Spider-Man to ví; také má ve třetím dílu hned tři protivníky. Jednoho nosí sám v sobě: když barva jeho obleku zčerná, usadí se stín i na mladíkově charakteru. Ale s tím si musí poradit herec, kdežto mistři triků se těší na skutečné příšery z masa a kostí. Nebo spíš z písku a látky.
Tentokrát se totiž Spider-Man utká se dvěma unikáty, se Sandmanem neboli písečným mužem a s Venomem, jejž utváří temná látka hrdinova úboru. Takový pouliční rváč Thomas Haden Church hraje Flinta Marka, muže, jehož DNA se při nepovedeném fyzikálním pokusu smísila s pískem a stal se z něj Sandman - padouch měnící tvar, velikost i podobu.
"Může měřit pět i pětadvacet metrů, vytvaruje písečné pěsti, kladiva nebo kyje, promění se v tornádo nebo v déšť písku," popisuje Church, jenž se na roli připravoval rok. Pomocí tréninku a diety přibral deset kilogramů svaloviny; přesto zaostal za původní komiksovou verzí písečného obra.
"V komiksu Sandman vypadá jako zápasník wrestlingu, ale ten filmový je střídmější, působí spíš jako pouliční rváč," říká.
Herec prošel kaskadérskými výkony: vrhali ho dva metry do výšky, aby přistál obličejem v blátě, štvali na něj psy, házeli ho na koleje či tváří proti plexisklu. Návrhář kostýmů James Acheson mezitím zkoumal písečné vzorky z celého světa, ale dovoz by byl drahý a váha písku ohrožovala bezpečí herců.
Nakonec nahradili písek kukuřičnými vřeteny: vypadají stejně, ale jsou o polovinu lehčí. A vedoucí vizuálních efektů Scott Stokdyk vyvíjel dva roky nové postupy: "Stávající technologie umožňovala pracovat s tisíci zrnky písku v jednom okamžiku, jenže my jich potřebovali ovládat miliardy."
Nejdříve zkoumali, jak se zrnka chovají: natáčeli písek hozený do vzduchu, proti plátnu, na kaskadéra. "Písek je jedinečný, někdy se přesouvá jako pevná látka, jindy přelévá jako tekutina. My jsme z hromady písku měli stvořit postavu, která něco prožívá a vzbuzuje pocity," shrnul.
Nehraná bolest
Topher Grace ztvárnil Eddieho Brocka, jenž se mění ve Venoma. Když se Spider-Man zbaví černého obleku, temná látka se přenese na Brocka. "Kostým měl působit ostře a útočně jako výhonky, jež se plazí po jeho tváři," říká autor speciálních kostýmů Shownee Smith.
Herec si před proměnami ve Venoma oblékal hodinu zhruba šedesátikilogramový úbor a další čtyři hodiny trávil v maskérně. "Občas mě napadlo, k čemu jsem se to propůjčil," vzpomíná Grace. "Celého mě polévali černým slizem, připevňovali mi na obličej háky, za něž tahali lidé s dlouhými tyčemi, jedni nahoru, druzí dolů; bolest ani moc nehraju."
Kromě padouchovských novinek nechybějí ve filmu ani rekvizity, na něž jsou už fanoušci zvyklí: čtyřicet Spider-Manových trikotů v červenomodré i černé verzi či spousta pavučin včetně té obří, v níž hrdina se svou láskou prožije v úvodu romantickou noc pod hvězdami.
Pro závěrečný souboj zase vyrostla kulisa staveniště, která obsáhla na dvacet tun oceli, výtahy a několik kilometrů kabelů s elektřinou, jíž spotřebovali jako dvě stě domácností.
Režisér Sam Raimi však ví, proč to dělá. "Pokaždé se ptáte sami sebe, co jste ještě neviděli. Pokud jste něco neviděli, pak není dosud technologie, která by to uměla. A tak jsme ji vymysleli."
Kdo je Spider-Man?
V "civilu" se jmenuje Peter Benjamin Parker. Měří 178 centimetrů, váží 76 kilogramů, má hnědé vlasy a oči barvy lískových oříšků. Na svět ho přivedli Stan Lee a Steve Ditko v srpnu 1962, kdy v časopisu Amazing Fantasy otiskli jeho první příhody. Narodil se ve Forest Hills v New Yorku, jeho rodiče zahynuli při leteckém neštěstí; vychovali ho strýc a teta, May a Ben Parkerovi.
Schopnosti superhrdiny získal jako teenager při exkurzi, když ho kousl geneticky upravený pavouk. Dovede se "přisát" ke každému povrchu a je osmnáctkrát pohyblivější než běžný člověk. Pracuje jako fotograf v novinách. Miluje Mary Jane Watsonovou, neteř sousedů své tetičky.
Na plátno jej uvedl režisér Sam Raimi v roce 2002. Spider-Man za první víkend v Americe utržil 115 milionů dolarů. Celosvětově vydělal první Spider-Man 822 milionů a Spider-Man 2 takřka 784 milionů dolarů.
