuje, ale využívá své sloní paměti. Dobře improvizuje a těžko ho zaskočíte. I svá vystoupení ve Sněmovně měl Zeman připravená. Aby ale působil jako rétor, který mluví spatra, tak si nikdy nevzal papíry.

Hosty si zvete do pořadu sám?

Ne, volá jim má asistentka. Pouze když chce politik mluvit i se mnou a já hodně stojím o jeho účast, tak mi ho předá. Když jsem loni z televize odcházel, tak stálé dohadování s politiky bylo jedním z důvodů.

S kým třeba?

Dlouho jsem bojoval se Stanislavem Grossem, který chtěl místo sebe na Velikonoční pondělí poslat Bohuslava Sobotku. Neustoupil jsem!

Počkejte, ale on to omlouval úmrtím v rodině.

Ano. A mohl bych to chápat, protože mi také devět hodin před vysíláním Otázek zemřela babička a musel jsem zařizovat kremaci, protože rodiče byli na dovolené v Chorvatsku. Ale jednou jsme profesionálové. On předseda vlády, já moderátor s hodinou vysílacího času. Nakonec přišel.

Vy v rozhovorech dost často naříkáte. Že jste na moderátora moc mladý. Že vám vadí vaše jméno v názvu pořadu. Že česká politika nestojí za nic. Diagnóza: pesimista.

To snad ne... Hned po prvním rozhovoru v novinách mi přátelé řekli, že působím ufňukaně. Já ale jen vyjadřuju pochybnosti. Když zkrátka srovnám Moravce s moderátory zahraničních diskusních pořadů, tak je to mladej smrad. Co budu dělat dál? I kdybych moderoval Otázky dalších deset let - což je bláznivá představa - tak mi bude teprve 43 let. Ve světě si v takovém věku začínají novináři na hlavní diskusní pořad teprve myslet!

Ještě byste mohl naříkat, že vás neuživí přednášení na fakultě.

Nebojte se, dostal jsem přidáno. (smích) Kdybych se uskrovnil, tak s tím vyjdu. Průměrný plat asistenta na fakultě sociálních věd je osmnáct tisíc hrubého, což je ostuda státu. Ale neštěžuju si, učím rád.

Ten váš pesimismus vedl i k tomu, že jste se zhroutil, že?

To nebyl pesimismus, ale fyzické vyčerpání. Pětkrát týdně jsem vysílal v BBC, přednášel na fakultě, moderoval v České televizi. Do toho přišla devět hodin před vysíláním smrt babičky. Neměl jsem ani čas se pořádně rozloučit s člověkem, který mě spoluvychovával. Narychlo jsem sestavil parte, vybral šaty a jel zpátky do Prahy... Tehdy jsem si říkal: Hergot, život přece není jen práce.

Jak jste se z toho dostal?

Vzal jsem si dva týdny volno a toulal se po Pálavských vrších, kde jsem odpočíval. Nejdřív jsem se z toho musel vyspat. Předtím jsem nebyl schopný spát, bral jsem prášky na spaní. Dlouho jsem taky neměl dovolenou, protože není snadné si ji vzít, když televize postaví pořad na vašem jménu. Americký moderátor Larry King měl pět infarktů a taky si nemůže vzít delší volno.

Skončil jste taky u doktorů?

To ne. Ale kamarádka je psychoterapeutka a řekla mi: „Začni sportovat. Potřebuješ se fyzicky odreagovat.“ Takže hraju squash, plavu, jezdím na kole, teď jsem byl pět dnů na Slovensku a chodil po horách. Přitom ještě nedávno jsem sport podceňoval. Z tělocviku jsem měl trojky, což mi kazilo vyznamenání. Teď sportuju, jak jen můžu.

A pořád bydlíte sám?

Pořád. Kvůli práci nemám na soukromí čas, rezignuju na něj. Celý den mluvím, tak chci mít doma ticho. (smích) Včera jsem přišel domů už v šest, vlezl si do postele, obklopil se jídlem a po deseti letech se znovu podíval na muzikál Zpívání v dešti.

***

Václav Moravec
Pořad nesoucí jeho jméno je nejsledovanější diskusí v zemi. Do České televize přišel jako redaktor BBC v roce 2003, další rok se znechucený českou politikou rozhodl skončit, ale zase se vrátil. Narodil se 25. června 1974. Z Letohradu odešel do Prahy, kde vystudoval fakultu sociálních věd. Dnes na ní přednáší. Pracoval v několika rádiích a půl roku žil ve Spojených státech.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Bratři Coenovi: Joel a Ethan (15. listopadu 2013)
Ve službách internetu. Na Netflix míří Coenovi i moderátor Letterman

V duchu humoru, který je jim vlastní, oznámili bratři Ethan a Joel Coenovi svůj průlomový přestup výstižnou větou: „We are streaming motherfuckers!” Odhlédnuto...  celý článek

Z filmu Zabiják & bodyguard
RECENZE: Oldman promine, Zabijáku & bodyguardovi vládne spílající Hayeková

Jediným premiérovým soupeřem Svěrákovy novinky Po strništi bos bude v kinech americká akční komedie Zabiják & bodyguard. Hvězdami sice nešetří, zato s akcí i...  celý článek

První ukázka z nové pohádky Zdeňka Trošky Čertoviny
VIDEO: Troška slibuje v první ukázce „po čertech hezkou pohádku“

Pod názvem Čertoviny vstoupí 4. ledna 2018 do kin nová pohádka Zdeňka Trošky. Příběh dvou pekelných nešiků, Popeláka a Uheláka, kteří se vydali shánět hříšné...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.