Agent

Agent | foto: Profimedia.cz

Jak čtyři čeští Bondové obelstili Husáka

  • 8
Zní to jako bondovka. Kapesník je třeba přežehlit a dopis navlhčit, aby vystoupilo skryté písmo. Tajné zprávy se vkládají do vydlabaného dřeva či do cigaret, vysílačky čekají na přelet satelitu, šifrovací tabulky se pašují v bonboniéře.

Jenže to není výsek smyšlených dobrodružství britského agenta 007, nýbrž skutečnost, kterou za Husákovy éry zažívali čeští "Bondové" v západních službách. Čtyři z nich zítra na Nově představí zvláštní vydání pořadu Na vlastní oči, věnované výročí 17. listopadu 1989.

"Opravdu to tak funguje: tajnopisné zprávy, mrtvé schránky, mikrotečky," ujišťuje autor unikátního dokumentu David Vondráček. Před kameru přivedl čtveřici mužů, kterým za velezradu hrozil i trest smrti.

V pozadí jejich rozhodnutí stál vesměs 21. srpen 1968. Student hotelové školy zdrcený sovětskou invazí přislíbil ve Vídni spolupráci americké CIA. Než se mu ozvali s prvními úkoly, oženil se a dělal režimní kariéru: jeho manželka i tchán pracovali na ministerstvu vnitra, on sám měl v hotelu přístup k nahrávkám ze zasedání komunistů.

Druhý agent začal hrát na obě strany. Vojenský přidělenec v Paříži hned 22. srpna 1968 nabídl své služby francouzské vojenské rozvědce; jako odměnu za dlouholeté riskantní služby mu po listopadu 1989 zaplatila zájezd do Francie.

Třetí ze zdejších "Bondů", volejbalový trenér, pracoval pro tajnou zpravodajskou službu v Německu. Kontaktoval ho kdysi německý nimrod, který mu slíbil lepší auto. Jako jediný dostal slušně zaplaceno.

Konečně čtvrtý muž, vojenský pilot a obdivovatel Států, si za normalizace vyžádal přímo u Gustáva Husáka převedení k civilnímu letectví – a pak při cestách za oceán opatřil americké FBI diplomatickou poštu.

Když je odhalili, dva strávili roky ve vězení. Třetího zatkli počátkem roku 1990 – ze své cely prý viděl do cely Miroslava Štěpána, který měl na rozdíl od něj za oknem kompoty a televizi – a z vazby jej pustili teprve díky cestě Václava Havla do USA. Čtvrtý měl být zatčen v březnu 1990; rozkaz už byl podepsán.

Podle Vondráčka dnes pociťují jistou trpkost: ač se řadí k disidentům a politickým vězňům, okolí v nich vidí spíše špiony než hrdiny.

Výročí sametové revoluce připomene několika pořady také Česká televize. Zítra na ČT1 zopakuje portrét první Havlovy ženy Paní Olga, ve čtvrtek na ČT2 uvede filmovou anketu Rozpomínání.

V pátek se na ČT2 vysílá pětihodinový sestřih událostí od 17. listopadu 1989 do 1. ledna 1990 Jak šly dějiny a večer tu skončí cyklus Labyrintem revoluce dílem nazvaným A co s komunisty?

Jen Prima zůstane stranou. "Žádné speciální pořady k výročí 17. listopadu nechystáme," potvrdila její mluvčí Jana Malíková.