Helsinky
Půlmilionové Helsinky se asi zatím nejlépe vypořádávají s kulturními oslavami. Finové se totiž snaží přesvědčit Evropu, že jejich metropole patří mezi turistické Mekky. Již v době, kdy město žádalo o titul, se vědělo, že akce by měla stát v přepočtu 50 milionů euro - což je největší rozpočet ze všech měst, dvakrát větší než pražský. Organizátoři se také anketními otázkami zeptali občanů, co by od oslav očekávali, a program podřídili nejčastější odpovědi: zlepšení atmosféry města. Helsinský program je ve srovnání s pražským méně akademický a třetina ze 450 akcí je určena dětem, respektive rodinám s dětmi, což v pražském programu chybí. Helsinky rovněž plně zužitkovaly potenciál Finska coby evropského lídra v praktickém využívání moderních informačních technologií, internetu a mobilních telefonů. "Kulturní rok 2000 je v Helsinkách cítit na každém kroku. Kulturní nabídka je nesrovnatelně bohatší než v jiných letech a důležité je, že do projektu jsou zapojena i další finská města," říká Alena Řihánková, kulturní atašé české ambasády v Helsinkách.
Reykjavík
Prakticky stejná slova volí Čechoislanďanka žijící v Reykjavíku, překladatelka Olga María Franzdóttirová: "Islanďané to vzali jako šanci vymanit Reykjavík z pozice kulturní periferie Evropy." I ve stotisícovém Reykjavíku míří velká porce programů k dětem a v mnohých akcích hraje roli islandská příroda se svými živly - ohněm a vodou.
Bergen
Ve třetím ze severských měst, Bergenu, museli překonat organizační potíže, ale nyní tam plní kulturní rok 2000 svůj účel - dodat druhému největšímu městu Norska lesk v jeho souboji o turistickou přízeň s metropolí Oslo. Podle informací z tamního českého konzulátu je i v Bergenu kulturní "nášup" citelný. Rodné město Edvarda Griega nezapomíná ani na kulinářské umění z darů moře a do programu se promítlo - podobně jako v Reykjavíku - úzké sepětí Bergenu s okolní přírodou.
Brusel
Zvláštním případem je Brusel, kde si na rok 2000 najali Skota Boba Palmera, jenž se osvědčil jako šéf projektu Glasgow - Evropské město kultury roku 1990 a dobře si vede v Bruselu. Při únorovém zahajovacím víkendu roku 2000 zvedl Brusel na nohy, když se po městě konaly současně desítky kulturních akcí. A stejně razantně se se svým projektem přihlásil před dvěma týdny při tradičním pouličním průvodu Zinneke-Parade. V rámci roku 2000 bude v Bruselu nově otevřeno či rekonstruováno a do života vráceno několik desítek kulturních objektů.
Santiago de Compostela
V Santiagu de Compostela, správním a politickém centru Galicie, počítali s tím, že po loňském Svatém roce, kdy do poutního místa směřovaly kroky tisíců věřících, d o města na kulturu tolik lidí nepřilákají. "Ale vedeme si velmi dobře, diváků je dost a média si nestěžují," hlásí Flavia Ramelová z organizačního týmu. Tamní programová všehochuť respektuje starobylost a duchovnost místa i fakt, že ve městě žije čtyřicet tisíc studentů.
Bologna a Avignon
V Bologni a Avignonu kulturní rok pokulhává. Boloňští organizátoři původně prezentovali svůj projekt jako vyloženě moderní až virtuální záležitost, současná podoba ovšem spíše akcentuje tradici - italské umění a architekturu. V Avignonu mají potíže překročit stín tamního slavného divadelního festivalu, jenž se také stal oficiální součástí avignonského kulturního roku.
Krakov
Krakov je Praze ze všech osmi měst nejblíže nejen fyzicky, ale zřejmě i dosavadním průběhem roku. I tam do něj včlenili řadu pravidelných akcí a také tam převládá kvantita. "Zatím je to trochu rozpačité. Nic mimořádného jako obyvatel Krakova nepozoruji," říká Jacek Baluch z krakovské Jagelonské univerzity, bývalý velvyslanec Polska v České republice.
Půlmilionové Helsinky se asi zatím nejlépe vypořádávají s kulturními oslavami. Finové se totiž snaží přesvědčit Evropu, že jejich metropole patří mezi turistické Mekky. Již v době, kdy město žádalo o titul, se vědělo, že akce by měla stát v přepočtu 50 milionů euro - což je největší rozpočet ze všech měst, dvakrát větší než pražský. Organizátoři se také anketními otázkami zeptali občanů, co by od oslav očekávali, a program podřídili nejčastější odpovědi: zlepšení atmosféry města. Helsinský program je ve srovnání s pražským méně akademický a třetina ze 450 akcí je určena dětem, respektive rodinám s dětmi, což v pražském programu chybí. Helsinky rovněž plně zužitkovaly potenciál Finska coby evropského lídra v praktickém využívání moderních informačních technologií, internetu a mobilních telefonů. "Kulturní rok 2000 je v Helsinkách cítit na každém kroku. Kulturní nabídka je nesrovnatelně bohatší než v jiných letech a důležité je, že do projektu jsou zapojena i další finská města," říká Alena Řihánková, kulturní atašé české ambasády v Helsinkách.
Reykjavík
Prakticky stejná slova volí Čechoislanďanka žijící v Reykjavíku, překladatelka Olga María Franzdóttirová: "Islanďané to vzali jako šanci vymanit Reykjavík z pozice kulturní periferie Evropy." I ve stotisícovém Reykjavíku míří velká porce programů k dětem a v mnohých akcích hraje roli islandská příroda se svými živly - ohněm a vodou.
Bergen
Ve třetím ze severských měst, Bergenu, museli překonat organizační potíže, ale nyní tam plní kulturní rok 2000 svůj účel - dodat druhému největšímu městu Norska lesk v jeho souboji o turistickou přízeň s metropolí Oslo. Podle informací z tamního českého konzulátu je i v Bergenu kulturní "nášup" citelný. Rodné město Edvarda Griega nezapomíná ani na kulinářské umění z darů moře a do programu se promítlo - podobně jako v Reykjavíku - úzké sepětí Bergenu s okolní přírodou.
Brusel
Zvláštním případem je Brusel, kde si na rok 2000 najali Skota Boba Palmera, jenž se osvědčil jako šéf projektu Glasgow - Evropské město kultury roku 1990 a dobře si vede v Bruselu. Při únorovém zahajovacím víkendu roku 2000 zvedl Brusel na nohy, když se po městě konaly současně desítky kulturních akcí. A stejně razantně se se svým projektem přihlásil před dvěma týdny při tradičním pouličním průvodu Zinneke-Parade. V rámci roku 2000 bude v Bruselu nově otevřeno či rekonstruováno a do života vráceno několik desítek kulturních objektů.
Santiago de Compostela
V Santiagu de Compostela, správním a politickém centru Galicie, počítali s tím, že po loňském Svatém roce, kdy do poutního místa směřovaly kroky tisíců věřících, d o města na kulturu tolik lidí nepřilákají. "Ale vedeme si velmi dobře, diváků je dost a média si nestěžují," hlásí Flavia Ramelová z organizačního týmu. Tamní programová všehochuť respektuje starobylost a duchovnost místa i fakt, že ve městě žije čtyřicet tisíc studentů.
Bologna a Avignon
V Bologni a Avignonu kulturní rok pokulhává. Boloňští organizátoři původně prezentovali svůj projekt jako vyloženě moderní až virtuální záležitost, současná podoba ovšem spíše akcentuje tradici - italské umění a architekturu. V Avignonu mají potíže překročit stín tamního slavného divadelního festivalu, jenž se také stal oficiální součástí avignonského kulturního roku.
Krakov
Krakov je Praze ze všech osmi měst nejblíže nejen fyzicky, ale zřejmě i dosavadním průběhem roku. I tam do něj včlenili řadu pravidelných akcí a také tam převládá kvantita. "Zatím je to trochu rozpačité. Nic mimořádného jako obyvatel Krakova nepozoruji," říká Jacek Baluch z krakovské Jagelonské univerzity, bývalý velvyslanec Polska v České republice.
