Prázdninový příběh tří školáků soupeřících s dospělými hledači pokladů čeká česká premiéra a hledání kupců na berlínském trhu; za sebou má první projekce. Děti na nich nechyběly: hlavně jim je dobrodružný snímek Maharal – Tajemství talismanu určen.
Jde totiž o příběh, v němž mladí hrdinové pátrají ve staropražských kulisách či rozvalinách hradu po Golemovi a kameni mudrců.
Dřív než Dan Brown
Na otázky malých diváků se tvůrcům těžko odpovídá. "Opravdu má ten pán na pistoli zbrojní pas?" ptá se holčička. A chlapec se přidá: "A v té holi měl opravdu schovanou kudlu? To je vtipný!"
Nakonec Bořivoj Navrátil odvětil, že mu to nepoví. "Dozvíš se to ve třetím dílu," žertoval představitel domácího Indiany Jonese, Čechoameričana slídícího po pokladech, který s sebou přiveze i vnuka.
Po stejné stopě však jde i slovenský archeolog čili Maroš Kramár a Bára Seidlová coby historička, jejíž mladší sestra s krajanovým vnukem a malým kamarádem se dostanou k rozluštění záhady nejblíž.
Ovšem celý případ odstartuje vražda antikváře a ztráta vzácné knihy, takže je ve hře i policie – a ne všichni muži zákona mají čistý štít...
"Před listopadem 1989 jsem na Barrandově pracoval ve skupině, která dělala krimi a detektivky. Po celou dobu jsem marně snil o filmu, kde je zlosynem policajt: tehdy to nešlo, až teď jsem si to splnil," směje se Martin Bezouška, v jehož scénáři se mihne i Mona Lisa, motiv Šifry mistra Leonarda od Dana Browna.
"Já byl první, naše látka se vyvíjela dvacet let, dřív než Brownova. Ale jinak jsou si tyhle typy filmů podobné," ví scenárista. "Třeba jsme tam měli vodítko k pokladu, jež míří jinam v zimním a letním čase; pak jsem viděl totéž v Lovcích pokladů, tak jsme se téhle varianty vzdali, aby se neřeklo, že opisujeme," líčí Bezouška.
Policisté mají vředy
Také Maharal vychází z dávné historie. Začíná 22. srpna 1609, v den úmrtí rabína Jehudy Löwa ben Becalela, který až v poslední hodině života svěří dvěma mužům po půlce talismanu: návodu, jak objevit skrýš pokladu císaře Rudolfa II.
Další scéna se odehraje v roce 1941, kdy postřelený muž stačí ukrýt před gestapem knihu spojenou s pokladem.
A poté následuje současnost, kdy objevenou a znovu ztracenou publikaci shánějí vědci, dobrodruzi i děti. Ve finále se navíc na město řítí povodeň...
"Válečné a vodní záběry byly nejnáročnější," vzpomíná režisér Pavel Jandourek na scény v barrandovském bazénu proměněném v zatopenou jeskyni. Ten už před Maharalem využila francouzská produkce, ale režisér ujišťuje, že "po Francouzích tu zbyly jen tři pytle cementu", dekorace se stavěly znovu.
Dětem se filmové prázdniny mezi Zvíkovem a staropražským podzemím líbily. "Vadila mi jen studená voda," prohlásil Matyáš Valenta, který zazářil už v Rafťácích. Adriana Neubauerová přidala postřeh o dospělých hercích: "Zjistila jsem, že jsou stejní puberťáci jako my."
Navrátil prý na natáčení chodil "jako do osvěžovny", neboť původně měl být právě v lázních. A Miroslav Táborský vymyslel svému hrdinovi, jednomu z poctivých policistů, léky na žaludek: "Jednak jsem měl podobné potíže, jednak tím dávám najevo, jak si vážím Policie České republiky: mají hodně práce, nestačí se najíst, a pak z toho mají žaludeční vředy."
Spolu s filmem za 35 milionů korun vychází i stejnojmenná kniha a po čase uvede Česká televize rovněž pětidílný seriál. režisér, který tak lituje, že nemáme moře, až nám je ve filmu přičaroval, se dušuje: "Na Šifru mistra Leonarda jsem se šel podívat teprve den před natáčením, když už jsme měli scénář hotový do všech podrobností. Jen prosím: moc ty dva filmy nesrovnávejte."
Rozhovor s dětským hercem Matyášem Valentou čtěte zde
