Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Jak chutná nezávislost (také na vlastních ambicích)

aktualizováno 
- Kniha Jak chutná nezávislost - 33 životních ohlédnutí vznikla tak, že editoři, autorská dvojice Bratršovská-Hrdlička, rozeslali osmdesáti adresátům sedm okruhů otázek, které se týkaly jejich politických a společenských postojů v uplynulém režimu. Obrátili se k takzvanému nezávislému středu, k lidem nad 45 let, a volili z řad inteligence: z jedné strany eliminovali komunisty a anticharisty, z druhé chartisty a ostatní deklarované disidenty.

Z odpovědí třiatřiceti lidí, kteří zareagovali, tak mohl, nebo podle editorů snad i měl, povstat typ nezávislého příslušníka "šedé zóny", který s totalitou sice mohl uzavírat drobné kompromisy, avšak neprovinil se proti vlastnímu dobrému svědomí. Jiří Ješ, autor předmluvy, postoj těchto lidí vymezil negativně: jsou to ti, kdo "nepošpinili své jméno veřejnou slovní podporou jakýchkoli komunistických nepravostí". Mělo tím být řečeno, že vedle zavedených a onálepkovaných společenských skupin existuje ještě jiný, méně transparentní, nicméně přesto typ "nezávislého člověka".
Tento záměr nevyšel; v první řadě proto, že Bratršovská s Hrdličkou neodolali pokušení a zařadili do knihy i své vlastní (obsáhlé a osobní) odpovědi na anketní otázky, takže dost dobře nelze nemít pocit, že osobní prezentace jim byla faktem minimálně stejně významným jako to, zda bude v knize plasticky vystižen šedozónní typ. Editoři tu mluví i takto: "... je nepochybné, že tyto osobnosti patří do celkové struktury každé společnosti a že se na jejím obrazu podílejí často víc, než se obecně předpokládá." To je přece jen trochu moc.
Cosi o pozadí sebeprezentační touhy ukazuje curriculum, jež o sobě podala polovina editorského dua Zdena Bratršovská. Její text je svou podstatou nepolitický, a to paradoxně hlavně tam, kde jako by se k veřejným otázkám snažil vyslovit. Ostrost autorčiných názorů však zrazuje naivita. Zdá se například, že Bratršovská má sklon dál, tak jak to bývá v mládí, věřit v polaritu majetku a svobody: buďto má člověk jedno, nebo druhé, ale mít obojí jako kdyby bylo podle nějakého záhadného etického klíče vyloučeno. Bratršovské letmé glosy české společnosti nebo historie sice také znějí zásadně, ale jsou neudržitelné: rázně, ještě rázněji než jí tolik nemilovaní komentátoři novin například Bratršovská řeší mnichovský či jaltský syndrom, jenže bohužel na vlně emoce a v obou případech na první pohled bez znalosti věci.
Bratršovská, aktivnější členka autorského páru, vlastním textem naznačila, že za problémy, které jsou anketními otázkami nastoleny, je velice obtížné ručit bez proklamací. Asi by zde méně bylo více, a čteme-li potom zbytek knihy jako jakési rozvinuté esejistické Who Is Who, opírající se o výpovědi zajímavých a často i slušných lidí, najdeme, nerušeni jejich ambicemi, dost zajímavého materiálu k srovnávání. Například ve způsobu, jímž různí respondenti definují svobodu a nezávislost: Jiří Černý stroze jako schopnost ručit jen sám za sebe, Radkin Honzák jako dospělost oproštěnou od dětské touhy i rodičovských zákazů a příkazů, Slavomil Hubálek jako "projev vnitřní sebedůvěry a víry ve smysluplnost existence, v hodnotu svobody a pravdy". Jedna z anketních otázek se též ptá, mají-li respondenti nějaký etický kodex, respektive vzor. Čtenář může uvažovat, zda jsou pravdě blíž ti, již uvádějí seznamy úctyhodných jmen, nebo třeba Michal Janata: "Snažím se uhodnout v každém okamžiku, pokud jsem při smyslech a rozumu, co je správné a co špatné."
Mnoho medailonů je podnětných (například historické reflexe Milana Nakonečného), pro všechny bez výjimky však platí, že čím méně je v nich tendence, touhy ovlivňovat a přesvědčovat o vlastním významu, tím lépe.

Jak chutná nezávislost - 33 životních ohlédnutí. Sestavili František Hrdlička a Zdena Bratršovská. Votobia, Praha 1998. 260 stran, náklad a cena neuvedeny.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Prezident Václav Havel se svou první ženou Olgou na Hrádečku v roce 1993
RECENZE: Utajené vládkyně by si zasloužily více autorovy péče

Říká se, že za každým velkým mužem se skrývá ještě větší žena. Tak otevírá spisovatel a novinář David Glockner svou knihu Utajené vládkyně, ve které píše o...  celý článek

Kunal Nayyar na Emmy Awards (Los Angeles, 22. září 2013)
Manželka si myslela, že Teorie velkého třesku je porno, líčí herec

Kunal Nayyar patří mezi nejlépe placené televizní herce světa. Už deset let září v oblíbeném sitcomu o partě kalifornských podivínů Teorie velkého třesku jako...  celý článek

Katja Kettu
RECENZE: Uštípli jí jazyk. Šokující Můra líčí příběh ve stínu gulagu

Finská prozaička Katja Kettu má smysl pro nesmyslné lásky. V Porodní bábě, z níž se stal světový bestseller, líčí vztah mezi Finkou a německým důstojníkem, v...  celý článek

Hledáte maminku v okolí na společné aktivity?
Hledáte maminku v okolí na společné aktivity?

Mnoho podobných jich je na eMimino.cz.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.