Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Bernstein mne prostě strčil před orchestr, vzpomíná jeho nástupce

  8:56aktualizováno  8:56
Nevšední osobnost hostí tento týden Česká filharmonie. Holandský dirigent Jaap van Zweden býval léta "jen" členem předního evropského orchestru. Teď se chystá převzít post šéfa Newyorské filharmonie, kterou před ním kdysi vedl i Leonard Bernstein.

Holandský dirigent Jaap van Zweden | foto: Hans van der Woerd

Pětapadesátiletý umělec, který s Českou filharmonií nastudoval doprovod k Houslovému koncertu Bély Bartóka a Brahmsovu Symfonii č. 4, právě Bernsteinovi vděčí za to, že se stal dirigentem. Absolvent newyorské Julliard School se stal nejmladším koncertním mistrem proslulého orchestru Concertgebouw Amsterdam, ale na dráhu dirigenta vůbec nepomýšlel.

„Koncem osmdesátých let jsme byli s Bernsteinem na zájezdě v Berlíně. Hráli jsme Mahlerovu Symfonii č. 1 v budově Konzerthausu, jehož sál byl po rekonstrukci. Bernstein si chtěl z hlediště vyzkoušet akustiku a potřeboval někoho, kdo by místo něj dirigoval. Vybídl mne. Samozřejmě jsem namítal, že to nejde, že jsem to nikdy nedělal, ale on mne prostě vystrčil na stupínek. Potom mi samozřejmě řekl, že to bylo velmi špatné. Současně mi ale doporučil, abych dirigování začal studovat. A já to skutečně udělal,“ vzpomíná van Zweden.

Bernstein byl podle něj zvláštní člověk. „Býval nesmírně emocionální. Když třeba dirigoval Mahlera, téměř splýval s jeho osobou, v emocích se někdy až ztrácel. Neustále musel hledat sebekontrolu. Připomínal mi artistu, který v cirkuse balancuje na laně. V tom jsem se od něj hodně naučil,“ přiznává dirigent. A nejen od Bernsteina. „U Concertgebouw hostovali největší dirigenti té doby, dirigovat jsem se do nemalé míry naučil od nich, mám je takříkajíc všechny v DNA,“ směje se.

Pomáhá dětem s autismem

Van Zweden je už řadu let šéfem Dallaského symfonického orchestru, vede též těleso v Hongkongu. „Čína není jen ekonomické, ale také kulturní impérium. Číňané se chytře a rychle přizpůsobují naší kultuře, kterou velmi obdivují. Studují na nejlepších školách v Pekingu, ale třeba také na newyorské Julliard School. Už když jsem na ní studoval já, bylo tam hodně Číňanů i Korejců a Japonců a všichni se ohromně zajímali o evropskou klasiku. Teď mohou všechno zúročit,“ zdůrazňuje.

Van Zweden hostoval u řady významných orchestrů, přesto jeho jmenování do čela nejslavnějšího amerického tělesa některé pozorovatele překvapilo. Není totiž v pravém slova smyslu mediálně proslulou dirigentskou celebritou. „Přirozeně jsem věděl, že jsem mezi kandidáty, ale i tak to byla velká čest. Newyorská filharmonie je neuvěřitelně virtuózní. Sedí v ní jeden úžasný hudebník vedle druhého. Vedli ji Gustav Mahler, Leonard Bernstein, Pierre Boulez nebo Kurt Masur. Tohle dědictví jí stále proudí v žilách,“ tvrdí van Zweden.

Stejně jako další americké kulturní instituce je i Newyorská filharmonie financována výlučně z privátních zdrojů. V Evropě, uvyklé na státní subvence, je to nezvyklý systém. „Nedá se říct, co je lepší. Vždy vás někdo kontroluje, v Evropě vlády, v Americe správní rada,“ upozorňuje van Zweden. „Evropský systém poskytuje finanční jistotu, americký je úžasný tím, že doslova celé město podporuje orchestr a je na něj pyšné. Ideální by ovšem byl kompromis. Neboli v Americe určitá podpora státu a v Evropě zase větší zapojení veřejnosti do financování,“ dodává.

Kromě svých uměleckých aktivit věnuje dirigent hodně času Nadaci Papageno, která pomáhá autistickým dětem. Jedno z van Zwedenových čtyř dětí se totiž s tímto postižením narodilo. „Nadaci jsme s manželkou založili před osmnácti lety. Dnes máme přes dvacet specializovaných terapeutů. Vycházíme z toho, že nelze rozhodnout, co bylo dřív, zda hudba nebo slovo. Hudba tedy může být začátkem komunikace,“ zdůrazňuje dirigent.



Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.