Ivan Mládek: Šedesátku slavím pořád

  • 5
Ivan Mládek je muzikant a komik, kterého zná každý, ale ve skutečnosti o něm nevíme skoro nic. Jeho soukromí je tajemné. Mládkovic vila v Dobřichovicích, v níž žije se svou ženou Evou, synem Štěpánem, dvěma vlčicemi a jedním blíže neurčeným štěnětem, připomíná něco mezi lesním zámkem a bohémským doupětem. Vyšlapanou „psí stezkou“ mezi stromy minete několik zánovních cadillaků a chryslerů zaparkovaných na zahradě a jste tam. Ale to hlavní se stejně odehrává v hospodě U nádraží.

Šedesátku máte zdárně za sebou. Úspěšný a dynamický muž, stále v jednom zápřahu... Přemýšlíte někdy o viagře?
Začínáme dost zostra... Co si myslím o viagře? Divím se chlapům, kterým už to nic neříká, proč si svévolně prodlužujou tuhletu rozmnožovací povinnost. Že radši nejsou rádi, že už mají pokoj.

Muzikant však neustále žije ve světě hříchu. Co alkohol a drogy vůbec?
Piju denně pivo, někdy dvě, někdy víc, ale vedle mých kamarádů muzikantů a malířů jsem abstinent. Nikdy jsem nekouřil, a tak je mi i ta marihuana vzdálená. Jestli není, jak jsem slyšel, moc návyková, tak bych ji asi povolil. Když někdo vypije litr kořalky denně, tak ho taky nikdo nepronásleduje. A huntuje si zdraví asi víc, než kdyby si bafnul jedno cigáro týhletý vaší trávy.

Proč naší?
Rockeři v těsnejch koženejch kalhotách, s řetězy na krku a s náušnicemi na všech výrůstkách těla mají snad k marihuaně blíž než my starý dixilenďáci v tvídovejch sakách a s vytahanejma zadkama na manšestrákách.


Mám vlastně jenom štěstí


Pokud vím, vždycky vám vadil ten metronom na Letné na místě Stalinova pomníku. Navrhoval jste na tomto místě kdysi vlastní sochu. Máte dnes jiný návrh?
Pro žádného slušného českého velikána to nemůže být důstojné místo. Po Stalinovi tam může stát jenom nějaká sranda, která by přece jenom trochu vyjadřovala češství. Podle mě by tam měl stát dvacet metrů velký Švejk a místo toho nápisu „Svému osvoboditeli československý lid“ by pod Švejkem mělo být „Pomohl jsi nám přežít“.

Máte pocit, že jste měl v životě štěstí, nebo smůlu?
Už jsem několikrát řekl, že si umím namalovat narůžovo i ten největší malér, že si často říkám všechno zlý je pro něco dobrý, takže mám vlastně jenom štěstí. Nic jiného neznám. Moje blízké okolí to ale asi často vidí trochu jinak.

Ivan Mládek
Narodil se 7. února 1942 v Praze. Vystudoval Vysokou školu ekonomickou, ale před zaměstnáním v oboru dal přednost hudbě. Působil ve skupinách Storyville Jazz, KTO, White Stars a Mustangové. Od roku 1970 vede Banjo Band Ivana Mládka. Nyní jsou známé i dva revivaly: Děda Mládek Ilegal Band a I. M. Revival. Mládek má vlastní show v televizi Nova. Žije s maželkou Evou a synem Štěpánem.

Žijete na venkově, ve vile se zahradou. Máte ještě čas nebo náladu na ranní kavárenskou zahálku, kterou jste kdysi považoval pro hudebníka za klíčovou?
Budete se divit, pořád rád posedávám v kavárně. Nejvíc tam vyřídím a dohodnu, nejlíp se mi tam čtou noviny, nejlíp se mi tam vymejšlej kraviny.

Co vaše notorická hypochondrie, máte nějaké nové speciality?
Čím jsem starší, tím jsem menší hypochondr. Asi proto, že čím dál tím víc jde o míň. Když ti je šedesát, tak už začínáš mít pocit, že přesluhuješ, že každý rok navíc je dobrej a že případná nemoc ti za ten nezdravej život vlastně patří. Možná se mi to kecá, když jsem zatím dost zdravý.

Holedbal jste se v únoru na narozeninách, že budete slavit až do svého letního svátku. V jaké jste fázi, jak to vypadá?
Nechtěl jsem na šedesátiny pořádat nějakou velkou slávu, kam by přišlo tisíc kamarádů a známejch, kteří se navzájem neznají, a tak jsem vyhlásil půl roku dílčích mejdanů. Zatím mám za sebou rodinu, sousedy, Country estrádu, pražské kamarády a pár dalších menších oslav. Kolik toho ještě do svého svátku 25. června stačím, nevím, ale je fakt, že se to začíná nějak zahušťovat a slavím teď skoro jednou týdně.

(Pravda je, že když jsme si dali schůzku za účelem fotografování v půl jedenácté ráno, štamgasti u Nádraží mi oznámili, že Ivan „právě odešel“. Pak ale zase přišel.)


Trocha té politiky


Jednou jste říkal, že pro vás revoluce proběhla až v roce 1992 vítězstvím pravice, letos o volbách to bude vlastně desáté výročí. Je i tady co slavit?
Samozřejmě, že je co slavit. To, že je momentálně u moci sociální demokracie, mi nevadí. Přijímá pravidla parlamentní demokracie a ten rozjetý kapitalistický vlak jede pod ochranou NATO stejně nezadržitelně dál. Je mi milejší polobolševická sociální demokracie, která je ochotná v případě volebního neúspěchu zase vypadnout, než akce různých levicových intelektuálských iniciativ, což jsou většinou zoufalé vzpoury proti volebním výsledkům, a tedy zpochybňování parlamentní demokracie. Revoluce je i pro mě velký mezník, ale nebylo po ní ještě úplně jasné, že to bude opravdová demokracie. Mohlo všechno klidně skončit jen perestrojkou. K moci se drali hlavně bývalí revizní komunisti a těm, pokud se pamatuju, nikdy moc nešlo o nějaké střídání moci. Nikdy ani omylem nezpochybnili vůdčí roli KSČ, šlo jim vždycky jen o demokratizační proces v rámci strany, o očistu strany, o ozdravení socialistické společnosti.

Vlastně vypadáte jako ryzí fanoušek kapitalismu. Ještě pořád chcete stavět pomníky Reaganovi?
Nevím, jestli jsem zrovna fanoušek kapitalismu, do nějakého podnikání, obchodování nebo spekulování na burze mám dost daleko, ale podle mě lidstvo zatím nic lepšího než konkurenční kapitalismus a parlamentní demokracii nevymyslelo. Všechny snahy jít jinou cestou skončily ve slepé uličce. Většinou ve fašistické nebo komunistické slepé uličce.

Kdybyste měl bilancovat těch deset let: jaké skóre v souboji socialistů a kapitalistů vidíte? A jak se jeví Češi po deseti letech tvrdé zkoušky, jak obstáli?
Vyjadřujou to volební výsledky. Ale překvapuje mě, co je lidí, kteří dřív nenáviděli komunismus a dneska nemůžou přijít současnému režimu na jméno. Nechápu, co si přáli, když šli cinkat klíči na Letenskou pláň. Pamatovali si přece z roku 1968, kam se to žene, když komunisti trochu povolej řemen. Ale já tuším, co chtěli.

Kapitalismus jako v západním Německu s plnými výkladními skříněmi, s volným pohybem po světě, se svobodou slova - ale pro sebe dál socialismus. Dál dotace, dál sociální jistoty, dál zaručené kšeftíky, dál možnosti podplácet. V hospodářství se socialismus zlikvidoval rychle, z lidí se asi bude socialismus vytrácet hodně dlouho.

Pojďme k podstatě věci. Jakou roli pro vás hrají peníze?
Hlavně roli měřítka úspěšnosti.

Je to ale nejlepší měřítko?
Lepší než různé rádoby intelektuálské kritiky nebo různé velké ceny a ocenění. Není problém si v Česku navzájem nalhávat, jak jsme dobří, i když moc nevyděláme, a ověnčovat se navzájem vavříny. Pravda je bohužel ve světě, nebo aspoň v Evropě. A kdo uspěje ve světě, ten většinou zase vydělá. Forman byl dobrej a vydělal prachy i s filmy, které pro dav moc nebyly. Suk a Hudeček jsou dobří a taky vydělají prachy, i když nehrajou country nebo rock. Saudek je dobrej a taky vydělá, i když nefotí tvrdé porno nebo německé turisty na ulici. Ale všichni je musí vydělat tam, kde je těch fajnšmekrů víc. Ale je tam holt velká konkurence, takže musí být hodně dobrý.

Těch deset let svobody taky přineslo nové otázky. Co třeba „Češi a cizí nadvláda“, to je dneska velké téma.
Jsem antinacionalista, je mi jedno, jestli majitel kšeftu, ve kterém všechno mají, je Čech, nebo nějaký cizinec. Dokonce mi ani nevadí Rusové na Starém Městě nebo v Karlových Varech, když jsou slušný. Češi se taky snaží dělat kšeft všude po světě.

Hodně se teď mluví o tom, že v Evropské unii nás Němci převálcují. Je to předvolební strašák?
Nemyslím si, že jde jen o problém před volbami, který pomine. Velká část národa má po Němcích v pohraničí chalupy, spousta lidí bydlí v bývalých německých vilách nebo činžácích, zemědělci obdělávají bývalou německou půdu. Je fakt, že se Němcům tenkrát všechno ukradlo, i těm, co nebyli fašisti. U nás taky padnul jeden svinskej režim a nezabavil se majetek milionu českých komunistů, natož aby je někdo i s rodinami vyhnal do Ruska. Ale Češi, kteří dosídlili pohraničí, se celý život piplali se svými baráky a poli a teď mají strach, že kvůli vstupu do Evropské unie se jejich majetek vrátí Sudeťákům. Napravila by se jedna křivda a způsobila jiná. Jestli se jasně neřekne a nezargumentuje, jak to bude, Češi podle mě v případném referendu vstup do unie neodsouhlasí.

Nevíte o nějakém řešení? Našim politikům by se mohlo hodit...
Nevím. Když už mají objekty jiné rodiny než ty, které je získaly jako konfiskáty, tak by měl stát asi finančně odškodnit německé vlastníky, a když jsou objekty stále ve vlastnictví rodin, které je získaly přímo po Němcích, tak by měl stát od těchto rodin nemovitosti vykoupit za takovou cenu, aby si mohly pořídit rovnocennou náhradu. Náš stát ale nikdy tolik peněz mít nebude, takže je to úvaha nanic. Prostě asi v unii nikdy nebudeme. Taky žádná tragédie, trochu se víc přimkneme k USA, jsme národ trampů a skautů, bude nám to možná bližší než Unie. Mimochodem, jestli do té Unie nakonec vlezeme, stejně by se nám ještě před tím měla Anglie a Francie omluvit za Mnichov.


Leonardo da Vinci z Dobřichovic


Už bylo řečeno, že se téměř nezastavíte. Na čem pracujete právě teď?
Mám soustu práce se psaním scénářů naší Coutry estrády, každý měsíc musím vyplodit nejmíň tři monology, scénku, dva klipy, průvodní slovo a ještě někde honit nějakou dobrou anekdotu. A kromě toho připravuju k vydání nové CD Banjo Bandu.

Nedávno jste vynalezl hudební nástroj, který se jmenuje  Guitariano. Je to legrace nebo vážně míněný instrument? A kdy ho uvidíme?
Je to míněno vážně. Guitariano je první kytarový syntezátor. Zpěvákům nahradí celou kapelu, začínající muzikanti si na něj můžou celkem brzo zahrát obstojnou muziku, jazzisti si na něm můžou trénovat improvizaci. Guitariano má prostě stejné vymoženosti jako běžný syntezátor pianový. Ale hraje se na něj kytarovou technikou. Levou rukou hmatáš a už to hraje, už nemusíš brnkat. A pravou rukou si obsluhuješ automatický doprovod. U nás se zatím dodává zájemcům jen na objednávku přes internet. V televizi na něj občas hraju já, pokud vím, po barech na něj hraje kytarista Petr Zábranský, na Slovensku countryový zpěvák Bárczi, chystá se s ním také vystupovat Honza Vyčítal.

Když se zrodí takový epochální vynález, kdo je první konzultant hotového díla?
Kdysi to byla moje manželka, dneska po těch letech už ji s tím neotravuju, není ani možné, aby jí už ty moje kraviny nelezly na nervy. Takže nemám konzultanta žádného. A proč taky? Stejně tomu nejvíc rozumím já.

Co moderní muzika, kterou poslouchá - předpokládám - syn Štěpán?
Abych pravdu řekl, nechytli mě ani Beatles, natož to, co je moderní teď. Jsem dodneška srdcem u swingu a jazzu, ještě tak nejmíň mi vadí původní americká moderní country a sem tam nějaký rock and roll. Ne, že bych před současnou moderní muzikou musel utíkat, to ne, vydržím to, ale nerozumím jí.

Vaše aktivity mají téměř renetí. Hrajete, píšete, skládáte, malujete... Jak se dá tolik činností stihnout?
Nesmím se zdržovat nepodstatnými věcmi - jako sportováním, pomáháním v domácnosti, sekáním zahrady, uklízením pracovny, česáním, mytím, splachováním, převlíkáním do pyjama, zouváním a obouváním. Pak se všechno stihne.

Ivan Mládek roztleskal návštěvníky trutnovského festivalu.

Ivana Mládka přijali návštěvníci Open Air Music Festivalu Trutnov 2000 s nadšením.

Ivan Mládek je neobyčejně aktivní muž s mnoha zájmy.

70. léta: Bajno Band Ivana Mládka vtrhl na hudební scénu. Pamětníci dodnes vzpomínají, jak Mládek dokázal vyprodat Lucernu - podobně jako třeba Karel Gott.

Restaurace U nádraží... Tam, s pivem před sebou, se s Ivanem Mládkem povídá nejlíp.

To je český velikán!