Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Jak přemýšleli a jak jednali Němci ze Sudet

  11:48aktualizováno  11:48
Fenomén vývoje v sudetoněmeckém pohraničí po Mnichovu 1938 zůstával až na výjimky několik desetiletí mimo historiografický záběr. V českém prostředí se na tom podepisovaly ideologické důvody. Studie se ve větší míře mohly objevovat až po roce 1989. Německé dějepisectví se sice zevrubně zabývalo kritickou reflexí nacistické vlády, o problematiku Sudet však téměř nezavadilo.

Poválečné vzpomínky odsunutých sudetských Němců se sice obsáhle věnují prožitku odsunu, ale to, co předcházelo - rozbití československého státu a nacistická nadvláda - se snaží z historické paměti spíše vytěsnit. Mlčení sporadicky prolomily jen práce věnující se zhodnocení odboje (například od Leopolda Grünwalda). Obsáhlejší zpracování se i na německé straně objevila až koncem 90. let. Jedním z nich je práce Volkera Zimmermanna Sudetští Němci v nacistickém státě.

Vděčnost i rozčarování
Autor patří k mladé generaci německých historiků, kteří usilují o zachycení česko-německých vztahů bez stereotypů a zjednodušení, a to nejen u vyhrocených okamžiků války, ale také v charakteristice soužití obou národností během první republiky. Zimmermann, žák Detlefa Brandese (u nás známého autora dějin protektorátu), působí v Düsseldorfu a své vědecké aktivity zaměřil na otázky mechanismu totalitní moci; nedávno vydal obsáhlou knihu k otázce vztahu německé justice k poválečnému potrestání nacistických zločinů. Pro komplexní zmapování dějin "vzorové župy Sudety" Zimmermann využil široký záběr pramenných materiálů, především hlášení německých bezpečnostních a správních orgánů. To mu umožnilo objektivní zachycení politicko-správních a ekonomicko-sociálních procesů, ale také proměn nálad v Sudetech od 30. let až do prvních květnových dnů 1945.

V úvodu Zimmermann sumarizuje meziválečný česko-německý vztah. Připomíná, že hlavním motivem euforie z Hitlerovy politiky nebyl ani tak příklon k nacismu jako spíše nenávist vůči českému etniku. Nadšení nad návratem do lůna říše, které vládlo v Sudetech v prvních měsících po Mnichovu, začalo chladnout a objevily se první konflikty. Pramenily například z postupného "glajchšaltování" společenského života, kupříkladu v radikálním omezení činnosti spolků, paradoxně i těch, které se hlásily k protičeskému nacionalismu. Nespokojenost se odrážela také v sociálním a ekonomickém postavení, když třeba značnou část lukrativních postů i arizovaného majetku ovládli soukmenovci z říše. Zimmermann však připomíná, že všechna negativa nakonec přebíjel pocit vděčnosti vůdci.

Sudetoněmecké prostředí a jeho elity netvořily homogenní monolit. Proto autor sledoval spory různých ideových proudů. Sváry měly své kořeny již před válkou mezi skupinou tzv. Kameradschaftsbundu v Henleinově hnutí (k němu se hlásili zvláště stoupenci filozofa Othmara Spanna) a tvrdým nacistickým jádrem. Zimmermann však vyvrací tradované mýty o podílu bývalých "spannovců" na odboji; kloní se k tomu, že šlo spíše o "rodinné vády uvnitř systému". Ilustruje na nich také diferenciaci uvnitř nacistických špiček, mimo jiné Heydrichův zájem o oslabení Henleinovy mocenské pozice - proto například Henlein přivítal zprávu o atentátu!

Strach z odplaty
Zimmermann konstatuje, že obyvatelé Sudet byli rozhodnými zastánci konečného vítězství německých zbraní. Naděje ve válečný obrat, k níž se s fanatickou urputností Němci v pohraničí upírali, souvisela se strachem z poválečné odplaty, která narůstala s přibližující se frontou.

V závěru knihy dostalo také prostor pojednání o odboji, který se však v Sudetech mezi Němci omezil především na sociální demokraty a komunisty a zčásti také na katolickou církev (v sudetské župě například neplatil - na rozdíl od "staré říše" - Hitlerův konkordát s Vatikánem). Své zpracování by si přitom určitě zasloužila postava litoměřického biskupa Antona Webera, který přes svůj německý původ aktivně podporoval také české věřící. A zapomenout nesmíme, že autor se zajímal také o osudy českého obyvatelstva, které po Mnichovu zůstalo na obsazených územích (podle odhadů žilo v Sudetech kolem 400 000 Čechů), a o formy jejich diskriminace i odporu.

Zimmermannova práce je výborným souhrnem odpovědí na dosud opomíjené otázky česko-německého soužití. Může posloužit jako východisko pro monografie také z per českých odborníků. Podobné práce svým věcným pohledem mohou přispět ke zklidnění napětí, které diskuse o česko-německé minulosti provázejí.

Volker Zimmermann: Sudetští Němci v nacistickém státě. Politika a nálada obyvatelstva v říšské župě Sudety (1938-45).
Přeložil Petr Dvořáček, odborná revize Lubor Václavů, doslov Alena Míšková. Prostor ve spolupráci s nakladatelstvím Argo, Praha 2001 (fakticky vyšlo 2002), 580 stran, náklad neuveden, cena 599 korun.


Volker Zimmermann: Sudetští Němci v nacistickém státě.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Spisovatel Fredrik Backman
Píše jako Fulghum, ale je ze Švédska. Synovi se omlouvá za budoucí trapasy

Nakladatelství Host přivezlo před třemi lety do Česka úspěšného švédského spisovatele, sloupkaře a blogera Fredrika Backmana. Čtenáře si tehdy získal románem...  celý článek

Spisovatelka Nina Weijersová
RECENZE: Umění se změnilo. Už je jen pro oligarchy a hiphopery

Nizozemská spisovatelka Nina Weijersová se stejně jako její hrdinka Minnie vydala na tenký led. Ve svém debutovém románu Následky podává upřímnou výpověď o...  celý článek

Obálky knihy Animalium
Půvabně ilustrované Animalium by mohl ocenit i Harry Potter

Nakladatelství Albatros vydává knihu Animalium, která je nebývale půvabnou poctou světu zvířat. „Tohle muzeum je úplně jiné než jakékoliv, které znáš. Má...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.