Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Ivan Pinkava tančí se Salome na Pražském hradě

  15:51aktualizováno  15:51
Na Pražském hradě probíhá do poloviny září už čtvrtý ročník výstavy Maximální fotografie.

Ivan Pinkava: Salome | foto: PPF/Ivan Pinkava

Generální partner festivalu PPF tentokrát představuje pod názvem Salome průřez dílem fotografa Ivana Pinkavy ze svých sbírek.

Výstava instalovaná v jižních zahradách Pražského hradu sestává z celkem 34 velkoformátových zvětšenin na šestadvaceti stojanech ze skla a oceli. Černobílé snímky z let 1990-2004 zahrnují Pinkavovy slavné portréty, ale i méně známé fotografie zátiší. 

"Ivan Pinkava je fotograf uznávaný stejně samozřejmě doma jako i za hranicemi a rozhodně je jeden z nejzajímavějších autorů stále se rozrůstající sbírky PPF," říká kurátor výstavy Pavel Lagner.

"Pinkavovy fotografie jsou fascinující právě svou záměrnou nejednoznačností," dodává Lagner. "Co je provokující, je současně intimní a útěšné, co je o smrti, je i o novém začátku. Světlo prostupuje tmou, a zda byl před objektivem muž či žena, není zcela jisté ani důležité." 

Už název výstavy naznačuje, že Pinkavovy fotografie odkazují k obecně sdíleným kulturním archetypům: v případě námětu Salome jde o "portrét" dcery krále Heroda, která si za svůj fascinující tanec řekla svému nevlastnímu otci o zvláštní odměnu - hlavu Jana Křtitele.

Výjev "dívky a smrti", známý v mnoha podobách z dějin malířství, je však na Pinkavově fotografii prostoupen vlastním obsahem a intenzitou, které jim propůjčili autor i konkrétní žena na jeho fotografii. 

"Dívku zachumlanou v hrubém kabátě s krutýma, možná spíš vyhaslýma očima můžeme vidět jako vražedkyni i oběť nešťastného milostného citu," říká Pavel Lagner, který zároveň upozorňuje na zvláštní efekt Pinkavových portrétů.

"Lidé na fotografiích Ivana Pinkavy na nás hledí nejméně tak intenzivně jako my na ně. Snímky pod speciálními antireflexními skly tak fungují jako zrcadlo vlastní duše či jako hlubina, do níž se můžeme potopit." 

Na koncepci výstavy spolupracoval opět architekt Michal Froněk (unikátní skleněné stojany s ocelovou podestou, vyráběnou technikou odlévání starých zbraní a děl, vznikly v ateliéru Olgoj Chorchoj), autorem grafického designu výstavy, plánků prohlídky i plakátu je Aleš Najbrt.

Autoři:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Z výstavy Voayer v pražském prostoru DUP 39
VIDEO: Staňte se voyerem. Výstava ukazuje nahé ženy v sexuálních polohách

V Praze začíná kontroverzní výstava Voayer, která návštěvníkům ukazuje živé nahé ženy jako skulptury. K vidění bude tři dny v prostorách galerie DUP 39. Vstup...  celý článek

Akt stojícího muže a ženy, Pablo Picasso, 1969
Jako ve Vídni. Liberec láká na Picassa, Dalího i rakouské radikály

Prostory Oblastní galerie Liberec od pátku až do října zaplní díla Pabla Picassa, Alberta Giacomettiho, Salvadora Dalího a dalších velikánů výtvarného umění....  celý článek

Jan Zrzavý
Žlutý Kristus a další Zrzavého poklady. V létě bude i Kyncl a Gutfreund

Letní prázdniny se blíží, přesto galeristé po celém Česku stále pilně chrlí na své návštěvníky nové a nové výstavy. K vidění je dílo Jana Zrzavého, Františka...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.